9°C
Ministr školství Petr Gazdík v rozhovoru: Kdo závidí Ukrajinkám, je ubožák
Nezáviďte Ukrajincům, když u nás zůstanou a začlení se, vyřeší za nás důchodovou reformu. To říká ministr školství Petr Gazdík (47, STAN) v rozhovoru pro Blesk. Zároveň ale slibuje, že české děti v našem školství kvůli ukrajinským školáčkům bity nebudou.
Ukrajinské děti zahltí české školy a školky, na ty naše nezbude místo a budeme muset platit soukromé. Setkáváte se s tímhle názorem?
„Snažíme se tomu předcházet. Řešení je v zákoně, který jsme přijali před třemi týdny – lex Ukrajina – v tom je stanoveno, že české děti mají přijímací řízení do první třídy teď klasicky v dubnu a květnu, zatímco ukrajinské děti ty termíny mají až v létě. Takže chci ujistit, že české děti mají přednost.“
Je vám jasné, že když na české dítě nezbude místo ve školce, matky to možná budou dávat za vinu vám?
„My na to pamatujeme a snažíme se, aby se lidé z Ukrajiny usazovali i v odlehlejších místech naší republiky. Hned v prvním týdnu války jsem měl na toto téma diskuzi s ukrajinským velvyslancem a každý rodič nebo většinou maminka, která přijížděla vlakem do Česka, měla v kupé dopis ukrajinského velvyslance, kde je upozorňoval, že chtějí-li dát děti do škol a školek, ať se vyhnou Praze a okolí.“
Já jen, že na veřejnosti se vyskytuje názor, že na Čechy nejsou peníze, ale na Ukrajince ano.
„Omlouvám se, ale teď mi řekněte, kdy se pro Čechy peníze nenašli. Kteří Češi trpí válkou, byli vyhnáni ze svých domovů a vraždili jim jejich příbuzné? Já bych to obrátil. Řekněte mi, kde na Čechy nejsou peníze. V čem? Který Čech nechodí do školy? Který Čech je schopný vyžít s pěti tisíci? Neznám nikoho takového.“
Jak to ale těm lidem, kteří si myslí, že na ně peníze nejsou, vysvětlíte?
„Omlouvám se, ale závisti a zášti, kterou tady bohužel šíří opozice ústy Andreje Babiše a Tomia Okamury, tomu se těžko brání logickými argumenty. Kdybych to bral naprosto cynicky, tak ti Ukrajinci podle všech studií jsou z hlediska střednědobého a dlouhodobého pro Čechy obrovským ekonomickým přínosem. V případě, že tu těch 100 tisíc ukrajinských dětí zůstane, máme vyřešenou důchodovou reformu. A lidé ve věku kolem 40 a 50 let, jako jsem já, budou dostávat důchody. Jestli toto není přínos pro Čechy, tak co? Vláda si navíc dává důsledný pozor na to, aby žádný Ukrajinec nedostal víc, než kterýkoliv Čech. Kromě toho je tu i jistá morálka. Jestli někdo závidí ženě, které zavraždili manžela a raketa jí sebrala živobytí, že dostane 5 tisíc korun, příspěvek na bydlení a místo ve školce, tak je to ubožák.“
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
Máte už odhady, kolik lidí by tu mohlo po válce zůstat?
„To je v tuto chvíli velmi těžko predikovatelné, ale migrační teorie říkají, že obvykle tak dvě třetiny.“
Už jste se setkal s případy, kdy byl problém mezi ukrajinskými a ruskými studenty?
„Hned první den války. V jedné pražské škole se porvali ukrajinští a ruští žáci sedmého ročníku. Druhý den jsem proto posílal dopis, ve kterém jsem žádal učitele, aby s dětmi o válce mluvili. Krátce na to jsme školám poslali další metodické pokyny. Sám jsem jako rodič zažil, že se mě sedmiletý syn ptal, jestli ta válka bude i u nás. Není to lehká situace pro nikoho. A dospělí by si měli uvědomit, že Ukrajinci tam teď bojují tak trochu i za nás. Kdyby Rusko obsadilo Ukrajinu, tak jsme další na řadě. To, že teď Ukrajinci museli utéct před válkou, to by se mohlo stát i naším ženám a dětem. A asi by se jim nelíbilo, kdyby o nich v Německu nebo ve Francii říkali to, co teď někteří Češi říkají o Ukrajincích.“
Také se na dezinformační scéně objevuje, že Ukrajinci ubližují Rusům.
„My jsme si minulý týden připomněli 430 let od narození Jana Ámose Komenského a on říkal, že nejlepší prevencí války je vzdělání a výchova. Uvědomuji si, že mohou být jedinci, kteří nemají dostatečné geopolitické vzdělání, a právě proto se snažíme o změnu výuky moderních dějin. Jestli je dnes někdo schopný tvrdit, že Ukrajina je agresor a podléhá dezinformačním nesmyslům, tak pochybuji o jeho vzdělání a o jeho dostatečné inteligenci.“
Vláda přiklepla školám na začlenění ukrajinských dětí 5,2 miliardy. Na co přesně by ty peníze měly jít?
„První část peněz je určena na děti, které už chodí do normálních tříd. Druhá část peněz jde na adaptační skupiny. Třetí část peněz jde na jazykové kurzy.“
Uvažovalo se o oddělených třídách pro ukrajinské děti, kde by se učilo v ukrajinštině?
„Odborné hlasy nám říkají, že nemůžeme vytvářet ukrajinská ghetta. Pokud je chceme úspěšně integrovat, musí ukrajinské děti postupem času do českých tříd.“
Dokážete čtenářům stručně vysvětlit reformu školství, kterou nyní chystáte?
„Obsah vzdělávání neodpovídá potřebám 21. století. To, jak to bylo za časů našich babiček, že jste se něco naučil a vydržel s tím do důchodu, tak ta doba je nenávratně pryč. České školství by mělo umět dávat základ, abychom každý z nás na sobě pracovali po celý život. Obecně bych k tomu rád přistupoval tak, že bude komise, kde budou lidé, kteří něco dokázali ve svém oboru a zamysleli se, jestli třeba umět vyjmenovat Přemyslovce, je to, co žák v současné době potřebuje. Stejně tak příslovečné určení místa, omlouvám se, ale já jsem to v životě nepoužil a přemýšlím jako ministr školství, jestli to musí dítě umět. Ale zároveň je potřeba začít věnovat větší pozornost formě výuky, protože musíme začít klást důraz například na finanční a mediální gramotnost nebo na krizovou přípravu, ale kdybychom chtěli všechna tato témata promítnout do výuky, tak by děti byly ve škole 45 hodin týdně a neměly by žádné mládí. Pojďme se proto bavit, jestli stejně jako existuje vodácký kurz, tak bychom udělali například kurz krizové připravenosti. Jestli není lepší intenzivní týden s odborníky než hodina každý týden.“
V jaké kondici je teď po covidu a uprostřed válečné krize české školství?
„Budete se divit, ale já si myslím, že je v lepší kondici než jindy. Jednak covid přinutil školy k některým změnám, které vnímám jako pozitivní. Od využití IT technologií až po jiný přístup k žákům. Čeho si nejvíce cením, je, že cítím vůli po změně.“
Pokud by přišla další vlna covidu, půjdou děti na distanční výuku zase?
„To je těžko odhadnutelné. Ale nerad bych děti opět izoloval. Mou snahou je, aby se jejich sociální dovednosti rozvíjely a nebylo to tak, že nemohou jít s kamarádem ven. Odloučení od vrstevníků má pro vývoj dítěte dalekosáhlé negativní důsledky a mojí snahou jako ministra bude, aby zavření škol bylo až tou poslední možností.“
