Jiří Šalamoun (†86) vyprávěl barvami: Jako první nám představil i Hobita!
Přestože jej lidé znají především jako tvůrce podoby dobráckého Maxipsa Fíka z kresleného animovaného večerníčku, Jiří Šalamoun (†86) během života vytvořil desítky volných litografií a také řadu filmových plakátů nebo knižních ilustrací. Svými obrázky oživil jako první u nás postavy slavného Tolkienova Hobita!
Kniha anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena (1892–1973) s názvem Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšla u nás poprvé roku 1979. Ikonické dílo, které dosud milují celé generace čtenářů, tehdy ilustroval právě Jiří Šalamoun (†86). „Ty zvláštní a nádherné ilustrace připomínají humorný naivní styl, skoro jako dětské kresby, a přitom stále působí hlubokým výtvarným dojmem,“ ohodnotil je norský sběratel Ingvar Hagelund.
Kromě dětských knih, jako například Pan Tau a tisíc zázraků (1974), pak Šalamoun ilustroval i díla klasiů. Třeba Posledního Mohykána J. F. Coopera, Kroniku Pickwickova klubu Charlese Dickense, Pohřební písně J. J. Ryby či Vraždy v ulici Morgue E. A. Poea. Specifický umělcův styl ale vídali i filmoví diváci. Do kina je lákaly Šalamounovy plakáty k filmům Holka na zabití (1975), Lucie, postrach ulice i ..a zase ta Lucie! (oba 1984), nebo Jak básníkům chutná život (1988). U posledně jmenovaného byl i autorem titulků a animovaných částí filmu. Šalomounovy obrázky ale žily i bez zásahu filmařů. A zůstávají napořád hravé i výjimečné, jako sám jejich autor.
Jak Šalamoun tvořil
Kurátoři loňské výstavy výtvarníkova díla v Museu Kampa Šalamouna popsali jako tvůrce kreativního, hravého, poctivého a vynalézavého. Jeho postupy pak odhalil historik umění Josef Kroutvor. „Ilustrace se rodí postupně, po studiu přicházejí první situační nákresy, podoba ilustrace se stále zpřesňuje a v závěru dochází často k celkovému překreslení ‚jedním tahem‘,“ řekl.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.