7°C
Bartošův úkol ještě vycházel z plánů pražské podpovrchové tramvaje, o níž snil už v roce 1898 proslulý majitel pražského železářství Ladislav Rott. Překonal ho projekt metra, zelenou dostal v srpnu 1967. Rozestavěná stanice Hlavní nádraží, hloubená a stavěná v otevřené jámě, ale už zůstala.
Stejně jako její boční uspořádání nástupišť. Tramvajové vozy totiž měly mít, stejně jako řada dnešních typů, dveře jen na pravé straně. První cestující se tu do soupravy hrnuli v květnu 1974, kdy metro vyjelo na trať z tehdejší Sokolovské (dnes Florenc) na Kačerov.
Výstavba stanice stála 61 milionů tehdejších korun (průměrný plat v té době byl 1400 korun). Roku 1979 cestujícím začala sloužit i nová železniční odbavovací hala nad jejich hlavami. Věčně hlučící „hlavák“ projektanty pak inspiroval i u jiných z dnešních 61 stanic. Boční nástupiště dostal Vyšehrad (původní Gottwaldova) a mnohem mladší Střížkov, Prosek, Černý Most a Nemocnice Motol. Hlavní nádraží na všech 65,6 kilometrech kolejí metra však dodnes zůstává jedinečné.
Druhé bylo Muzeum
Druhou stanicí, která začala růst také ještě s původním záměrem tramvaje podzemky, je Muzeum. Se stavbou se tu začalo v květnu 1967. Projektanti zamýšleli, že tady položí čtyři koleje pro dvě trasy, mezi nimiž se bude přestupovat přes vyvýšené patro. I když se tak nakonec nestalo, Muzeum má díky tomu velkorysé prostory.
Nejkratší přejezd
Při přejezdu z Hlavního nádraží na Muzeum často nestihnete ani odepsat na SMS zprávu. Kromě nezvyklého řešení nástupišť, což často komplikuje přestupy lidem, kteří si v metru spletou směr, se Hlavní nádraží vyznačuje další zvláštností. Tunel mezi touto stanicí a Muzeem je vůbec nejkratším úsekem pražské podzemky, měří jen 425 metrů. Naopak nejdelším s 2748 metry je úsek mezi Nádražím Holešovice a stanicí Kobylisy.
Víte, že...
...nejstarší podzemní dráhu na světě má britský Londýn? První vlaky tu projely v lednu 1863.
