Do čela městské části usedl Petr Hejma už v roce 2006. „Když jsem tehdy bral za kliku kanceláře poprvé jako starosta, byla kancelář hodně jednoduchá a strohá, vybavená klasickým sektorovým nábytkem. Bylo znát, že funguje už nějaký ten pátek,“ vysvětluje. Nechal ji proto vybavit novým nábytkem, a to včetně předpokoje, kde působí pracovníci Odboru kanceláře starosty.
Návrat starých pořádků
S trochou nadsázky lze říci, že kancelář v roce 2020, kdy byl znovu zvolen, nalezl takovou, jakou ji před lety opouštěl. „Potěšilo mne, že tu nábytek zůstal. Že jsme jej vybrali poctivě, a že mým předchůdcům vyhovoval,“ cení si. První a druhý mandát Hejmova »starostování« dělí 11 let a celkem tři starostové – Filip Dvořák (ODS), Oldřich Lomecký (TOP 09) a Pavel Čižinský (Praha 1 sobě). „Doufám, že bude vyhovovat i mým pokračovatelům, protože právě v této pracovně člověk každodenně tráví nejvíce času, a nebylo by dobré, pokud by se na základě prostředí necítil dobře,“ uvádí.
Když byl starostou zvolen podruhé, kancelář prakticky žádné změny nepotřebovala. „Leží to tu přesně tak, jak jsem to tu zanechal tenkrát. Akorát jsem si ji nechal nově vymalovat a jako první věc, kterou jsem v rámci zařizování kanceláře učinil, bylo zaplnění knihovny knihami, protože mám knihy okolo sebe rád,“ nezastírá Hejma. „Vyzdobil“ si ji podle svého uvážení.
Hájemství Petra Hejmy se nachází v nejvyšších poschodích novoměstské radnice ve Vodičkově ulici. Není příliš veliká, zato na první pohled komfortní, pohodlná a vyšňořená nejrůznějšími dekoracemi, z nichž mnohé odkazují na starostovi libůstky, jiné symbolicky souzní s Prahou 1, v jejímž čele Hejma stál už v letech 2006 až 2009, a posléze znovu od roku 2020.
Zeď na zdi
Patrně největší kuriozita se nachází za starostovým pracovním stolem, který je situován naproti vchodu. Je jí fragment z Lennonovy zdi. „Jde o kus, na kterém jsou na něm krásně vidět vrstvy nanášených maleb a kreseb, které na zdi v průběhu desetiletí vznikaly,“ poukazuje starosta.
Čestné místo za stolem pak zaujímá majestátní malba znaku Prahy 1. „Daroval mi ji Pavel Šťastný, známý grafik a designér, zároveň autor loga Občanského fóra,“ uvádí Hejma. „Když sem pan Šťastný jednou přišel, podivoval se nad tím, že tu nemám znak. Vybídl jsem ho, ať ohledně něj něco vymyslí, to jsem ale nepředpokládal, že mi jej rovnou namaluje,“ uvádí k logu, které právě Hejma uvedl v život během svého prvního mandátu starosty.
První a poslední
U zdí ještě zůstaneme. Vedle znaku městské části se totiž nachází fotokoláž, která propojuje Tomáše Garrigue Masaryka s českou vlajkou. Jde o výtvor nedávno zesnulého známého fotografa Petra Našice.
Prvního československého prezidenta pak na jiné zdi doplňuje ten poslední, jenž byl zároveň prvním českým prezidentem. „Fotografii Václava Havla mi daroval Alan Pajer, jeho někdejší osobní fotograf,“ sdělil Hejma. Ostatně Pajerovi novoměstská radnice připravila koncem loňského roku výstavu v Galerii 1.
Fotografická zeď
Také další známá jména jsou spjatá s fotografiemi, které má starosta vystavené. Ať už je řeč o fotografech, nebo těch, kteří se před objektiv fotoaparátu postavili. Je to třeba momentka známého fotografa Františka Dostála, jenž je známý úsměvnými reportážními momentkami i fotografiemi staré Prahy. Na jiné fotografii je zachycena britská královna Alžběta II.
Ústřední fotografie celé jedné stěny nicméně sází nikoliv na historii, politiku či Prahu 1, nýbrž na baletní tematiku. „Má starší dcera studovala na konzervatoři balet, takže jsem se v kanceláři obklopil baletkami,“ uvádí Hejma. Na ústřední fotografii ji však nenalezneme. Jde o momentku z tréninku baletek z Národního divadla, přičemž ve výskoku dává na odiv své vytříbené schopnosti známá sólistka Baletu Národního divadla Magdalena Matějková.
Kus Staroměstského náměstí
V Praze 1 se nachází nejznámější pražská náměstí – to Václavské a Staroměstské. Kus druhého jmenovaného má přitom starosta nenápadně vystaven.
„Je to dlaždice, která se nacházela v místech dnes už opětovně vztyčeného Mariánského sloupu,“ vysvětluje Hejma s tím, že ji dostal darem od sochaře Petra Váni za podporu zpětné reinstalace sloupu. Nejde o jediný dárek, který v souvislosti s Mariánským sloupem Hejma obdržel. Od kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duky dostal pamětní medaili i s psaným požehnáním. Oboje také zdobí prostory kanceláře.
Rychlé šípy
„Jelikož mám rád umění, nechal jsem si kancelář vyzdobit obrazy, které jsem nasbíral v rámci charitativních aukcí. Jde o díla, která byla zakoupena pro to, aby podpořila dobrou věc,“ vysvětluje Hejma. Na jednom z obrazů je malostranský chrám sv. Mikuláše, na jiném povodí Vltavy s Karlovým mostem, v jiném rámečku se „ukrývá“ neobvykle vyhlížející panorama Hradčan od Martina Boudy.
Pozornému návštěvníkovi neunikne řada motivů souvisejících s Rychlými šípy od Jaroslava Foglara. „Moje záliba,“ představuje Hejma dva obrazy od Marko Čermáka, ilustrátora, který komiks maloval. „Jde o unikátní obrazy, které byly namalované v roce 2010. Pan Čermák v nich ztvárnil Rychlé šípy a Bratrstvo Kočičí pracky u Karlova mostu čili propojil ten foglarovský svět se starou Prahou.“
Rychlé šípy pak má vystavené i v knihovně. Ne ovšem knižně, ale coby cínové figurky. Nechybí mezi nimi i další ikonické postavičky, které ve svých knihách a komiksech přivedl Jaroslav Foglar k životu. „Dlouhé bidlo, Štětináč i Bohouš, Široko, Tonda Pírko a Haha Bimbi alias Alžběta Prknářová,“ vyjmenovává s úsměvem Hejma, který je zároveň členem Skautského oddílu Jestřáb, a na foglarovských příbězích vyrůstal.
Takovýto výhled se naskytne starostovi Prahy 1, když si vyjde na terasu. David Zima