8°C
Tyršův dům je jeden z několika pompézních paláců na Malé Straně v Praze. Od ostatních ho nicméně odlišuje účel – nejedná se ani o sídlo ambasády, ani o soukromou rezidenci či nemovitost sloužící pro reprezentativní účely.
Od roku 1925 zde sídlí ČOS, která nechala v paláci provést poslední stavební úpravy. Vznikly zde tělocvičny, cvičiště, dokonce i vůbec první krytý bazén v Praze! Jenže od té doby, i vlivem politických a dějinných událostí, kdy byl dům za německé okupace zabaven nacisty, a po roce 1948 komunisty, se na dům z hlediska oprav příliš nesáhlo. A začíná to být znát. Proto už od roku 2019 ČOS připravuje projekt nákladné rekonstrukce.
Srdce českého sportu
„Čas běží. Ať chceme nebo nechceme, nemovitost chátrá opotřebením i místem, kde se nachází,“ sdělila Moučková Blesku. „Nádvoří se propadá v důsledku vlhkosti. Kolem domu jezdí tramvaje, jejichž provoz se na stavu také projevuje. Ačkoliv naši předkové dům přestavovali v nejlepší víře, i klimatické vlivy a okolní život je dnes jiný, než ve 20. letech předešlého století.“
Za pravdu jí dávají také povodně, kterými v letech 2002 a 2013 utrpěla mimo jiné právě Malá Strana. „Tyršův dům vnímáme jako srdce českého sportu. Revitalizaci by si bezpochyby zasloužil,“ sdělila Moučková. V tomto přirovnání není vůbec daleko od pravdy.
V Tyršově domě se nachází největší česká sokolovna, řada cvičišť, které navštěvují všechny generace. Jen za loňský rok evidovala ČOS přes 150 tisíc členů. „Sokolská činnost a skladba sportů je, ačkoliv nás řada lidí takto nevnímá, moderní. Co se sportovních aktivit týče, reagujeme na poptávku mladších generací,“ přiblížil Marek Tesař, jenž je výkonným ředitelem ČOS.
Miliardová investice
Areál Tyršova domu, ač se to na první pohled nemusí zdát, je značně rozsáhlý. A nesestává pouze z nadzemních podlaží, disponuje i rozsáhlými podzemními prostory i venkovními plochami. I ty byly povodněmi poškozeny, když je dnes na místě někdejšího cvičiště, kde se připravovali českoslovenští olympionici na konání her, odstavná plocha sloužící jako parkoviště.
„Původně jsme si sedli a bez představy finančního omezení jsme si představovali, co by bylo zapotřebí vykonat. Potom ale přišla realita a řadu z našich představ jsme museli seškrtat,“ sdělila Blesku starostka ČOS. „Okleštěná“ vize revitalizace se tak nyní šplhá ke zhruba miliardové hodnotě, jíž by mohl pomoci uhradit stát, potažmo hlavní město nebo městská část Praha 1. Citlivého úkolu se zhostil věhlasný architekt Josef Pleskot, který má v plánu z Tyršova domu učinit pomyslný moderní chrám sportu.
Věž a lázně
V jeho rámci by zde do budoucna měla vzniknout kavárna, multifunkční sál, výstavní galerie i hudební klub. Tyršův dům by se tak měl daleko více otevřít veřejnosti, než je tomu doposud. Revitalizací by měly projít stávající cvičiště a sportoviště a přibýt by rovněž měly nové podzemní prostory. „Pan Pleskot navrhuje i zbudování věže, která bude korespondovat s Petřínskou rozhlednou. Bude mít podobný vizuál,“ svěřila se Moučková.
Další „odvážnou“ vizí do budoucích let je zřízení klasických římských lázní jako pomyslného protipólu moderním aquaparkům. „Bylo by to bezpochyby ozvláštnění. Ostatně Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner se coby zakladatelé Sokola zhlédli nejen v rozvoji těla, ale také ducha. Římské lázně moderní formou by do této jejich koncepce zapadaly,“ míní Moučková. Krom nově vzniklých prvků vize pochopitelně předpokládá i důkladné opravy nemovitostí.
Běh na dlouhou trať
Kdy lze revitalizaci očekávat? Na tuto otázku není lehká odpověď, čehož si je Moučková vědoma. „Momentálně jsme ve fázi příprav archeologických průzkumů, neboť se nacházíme v lokalitě, která je z hlediska archeologického nesmírně bohatá,“ uvádí. „Zatím jsme ve fázi příprav.“
První reálné kroky k rekonstrukci jsou nicméně v nedohlednu. „Mohu pouze odhadovat. Snažím se principálně o to, aby aspoň moji nástupci mohli s revitalizací minimálně začít,“ uvedla Hana Moučková, která je v čele Sokola coby vůbec první žena jedenáctým rokem.
Historický výlet na Říp
16. února 1862 je datem, kdy byl Sokol založen. Letos tedy slaví 160 let existence, přičemž v rámci připomenutí tohoto významného data připravila ČOS řadu akcí a aktivit v rámci kampaně Už 160 let. Jednou z nich je například hromadný výlet na Říp, naplánovaný na 1. května letošního roku.
„Historicky šlo o vůbec první sokolskou akci. Máme proto v plánu jít zhruba toutéž trasou, jakou kráčeli naši předchůdci v předminulém století,“ sdělil Tesař s tím, že v plánu ČOS je i vypravení vlastního vlaku z Prahy.
Kromě obvyklých každoročních akcí, jako je například Noc sokoloven, Sokolská kapka krve či Šibřinky, pak významné jubileum připomene i řada měst a obcí, a to slavnostním nasvícením významných památek v sokolských barvách - tedy červené a bílé. V Praze by to večer 16. února měly být Žižkovská věž, Tančící dům, Petřínská rozhledna nebo Tyršův dům. V Ostravě se připojí Nová radnice či most Miloše Sýkory. Z dalších měst si vznik Sokola připomenou takto i v Liberci, ve Zlíně či v Lomnici nad Popelkou.
Limitovaná grafika
Sokolská činnost není jen o sportu. Už v minulosti Sokol spolupracoval s řadou umělců – Františkem Šalounem, Mikolášem Alšem či Alfonsem Muchou. „Proto jsme i v rámci tohoto jubilea oslovili umělce Michala Škapu, který vytvořil limitovanou sérii 160 grafických tisků vytvořených metodou sítotisku,“ přiblížil Tesař. „Každý list bude stát 2 500,- Kč, přičemž zisk půjde na podporu sokolských jednot. Na jaře se pak tato grafika objeví coby mural na zdi Tyršova domu,“ uzavřel Tesař.
Památky v centru někdy místo oprav zažívají krušné chvíle, když je vandalové ničí. Takto řešila policie poškození Karlova mostu. Městská policie Praha
