7°C
Administrativní́ komplex Chemapol-Investa vzniknul v letech 1966–1970 podle projektu dvojice architektek Zdenky Marie Novákové a Dagmar Šestákové. Spolupracovaly na tom s italskou firmou FEAL. Výsledná stavba byla natolik povedená, že se podle ní realizovaly i další. Například budova Strojimportu na Vinohradech.
„Spolupráce se zahraniční firmou byla u nás tehdy naprosto nevídaná věc. Práce začala naší cestou do Milána, kde jsme pracovaly přímo ve firmě FEALu na prováděcích výkresech. Já jsem naštěstí uměla obstojně anglicky, tak se řešily problémy v této řeči. A problémy byly. FEAL měl zavedený jednotný konstrukční systém. Naše představa byla však jiná. Ale musím říci, že FEAL ctil naše autorství a byla to jen otázka pracovního nasazení a vůle k diskuzím jak vše vyřešit,“ říká architektka Nováková.
Budova byla inspirovaná například i americkými kancelářskými budovami, které vzešly z návrhu světoznámého architekta Miese van der Rohe. Budova Chemapolu měla i další vzácnost, soustředilo se v ní poměrně velké množství uměleckých děl - od plastik po obrazy. „Bylo štěstí, že v té době ještě bylo možno spolupracovat s vynikajícími umělci, kteří o rok později už byli zakázaní. Konkurzy probíhaly v roce 1968, realizace výtvarných děl pak v roce 1969. Byla tam díla například Ivana Waulina, Zdeňka Chlupáče, Věry Janouškové, Jiřího Johna, Zdenka Palcra a celá řada dalších velkých jmen,“ vysvětluje Nováková.
Po revoluci však Chemapol přechod na kapitalismus úplně nezvládl. V roce 1998 dlužil už 17 miliard, a tak byl postupně rozprodán. V té době došlo i k nenávratnému zničení většiny uměleckých děl. V roce 2000 byl navíc celý komplex přetřen barevným nátěrem. „Na fasádě byl nátěrem zničen původní kvalitní materiál (trvanlivý eloxovaný hliník), sochařská díla v interiérech byla snesena a doslova vyhozena, obrazy zmizely,“ říká Nováková.
V současné době je majitelem developerská společnost Daramis. Ta chce areál bývalého Chemopolu zbourat a postavit zde byty. Proti tomu však vystoupila odborná veřejnost jako například Emil Přikryl, David Vávra či teoretici architektury Zdeněk Lukeš a Osamu Okamura v čele s Klubem Za starou Prahu. „Klub Za starou Prahu vyzývá každého z adresátů tohoto stanoviska, aby se v rámci svých možností zasadil o její odvrácení," uvedl místopředseda klubu Rostislav Švácha. Odborníci se v rámci ochrany také snaží, aby byla budova zařazena do památkové péče. Na podporu nápadu vznikla i petice.
„Ministerstvo kultury obdrželo v roce 2021 podnět k prohlášení Chemapolu za kulturní památku a v listopadu 2021 požádalo Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze (NPÚ ÚOP PR) o odborné stanovisko k tomuto podnětu. NPÚ ÚOP PR prohlášení Chemapolu za kulturní památku doporučil. V roce 2016 – 2020 proběhl projekt s názvem „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti národní a kulturní identity ČR“, v rámci kterého byly vybrány nejhodnotnější budovy tohoto období ke zpracování návrhů na prohlášení za kulturní památky. Součástí výběru se stala i budova Chemapol-Investa,“ řekl pro Blesk vedoucí Oddělení evidence památek NPÚ Jan Baláček. Prohlásit budovu kulturní památkou je většinou běh na velmi dlouhou trať.
Jestli se namísto budovy Chemopolu v přístích letech dočkáme spíše bytů, není zatím tedy jasné. Majitelé nemovitosti jistě z plánovaných změn nebudou nadšeni a nejspíš se je budou snažit oddálit. Prozatím tak duhová budova ve Vršovicích nejspíš zůstane.
Praha vybrala finalisty soutěže k Vltavské filharmonii Videohub
