8°C
Centrum Naděje totiž v roce 2007 vzniklo jako dočasné provizorium. Podle toho také i jeho stav vypadá. Tenkrát možná nikdo netušil, jaký neblahý vliv bude mít jeho existence na bezprostřední okolí.
Hygienické a bezpečnostní riziko
Centrum se rozprostírá na rozhraní tří městských částí – Prahy 1, Prahy 2 a Prahy 3. Nejhlasitěji současné fungování centra kritizuje Praha 1, na jejímž území se sdružuje asi nejvíce problematických osob, které obtěžují své okolí povalováním se na lavičkách v opilosti či drogovém omámení, jiní třeba žebrají.
Radnice Prahy 1 proto dlouhodobě volá po zrušení centra, neboť pro ni představuje hygienické a bezpečností riziko. Už loni místostarosta Petr Burgr (KDU-ČSL) kritizoval magistrát za to, že toto provizorium, které obtěžuje mnohé, neustále prodlužuje. „Máme březen 2021 a vedení hlavního města se místo toho, aby konečně přišlo s řešením, snaží bez konzultace s Prahou 1 současný neúnosný stav v tichosti prodloužit. S tím zásadně nesouhlasíme,“ uvedl tehdy.
Auta přes náplavku pojedou! Padlo definitivní rozhodnutí, tramvaje kvůli opravě trati pojedou jinudy
Naopak podle ředitele pražské pobočky Naděje Daniela Svobody je její existence nejen pro města důležitá, ale současné umístění i strategicky nezbytné. „Zkušenosti ze zahraničí i od nás ukazují, že pokud se služby pro lidi bez domova přesunou do okrajových částí města, klienti za nimi nejdou, ale zůstávají ve středu města. Pokud se tedy centrum U Bulhara zruší, lidé, kterým sloužilo, nepůjdou jinam, ale budou zde dále, jenže v daleko horším stavu,“ sdělil Daniel Svoboda.
Hrdější prostor
I z toho důvodu hlavní město setrvání centra Naděje podporuje. Pomoci zlepšit situaci by měla jeho akutní revitalizace, která by se měla dotknout i přilehlého okolí. „Cílem zadání bylo hledání způsobu revitalizace daného prostoru, který dané místo pozvedne, zlepší prostupnost, zlepší hrdost místa a přispěje k lepší integraci v rámci města. Základní premisou bylo soustředit se na konkrétně definované území bez nutnosti výrazných stavebních zásahů, tzn. hledat taková opatření, která bude možné realizovat snadno dnes/zítra,“ stojí v usnesení, které schválili pražští radní.
Jeden z předkladatelů návrhu, náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09), k tomu uvedl, že „už letos najdeme prostor pro rychlé úpravy. Projekt by přitom měl být hotový do dvou let.“ Kromě kultivace samotného centra se například počítá také se zasazením nových stromů, zachování parkoviště nebo také se vznikem nového přechodu směrem k VŠE. Připravuje se i oprava křižovatky zaměřená především na pěší. Vzniknout má též prostor pomyslné městské galerie. „Odhadované náklady, vyjma opravy křižovatky, která bude čistě dopravního rázu, by měly činit 20 milionů korun.“
Konec provizoria
Podle radní Mileny Johnové (Praha Sobě), která zodpovídá za oblast sociální politiky, je změna nutná, zrovna tak jako setrvání nízkoprahového centra na tomto místě. „Studie revitalizace nám dává naději, že to nevábné místo pod magistrálou se pro místní obyvatele, pro pracovníky naděje i pro klienty stane lokalitou, která potěší, která bude důstojná, která umožní bezpečný pocit při pohybu jak uvnitř areálu, tak i na přilehlých komunikacích,“ myslí si.
A to i vzdor stížnostem městským částem. „Okolí hlavního nádraží bude vždy vyžadovat pomoc tohoto typu. Ačkoliv tato centra nejsou žádaná obyvateli, a ani Praha 1 nesouhlasí s tím umístěním, je zapotřebí si uvědomit, že je třeba, aby takováto místa v centru Prahy existovala,“ uvedla Johnová. Podle ní také revitalizací dojde ke změně memoranda uzavřeného v dřívějších letech, že se jednalo pouze o „dočasné řešení“. Setrvání zdejší pobočky centra Naděje by mělo být dlouhodobější.
„Staré memorandum, které mluvilo o dočasnosti, vyvanulo. Změnilo se i vnímání nízkoprahových služeb pro lidi bez domova,“ podotkla. Stejný názor zastává také radní pro oblast majetku Jan Chabr (TOP 09). „Pokud by centrum Naděje zaniklo, problémy lidí, kteří jeho služeb využívají, by přetrvávaly,“ řekl. „Proto je i naším zájmem dát tomuto centru důstojnější podmínky pro jeho fungování a doufám, že i tím se zmírní negativní ohlasy na to, že v tomto místě to být nemá.“
Klienti, pracovníci, kolemjdoucí
Nespornou výhodou revitalizace, kromě samotného zvelebení nepříliš vábné lokality, je, že se jedná jak o úpravy centra zevnitř, tak i zvenčí. Což ocení nejen kolemjdoucí, ale především také klienti centra i jeho pracovníci.
Přibližnou podobu nově zrevitalizovaného centra si radní Johnová představuje takto: „Pod magistrálou vznikne jakýsi interiér, kde magistrála bude představovat strop. Dnes je na místě šedivý nepěkný plot. Co by tam mělo vzniknout, je nové ohraničení s grafickými prvky centra Naděje,“ líčí. „Prostor bude působit daleko vlídněji, než dnes. Věřím, že se tam bude i lépe poskytovat pomoc, kterou tam Naděje poskytuje.“
