Piráti se Starosty napadli zvolení trojice opozičních poslanců. U soudu pohořeli

Stížnost dostal jako soudce zpravodaj na starost Jan Filip, odborník na ústavní právo a volební systémy, který je jako zpravodaj podepsaný pod loňským diskutovaným nálezem k volebnímu zákonu. Právě v reakci na Filipův nález, podpořený většinou pléna ÚS, se měnila právní úprava.

Následný spor se týkal výkladu ustanovení paragrafů 48 a 50 volebního zákona, který nově upravuje přepočet hlasů na mandáty. Podle Pirátů a Starostů jde právní úprava proti smyslu předešlého nálezu, ve kterém ÚS zdůraznil zásady rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících subjektů a zrušil například rozdělování mandátů za použití d´Hondtovy metody.

Volby 2021: Koalice Spolu porazila ANO, Fiala chce být premiérem. A propadák Pirátů

„Je zřejmé, že přijatá interpretace rozdělení mandátů optikou ústavněprávních záruk a principů nemůže obstát,“ stálo v návrhu, ve kterém se psalo také o „extrémním rozporu s principy spravedlnosti“.

Piráti a Starostové se nejprve u Nejvyššího správního soudu (NSS) domáhali vyslovení neplatnosti zvolení Ondřeje Babky (ANO) v Jihočeském kraji, Karly Maříkové (SPD) v Karlovarském kraji a Jaroslava Dvořáka (SPD) ve Zlínském kraji. Podle návrhu měl soud za zvolené poslance prohlásit kandidáta Pirátů a STAN na Vysočině Miloně Slabého (STAN), kandidátku SPD v Jihomoravském kraji Petru Svedíkovou Vávrovou a kandidáta SPD v Olomouckém kraji Pavla Jelínka.

NSS však dospěl k závěru, že výklad zákona navrhovaný Piráty a STAN není správný. Podle specializovaného senátu neodpovídá systematice volebního zákona ani účelu konkrétních ustanovení. Nyní odmítnutá ústavní stížnost směřovala právě proti rozhodnutí volebního senátu. Piráti a STAN se domnívali, že jejich interpretace umožní převedení více mandátů do druhého skrutinia a že přerozdělení mandátů bude více odpovídat počtu odevzdaných hlasů.