8°C
Při rekonstrukci starých sklepů činžáku odkryli náhodou hromadný hrob, v němž se nacházelo dvanáct lidských koster.
„Na základě výsledků analýz jsme vyslovili hypotézu, že by se mohlo jednat o vojáky, kteří bojovali v bitvě u Slavkova a kteří pravděpodobně zemřeli v dočasné polní nemocnici v Brně,“ řekla Kateřina Vymazalová z výzkumné skupiny lékařské antropologie a klinické anatomie Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Zemřeli mladí
Podle vědců se jednalo o těla mladých mužů ve věku od 20 do 30 let s průměrnou tělesnou výškou 167,6 centimetrů.
Podrobná analýza na kostrách například ukázala, že jednomu z vojáků byla krátce před smrtí chirurgicky amputována levá noha. Další z pohřbených nedlouho před skonem utrpěl tříštivou zlomeninu levé paže.
Také degenerativní změny na páteři a kostech nohou podle vědců svědčí o obrovské fyzické zátěži, které byli muži zřejmě vystaveni při nošení výzbroje při dlouhých pochodech v těžké vojenské obuvi.
Vojáky pohřbili nahé
Pomocí radiokarbonové metody byly kostry datovány do počátku 19. století, kdy střední Evropu sužovaly napoleonské války. „Je tedy pravděpodobné, že se jedná o oběti bitvy tří císařů, která se konala v nedalekém Slavkově u Brna dne 2. prosince 1805,“ shodli se vědci.
U koster ani v zásypu nebyly zjištěny žádné předměty, což nasvědčuje tomu, že zesnulí byli pochováni buď nazí, nebo jen v jednoduchých plátěných oděvech.
Hrob svým uspořádáním odpovídal hromadným pohřbům vojáků zemřelých v důsledku zranění nebo infekční choroby.
Po bitvě u Slavkova bylo totiž Brno podle vědců raněnými a mrtvými doslova zaplaveno a v mnoha stálých i provizorních špitálech a lazaretech umíraly tisíce vojáků nejen na následky zranění, ale především v důsledku epidemií tyfu a úplavice.
