10°C
Marii posunul k pravidelnému malování starší syn Michal (16). „V deseti letech mi řekl, mami, začni, vím, že chceš malovat naplno. Má stejnou intuici jako já, trefil se,“ usmívá se Marie.
Celkově má na svém kontě tři stovky pláten. Vždy používá bílou barvu kvůli její hloubce, poté vytáhne další čtyři barvy - pokaždé jiné. „Nemám školy, sázím na svou fantazii, pocity. Maluji, najednou se to ve mně zastaví a vím, že je hotovo. Připojím podpis a průvodní text,“ popisuje Marie Kepáková svůj tvůrčí proces.
Řada obrazů už našla majitele. K tomu prvnímu, který našel kupce, inspiroval autorku sen. „Viděla jsem ženu ve dlouhých fialových šatech na pláži. Zleva se blížila bouřka, ona k ní vztáhla ruku, jako by říkala, už nechci. Z opačné strany od slunce k ní mířil holoubek, počasí zklidnilo, bouřka ustoupila,“ popsala Marie svůj přelomový obraz.
Nová expozice Národní galerie v Praze o mistrech renesančního a barokního umění je doslova dechberoucí. Obrazy a sochy přitom vhodně doplňují starodávný interiér vznešeného Schwarzenberského paláce. David Zima
Předloňský rok přinesl trápení. Zákeřná rakovina zaútočila na její levou ruku, která je její vodicí. „Měla jsem oslabené tělo i duši, vypadalo to, že o ni přijdu. Naštěstí se podařila náročná plastická operace, odebrali mi i kost z pánve, domodelovali zbytek dlaně. Chybí mi palec a ukazováček, ale ani na chvíli jsem nepropadla beznaději. Dokonce jsem lékařům řekla, že za měsíc budu řídit auto. Přecvičovala jsem se na druhou ruku, ale ta moje levačka si to prostě nenechala vzít,“ popisuje malířka svůj velký životní zápas.
Víra v sebe samu, cvičení, podpora blízkých i přátel, to vše pomohlo. Marie už zase maluje, v Adamově právě probíhá její výstava. „Všechno zlý je k něčemu dobrý. Každá zkušenost, i ta nepříjemná, člověka posouvá dál. Já se nevzdávám,“ vzkazuje Marie.
