„Zacházejí se mnou jako s odpadem.“ Autora špionských románů Čína roky vězní, mučí ho a neléčí
Australan čínského původu, v čínskojazyčném světě známý coby spisovatel špionážních thrillerů, blogger a aktivista lidských práv, už tři roky pobývá za mřížemi. Zatkli ho roku 2019 kvůli údajné špionáži pro cizí mocnost, ale on si žádného provinění vědom není, píše britský deník Guardian. A jelikož se odmítá přiznat, tak na soud stále čeká, v otřesných podmínkách.
Yang Hengjun (vlastním jménem Yang Jun, českým přepisem Jang Ťün) kolem přelomu století proslul na čínském internetu svými eseji a komentáři o vysoce politických tématech – čínský nacionalismus, etnické menšiny v Tibetu apod., psala agentura Reuters. Také napsal trilogii špionských románů, odehrávajících se v Číně, jež se podle jeho tvrzení inspirují jeho vlastními zkušenostmi, když pracoval na ministerstvu zahraničí (ministerstvo ovšem popřelo, že by ho kdy zaměstnávalo).
Později však cenzura přitvrdila a Jang se citlivým tématům přestal věnovat. Zároveň odešel do ciziny – získal australské občanství, naposledy ale bydlel v New Yorku, kde působil na Columbijské univerzitě.
Emigrace na Západ
„S radikálními disidenty se nechtěl stýkat, rozhodně s nimi nespolupracoval,“ řekl pro Reuters jeho newyorský přítel Yi Gai. A nejvíc se v poslední době věnoval svému e-shopu, posílal do Číny americké zboží.
Podle dalšího kamaráda byl Jang přesvědčený, že s ním čínští komunisté už problém nemají, pokud řešil čínskou politiku, tak volal po reformách, ne po svržení režimu jako demokraté. A tak se bezelstně do bývalé vlasti vypravil.
Ve středu to byly tři roky, co přiletěl z New Yorku; na letišti v Kuang-čou (neboli Kantonu) ho zatkla policie. Putoval do Pekingu, kde skončil v tzv. rezidenčním dohledu v designované lokaci – což se rovná vazbě, avšak často bez přístupu k obhájcům, citovala tehdy agentura Reuters Jangova právníka.
„Jsem přesvědčený, že jsem neudělal to, z čeho mě viní. Já to vím, můj právník to ví, myslím, že i soudce to ví. Podle čínských zákonů nejsem vinen. Ale zacházejí tu se mnou jako s odpadem a mučili mě.“ Toto prohlášení ho bachaři nechali nahrát, pak mu zase nasadili pásku před oči a odvedli jej zpátky do cely. Jinak ale nesmí posílat dopisy rodině, přátelům ani právníkům a ani je od nich dostávat. Nechávají ho koukat na jeden kanál státní televize a povolili mu několik nezávadných knih.
Nepřiznal se
Podstoupil prý stovky výslechů, leč agentům ministerstva státní bezpečnosti se k ničemu nedoznal. Tím však zřejmě prodlužuje své věznění; rozsudky se v čínském právním systému zpravidla zakládají právě na přiznáních. V tuto chvíli je jeho proces naplánován tak, že se má verdikt dozvědět do 9. dubna. Několikrát se už rozsudek odkládal.
Loni v květnu už jeden den před soudem stanul – v tajnosti, po víc než dvou letech vazby. Krátce hovořil na svou obhajobu, říkal, že je na sto procent nevinný a přidal asi sto stránek důkazů a výpovědi.
Bezmocní diplomaté
Jang má sice australské občanství, vláda v Canbeře a její diplomati však moc nezmohli. „Ani dr. Jang, ani australská vláda nedostaly detaily, jaká jsou proti němu obvinění, což posiluje náš pohled, že jde o bezdůvodné věznění australského občana,“ prohlásila ministryně zahraničí Marise Payneová. „Austrálie je také krajně znepokojená ohledně zdraví dr. Janga. Apelujeme na čínské úřady, aby naplnily své závazky a zajistily, že dostává veškerou péči potřebnou pro jeho fyzické i duševní zdraví.“
„Čínská justice případ řeší striktně podle zákona a plně chrání zákonná práva dotyčného,“ ujišťuje mluvčí čínské strany. „Australská strana by měla respektovat justiční suverenitu Číny a zdržet se vměšování v jakékoli formě.“
Přebývá v přeplněné místnosti bez oken, zato se světly zapnutými nonstop. Mají jen minimum prostoru, aby se mohli trochu hýbat či protáhnout. Stejně na to nemá sílu, za dobu věznění se Jangovo zdraví velice zhoršilo. Vážně ho trápí pakostnice, vysoký krevní tlak a závratě, má problémy se zrakem a ledvinami. „Neustávající únava znamená, že zvládal cvičit jen po krátkou dobu. Kvůli závratím občas ani nebyl schopný chůze.“ I když ho na hodinu pouštěli na dvůr kvůli pohybovým aktivitám, někdy dokázal jen stát na místě, pravila zpráva z konce roku 2021.
„Máme obavy, že Jangovi systematicky upírají náležitou lékařskou péči,“ uvádí jeden z jeho blízkých přátel. „Víme, že nevěří lékům, které mu dávají, bohužel nemá důvod jim věřit. Nesmí ho nechat umřít kvůli lékařskému zanedbávání, tak jako se to stalo tolika dalším spisovatelům a umělcům a veřejně činným intelektuálům, kteří jsou tak zapálení pro lepší budoucnost čínského lidu – jako třeba Liou Siao-po,“ připomněl Jangův přítel spisovatele, spoluautora Charty 2008 (inspirované Chartou 77) a nositele Nobelovy cenu míru, kterého umořilo vězení roku 2017 – v červenci zemřel pár dní po propuštění na rakovinu jater.
„Dřív byl zdravý, ale hodně se zhoršil, nedostává náležitou péči,“ říká profesor Čchung-i Feng, Jangův školitel na doktorském studiu v New Yorku. „Moc se o něj bojíme.“
Ředitelka australské pobočky neziskové organizace Human Rights Watch Elaine Pearsonová připomíná, že podobných případů je dlouhá řada, kdy zastánci lidských práv v Číně umírali ve vazbě nebo krátce po propuštění. „Rozsudek vězení by neměl být trestem smrti,“ apeluje na Peking i na Canberru, aby udělala maximum pro propuštění Janga i dalších bezdůvodně zadržovaných.
Podobných případů „rezidenčního dohledu“ v minulých letech ohromně přibylo, roku 2013 změna zákona dala policii ohromnou pravomoc – zatýkat a zadržovat lidi prakticky bez jakéhokoli informace blízkým či právníkům. V podstatě je ve jménu zákona unášet.
Nadace Safeguard Defenders, sídlící ve Španělsku a se spolupracovníky různě po Asii, z veřejně dostupných justičních dokumentů napočítala od změny zákona do června 2021 skoro 23 tisíc takových případů (některé se týkaly i více lidí). A to je jen holé minimum, totiž zaregistrované případy, které se dostaly k soudu a tento druh věznění zmiňují. Lidé, které nakonec bez soudu propustili nebo kteří na něj ještě čekají, v těchto dokumentacích nefigurují; stejně jako lidé obvinění ve věcech národní bezpečnosti, psal Guardian.
Tyto zvláštní cely nebývají v oficiálních věznicích; někdy jde o samostatná zařízení, též můžou být součástí policejních výcvikových zařízení, ubytoven či jiných státních budov. Zákon umožňuje takové zadržení na šest měsíců, byly ale případy i překročení lhůty. A rutinně policisté ignorují i nařízení informovat rodinu zadrženého.
„Žádné mluvení! Žádný pohyb bez dovolení! Zvednout ruku, když něco chceš říct!“ Takové rozkazy slýchal Tchang Č'-šun, pekingský bojovník za lidská práva, jehož zadrželi koncem roku 2015. Nadace takových svědectví sesbírala desítky, zmiňují mučení a útrapy všeho druhu – hladovění, buzení, poutání na mnoho dní, nepřetržitý dohled bachařů v křeslech… Nadace také trýznění, jaké popsali propuštění, zpracovala do komiksové podoby.
„Velká většina obětí jsou Číňané, ale tato vazba byla uvalena i na řadu cizinců. Například oběti čínské diplomacie rukojmích – Kanaďané Michael Kovrig a Michael Spavor, švédský knihkupec Gui Minhai, jehož čínští agenti unesli z Thajska, švédský lidskoprávní aktivista Peter Dahlin a dokonce americký basketbalista Jeff Harper,“ uvádí report. V některých případech, jako právě Jangově, byl cizím občanům upřen kontakt s diplomaty.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.