7°C
„Celý dům se kýval, sklo řinčelo a málem popadalo. Bála jsem se. S tchýní „tancovala“ postel. Navíc už ani netušíme, v jakém stavu dům je. Co otřes, to další poškození,“ řekla Pavla Motyková z Karviné.
Podle ní se nedá na občasné otřesy z důlní činnosti pod městskou částí Fryštát, zvyknout. „Strach má člověk pokaždé. Následky jsou fatální. Stavení je na mnoha místech popraskané, i balkón, okna pokroucená,“ posteskla si mladá maminka.
Rodina se chce z místa odstěhovat, už si koupila pozemek. „Žádali jsme po šachtě nějaké odškodnění. Doložili jsme i data otřesů. Poslali nám odborníka, ale jeho závěr byl, že praskliny způsobila doprava, ne těžba. Směšné,“ dodala Motyková.
Šachta bez poškození
Otřes se odehrál pár minut před osmou hodinou ráno. „Jednalo se o povrchový záchvěv. V šachtě nedošlo k žádnému poškození a ani jsme nezastavili výrobu,“ uvedla mluvčí OKD Naďa Chattová.
Husí kůži měla v pondělí i Michaela Opatová z Fryštátu. „Cítila jsem, jak se dům chvěje v základech, vrzaly skříně a vnímala jsem, jak pracují zdi,“ sdělila Michaela s tím, že v bytě mají od otřesu pokřivená futra.
Větší síla na povrchu
Při hlubinném dobývání uhlí se uvolňuje napětí v nadloží dobývaných slojí. To doprovází seismické jevy, které v některých případech způsobí povrchový záchvěv. Epicentra těchto jevů se velmi často nachází několik set metrů nad důlními pracovišti, a proto jsou otřesy silnější na povrchu. V dole mnohdy horníci vnímají pouze akustický projev.
VIDEO: Zemětřesení ve světa: Otec s dcerou stihli utéci.
