Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

V Česku řádí ptačí chřipka přenosná na lidi: Může zabíjet, rizikové je i peří. Jak se chránit?

Autor: Markéta Mikešová - 
12. ledna 2022
05:00

Covid není jediná nemoc, se kterou se musí Evropa potýkat. V chovech drůbeže aktuálně řádí ptačí chřipka, konkrétně její kmen H5N1, který je přenosný i na člověka. V Česku se vyskytl už na několika farmách, naposledy ve čtvrtek u kachen poblíž obce Hajany na Strakonicku. Veterináři všechny přítomné ptáky utratí, právě proto, že existuje riziko i pro lidi. Jenže jaké? Obecně lze říct, že člověk se nakazí jen za velmi specifických podmínek, nicméně když už nemoc chytne, zemře až v 50 procentech případů.

Ptačí chřipka jako taková je známá od 19. století, kmen H5N1 byl poprvé objeven v roce 1951 ve Skotsku. První přenos na člověka byl zaznamenán v roce 1997 v Hongkongu. V Asii se tento kmen usadil nejvíce, naprosto zdecimoval tamější populaci drůbeže, a jelikož se nemoc přenáší zejména skrze migrující ptáky, H5N1 se eventuálně dostal do kontinentální Evropy, Afriky a na Blízký východ.

V Česku měli veterináři co do činění s tímto kmenem v roce 2006, kdy u Hluboké nad Vltavou našli infikovanou labuť. O rok později byl H5N1 potvrzen také v komerčním chovu krocanů na Orlickoústecku. Nakonec se ale situace uklidnila, žádná osoba se v zemi touto variantou ptačí chřipky nenakazila, ani se tu nemoc dlouho neobjevila, když nepočítáme záchyt u papoušků, které se v roce 2013 snažil do Česka propašovat pár z Asie.

Loni se kmen H5N1 objevil v Česku po více než 14 letech, ale nejen u nás, momentálně se šíří celou Evropou a ohniska nákazy stále přibývají. Kmen ptačí chřipky, kterým se mohou nakazit i lidé, zasáhl například chov nosnic v Libotenicích na Litoměřicku, 100 tisíc ptáků zemřelo ještě před příchodem veterinářů, dalších 88 tisíc usmrtili. Na Hodonínsku muselo být zlikvidováno 5000 bažantů.

Šíření pokračuje i v letošním roce, hned 4. ledna byl kmen H5N1 potvrzen na malochovech v Bojanovicích na Znojemsku a v obci Blažim na Lounsku. O dva dny později se objevil také na Strakonicku, kde se nakazily divoké kachny. Ve všech případech dojde na utracení ptáků.

Smrtnost daleko větší než u covidu

Veterináři k tomuto vybíjení přistupují jednak kvůli zamezení šíření mezi ptáky a jednak proto, aby se nenakazili lidé. Ačkoliv se podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) dosud kmen přenesl pouze na zhruba 860 osob, zemřelo 456 lidí. Smrtnost tedy dosahuje skoro 50 procent. Pro porovnání, u covidu je odhadovaná na 1,3 procenta. Je to dáno i tím, že proti ptačí chřipce neexistuje žádná vakcína ani lék.

Podle britské národní zdravotnické služby (NHS) se infikovaný člověk obvykle umístí do izolace, která proběhne buď doma, nebo v nemocnici, a je mu podáno nějaké antivirotikum, obvykle Tamiflu či Relenza. Konkrétnější léčba ale neexistuje. Mezi příznaky patří vysoké teploty, bolesti hlavy, kašel a obtíže při dýchání.

Naštěstí riziko nákazy není velké. „Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální,“ zdůrazňuje Státní veterinární správa (SVS) s tím, že přesné mechanismy přenosu na lidi nejsou podrobně prozkoumány. Víme ale, že infekce probíhá pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety, přičemž problematické může být i peří, nejvíce ohrožení jsou tak zaměstnanci chovů a jatek. Musí dodržovat přísné hygienické předpisy.

Zatím nebyl popsán přenos z člověka na člověka. Že je nicméně riziko nákazy reálné, potvrzuje fakt, že minulý týden se kmenem H5N1 nakazil muž pracující v chovu na jihozápadu Anglie. Byl v pravidelném kontaktu s infikovanými ptáky a onemocněl. Podle místních úřadů je jeho stav stabilizovaný. Velká Británie aktuálně zažívá největší šíření ptačí chřipky ve své historii.

Drůbeží produkty jsou podle veterinářů bezpečné, není třeba se bát masa ani vajíček, pokud je člověk správně tepelně opracuje. Virus ptačí chřipky se ničí při 70 stupních Celsia. Navíc potraviny v českých supermarketech podléhají přísným kontrolám.

Základní doporučení tedy zní – nesahejte na těla uhynulých ptáků a nedotýkejte se jejich výkalů. Když na ně náhodou sáhnete, pečlivě si umyjte ruce i boty. Nemocnou drůbež nikdy nezpracovávejte, ani pro domácí užití, a pokud uvidíte na jednom místě větší množství uhynulých ptáků, kontaktujte Státní veterinární správu.

K nemocným či uhynulým ptáků také nepouštějte domácí mazlíčky, nemoc se může přenést i na další savce. Jsou známy případy nákazy třeba vyder nebo lišek, jednu takovou nakaženou našli nizozemští veterináři loni v prosinci. U lišky byl zjištěn kmen H5N1, zvíře mělo neurologické poruchy a osleplo. Nakonec mu lékaři podali eutanazii, aby se netrápilo.

Obavy z mutací a další pandemie

Ptačí chřipka má i další nebezpečné kmeny, kterými se mohou nakazit i lidé, nejznámějším je H7N9. Mezi lety 2013 a 2017 byl podle WHO zaznamenán u 759 osob, z toho 281 nemoci podlehlo. Většina těchto případů byla v Číně.

Loni se pak objevilo několik zpráv o kmenech ptačí chřipky, kterými se nakazili lidé poprvé v historii. Například agentura Reuters s odvoláním na čínskou Národní zdravotní komisi loni v červnu informovala o 41letém muži z východočínské provincie Ťiang-su, který se jako první člověk na světě nakazil kmenem ptačí chřipky H10N3.

Podobná zpráva přišla v únoru od ruského úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzoru. Kmenem ptačí chřipky A(H5N8) se zcela poprvé nakazilo sedm pracovníků drůbeží farmy, úřad to označil za „významný objev“ a hned informoval Světovou zdravotnickou organizaci.

WHO už dříve varovala, že ačkoliv jsou tyto přenosy výjimečné, pokaždé, když k němu dojde, zvyšuje se tím riziko, že virus zmutuje ve variantu, která bude mezi lidmi snáze přenosná, například vzduchem. Riziko je podle organizace dokonce tak velké, že je na místě obávat se možné celosvětové pandemie ptačí chřipky.

Možnost nebezpečných mutací u H5N1 potvrdila v roce 2012 studie zveřejněná v odborném magazínu Science, kde vědci tyto mutace provedli ručně jako varování, že k nim může dojít přirozené v přírodě. Studie se tehdy stala terčem kontroverzí, americké úřady se její části snažily skrýt, protože měly dojem, že přináší teroristům návod na tvorbu biologické zbraně z ptačí chřipky.

Zobrazit celou diskusi