Lékaři tu loni provedli rovněž rekordních 306 transplantací ledvin. Jednou z pacientek byla i devětadvacetiletá Eliška, u které se problémy objevily doslova ze dne na den. „Najednou mi selhaly ledviny a odvezli mě do nemocnice,“ popsala. 

V nemocnici musela kvůli hospitalizaci dokonce slavit 28. narozeniny, kdy jí kvůli pandemii nemohl nikdo přijít navštívit. Běžná čekací doba pro její krevní skupinu je 3 až 6 měsíců, Eliška se ale dostala na řadu za méně než 3. „Byla jsem překvapená, že jsem se dostala na transplantaci tak rychle,“ dodala. Operace proběhla loni na Velikonoce.

Dvě třetiny všech transplantací v Česku

V IKEMu lékaři kromě ledvin transplantovali 143 jater, 41 srdcí, 39 slinivek, deset Langerhansových ostrůvků a tři tenká střeva. Proběhly tu 2/3 všech transplantací v celé ČR v době, kdy se i tady museli zdravotníci starat o stovky covid pozitivních pacientů. „Dostupnost transplantací orgánů v ČR pro naše pacienty byla druhá nejvyšší v Evropě po Španělsku,“ poznamenal přednosta Transplantcentra profesor Ondřej Viklický. 

Přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk podotkl, že rekordních čísel se podařilo dosáhnout i díky tomu, že se nezastavoval program transplantace ledvin od živých dárců. „Řada zemí na světě program přibrzdila nebo zastavila, protože příjemce může počkat na transplantaci na dialýze. My jsme se rozhodli pokračovat,“ řekl. IKEM měl také výhodu v tom, že z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví byl necovidová nemocnice. 

Na vysoké úrovni se podařilo udržet i transplantace srdce. Ve dvou případech proběhla spolu s lékaři z Motola současně transplantace srdce a plíce. Chirurgové z IKEMu také spolupracovali také na čtyřech výměnách srdce u dětí. „Dokonce jsme provedli ty nesložitější výkony, které existují, což jsou multiviscerální transplantace (transplantace slepého střeva - pozn. red.),“ dodal přednosta kliniky.

Přibyly i dárci

„Hlavním limitem transplantační medicíny je nedostatek dárců orgánů,“ upozornila Eva Pokorná z Odborného edukačního pracoviště pro dárcovství. Poznamenala, že zatímco v řadě zemí v posledních dvou letech zaznamenali pokles dárců, v IKEM lékaři loni odebírali orgány od dosud největšího počtu zemřelých, celkem to bylo 169. V roce 2019, který nebyl poznamenán epidemií covidu, jich bylo 155.

Vliv na rekordní počet měly i převozy zemřelých dárců z původních nemocnic, kde zemřeli, do IKEM. „Ulevili jsme tak jednotkám intenzivní péče v nemocnicích zahlcených epidemií,“ uvedl Froněk.

Lze použít orgány lidí s covidem? 

Podle profesora Viklického se v současnosti hlavně v USA řeší otázka, zda mohou být lidé zemřelí na covid dárci orgánů. Objevily se u názory, že teoreticky lze využít tyto dárce pro transplantaci jater nebo například srdce. V IKEMu zatím ale žádná taková operace neproběhla. „Řekli jsme si, že nechceme riskovat jak bezpečí týmů, tak samotných příjemců, takže jsme měli jsme jen několik dárců, kteří prodělali covid, ale v době odběru už byli negativní,“ doplnil.

Video
Video se připravuje ...

Mezinárodní transplantace ledvin má svoje přísné postupy IKEM

Fotogalerie
13 fotografií