Programové prohlášení je soubor úkolů a vizí pro novou vládu. Vychází především z koaliční smlouvy, kterou po volbách uzavřelo celkem pět stran z dvou koalic. SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Piráti se hnutím STAN. S dokumentem chce vláda předstoupit ve středu 12. ledna před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Přečtěte si, co všechno nová vláda chystá.
Zatímco v koaliční smlouvě není o covidu ani slovo, v programovém prohlášení už to vláda napravila. Podle dokumentu se „musíme s nemocí naučit žít“.
Ministři se zavazují, že chtějí, aby covid v budoucnu už tolik nezatěžoval zdravotnictví a byl onemocněním, se kterým si systém bude umět poradit.
„Nebudeme do nekonečně nekonečna omezovat zdravotní péči pro ostatní pacienty. Z covidu se musí stát další závažné onemocnění, které umí zdravotnictví řešit a předcházet závažnému průběhu tohoto virového onemocnění,“ píše se ve vládním dokumentu.
Stát má také o pandemii mluvit jedním hlasem. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek proto dostal za úkol vytvořit „všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu, která bude přicházet s odbornými stanovisky“.
Video
Karanténa a izolace i pro očkované. Ale jen na pět dní, rozhodla vláda
Video se připravuje ...
Anticovid tým odborníků vedený vakcinologem Romanem Chlíbkem, který koalice Spolu vytvořila už před volbami, se přeměnil v Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP). Válek ho označuje jako český „virtuální“ Kochův institut.
Kapitola financí je pro vládu Petra Fialy další ze stěžejních oblastí. Kabinet se zavazuje, že už nedopustí další „zbytečné zadlužování“ a bude tlačit na průběžné snižování rozpočtových schodků .V programovém prohlášení kabinet obecně slibuje, že zvýší kapitálové výdaje. I tento bod vychází z koaliční smlouvy. Kapitálové výdaje by podle obou dokumentů měly přestavovat alespoň 10 procent celkového rozpočtu.
Vláda se rovněž zavazuje k rychlému splnění podmínek, které předcházejí přijetí eura. Česko má co nejrychleji splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Ta vyžadují nízké schodky státních rozpočtů i celkové zadlužení státu maximálně do 60 procent výkonu ekonomiky.
Že by Česko ale v dohledné době mělo začít platit eurem, o tom není ve vládním dokumentu zmínka.
Daňová brzda - ministři chtějí zavést takzvaný strop daňového břemene, který má zabránit automatickému zvyšování daní zastropováním daňové kvóty.
Ministři pěti stran také slibují snížení odvodů sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů - a tím tak podpořit částečné úvazky.
Naopak zvýšit na dva miliony korun ročně se má limit pro povinnou registraci k platbě DPH.
Kapitola, kterou má pod palcem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), myslí také na zavedení valorizace slevy na poplatníka nebo podporu rodin s dvěma a více dětmi pomocí daňových prázdnin se zastropováním výše příjmů.
Kvůli daním bude muset vláda také také vyjednávat s Bruselem. Ministři chtějí totiž prověřit snížení DPH „u všech ekologických výrobků“.
Spotřební daně by naopak podle vlády měly zohledňovat škodlivost daných produktů či komodit nejen k životnímu prostředí.
Ambiciózní plán chce vláda zavést do praxe už v půlce svého mandátu - tedy od ledna v roce 2024.
Stejně jako předešlá vláda Andreje Babiše, i kabinet Petra Fialy zařadil mezi své priority budování dálniční i železniční sítě. Hlavními projekty označuje vláda dostavění dálnic D1, D35 a D0, tedy vnějšího okruhu Prahy.
Vláda si také stanovuje pro některé úkoly přesné termíny, do kdy je má splnit. Až bude současný kabinet za čtyři roky končit, chce za sebou nechat dálniční síť delší o 200 kilometrů. Dostavěný by měl být také například obchvat Českých Budějovic a dálnice D48.
Tratě pro rychlé vlaky chce vláda zakotvit přímo do zákona. VRT má být napojený na další krajská města. Ministři zmiňují například Plzeň, Liberec nebo České Budějovice.
Celkem hodlá zmodernizovat 290 kilometrů stávajících tratí. Více lidí by chtěl kabinet premiéra Fialy motivovat k využívání hromadné dopravy.
Ministři plánují úplně zastavit práce na projektu, kanálu Dunaj–Odra–Labe, které prosazuje v Česku především prezident Miloš Zeman.
Rezort Martina Kupky z ODS má také za úkol jako jednu z priorit v letecké dopravě výstavbu druhé ranveje na pražském letišti .
Ne vše bylo za minulé vlády podle nových ministrů špatně. Například v oblasti sociální politiky naváže současný kabinet na bývalou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Jedním z hlavních kroků má být především dokončení důchodové reformy, na její přípravě pracovala v minulém funkčním období komise pro spravedlivé důchody.
Reformu ale bývalá místopředsedkyně sociálních demokratů nakonec ve vládě neprosadila. Vláda chce mít návrh hotový do doku 2023. Počítá s vytvořením nultého pilíře, který bude představovat základní důchod. Kabinet podpoří také dobrovolné spoření, například formou účtu dlouhodobých investic.
MPSV má také změnit název. Nově by v něm mělo přibýt slovo rodina. Současná vláda tím chce dát najevo prioritu v prorodinné politice. Efektivnější by měla být například pomoc pro ohrožené děti nebo zlepšení podpory pro pěstouny.
Vláda chce také prosadit nový zákon o sociálních službách, má ambici valorizovat minimální mzdu a také zjednodušit podmínky pro příchod zaměstnanců ze zahraničí.
Více peněz do škol a větší pravomoci ředitelům. I tak by se dal shrnout program pro školství na příští čtyři roky.
Kabinet chce, aby „veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD“.To představuje zhruba 5,2 procenta HDP.
Klíčovým dokumentem pro oblast školství je Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou by měla tato vláda a pod dohledem ministra Petra Gazdíka (STAN) reálně aplikovat do praxe.
Stejně jako před volbami i nyní kabinet slibuje, že by pedagogičtí pracovníci ve školství měli mít stále platy na úrovni 130% průměrné hrubé měsíční mzdy.
Do začátku školního roku 2023 má ministerstvo školství vytvořit podmínky pro posílení „klíčové role ředitele školy“. Ruku v ruce by se také měla k tomuto termínu snížit dosavadní administrativní zátěž ředitelů škol. A to například rozvojem informačního systému veřejné správy.
Vláda plánuje investice do výstavby, rekonstrukce a zařízení škol včetně IT techniky „s maximálním využitím evropských fondů“.
Revizí mají projít také rámcové vzdělávací programy. Má se aktualizovat náplň učiva s odrazem na současné potřeby moderního školství. Žáci i studenti by měli mít v budoucnu menší objem učiva. Důraz by měl být nově kladený především na kreativitu a porozumění učivu, nikoliv „drilování látky“.
„Promění se výuka dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus,“ uvádí materiál.
Do ledna 2024 by měl být upraven systém financování vysokých škol. Školy v regionech s podprůměrnými výsledky vzdělávání by měly podpořit intervenční programy. A vláda chce také přichystat změny v přijímacích, maturitních i závěrečných zkouškách.
Modernizace směrem k 21. století má přijít v oblasti ministerstva vnitra a veřejné správy. Přijde ale zřejmě i propouštění. Vláda má v plánu snižování počtu úřednických míst i změnu platových tabulek, aby pro stát mohly pracovat i odborníci na nejvyšší úrovni, které ale úřady nebyly schopné až dosud zaplatit.
Vzniknout má také nová pozice poradce pro národní bezpečnost , kterou vláda opakovaně avizovala.Poradce bude koordinovat bezpečnostní otázky, boj proti dezinformacím či komunikovat s tajnými službami.
Vládní programové prohlášení ale zmiňuje například i nutnost novelizovat zákony o zpravodajských službách či zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy v zahraničí.
Prohloubení vztahů v Evropské unii i NATO a dobré vztahy nejen se sousedními státy - to mají být hlavní pilíře české zahraniční politiky. „Česká republika musí být aktivním členem EU a NATO hájícím zájmy svých občanů. Budeme klást důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě, na ochranu lidských práv a demokracie prosazování českých ekonomických zájmů a evropských hodnot ve světě,“ píše kabinet v prohlášení.
Prioritou je blížící se české předsednictví. I proto má Česko znovu ministra pro evropské záležitosti. „Budeme aktivně usilovat o evropskou integraci, která nerezignuje na volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu, účinnou ochranu vnějších hranic a pevnou transatlantickou vazbu,“ zmiňuje dokument.
Oproti textu o koaliční spolupráci vláda vepsala do programového prohlášení také bod o podpoře reformy EU, „která upřednostní principy subsidiarity a proporcionality a zajistí pravomoci členských států tak, aby nevzrůstal demokratický deficit“.Ministři hodlají také provést revizi vztahů s Čínou i Ruskem, prosazovat rozšíření EU o země západního Balkánu ale také prohlubovat spolupráci s demokratickými zeměmi v Asii, jako je Indie, Japonsko nebo Tchaj-wan.
Jedním z cílů ministerstva pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) jsou investice do regionů, například těch postižených těžbou uhlí.
Vláda chce udělat také vše proto, aby zabránila dalšímu vylidňování venkova. Zajistit to má například lepší dostupnost služeb.
Během prvních dvou let má vzniknout také zákon o podpoře bydlení, který má podpořit obce a samosprávy.
MMR také slibuje zvýšit výstavbu nájemního bydlení - vzniknout má systém garancí a půjček, díky kterým má ročně vzniknout až o 10 tisíc nových nájemních bytů, než je tomu dnes.
Už před volbami strany současné vládní koalice slibovaly změny ve stavebním zákoně. Zachovány zůstanou místní stavební úřady. Nový úřad se pak zaměří na rozsáhlé a strategické stavby.
Digitalizace má nově spadat právě pod ministerstvo pro místní rozvoj vedené Ivanem Bartošem. Vláda lidem slibuje dokončení zákona o právu na digitální služby. Celá státní správa má být plně digitalizována a to nejpozději v únoru 2025. „Co nejrychleji, nejpozději v roce 2023, zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba takzvané eDokladovky),kompatibilní s elektronickými doklady EU,“ slibuje rovněž programové prohlášení.
Oproti listopadové verzi vládního prohlášení jsou nyní pasáže věnované průmyslu a obchodu v mnoha ohledech konkrétnější. Z vládního prohlášení je tak například patrné, že se vláda do konce roku 2023 zavazuje aktualizovat Státní energetickou koncepci ČR.
Prioritou ministra průmyslu bude podle vlády boj s energetickou krizí, a především pak transformace celého odvětví.
Kabinet se tak připravuje třeba na odklon od uhlí , ten by mohl přijít už před rokem 2033. Doposud byl za nejzazší termín přitom považován rok 2038.
Jaderná energetika má být v rámci EU podle nové české vlády uznána jako udržitelná aktivita a ne jen jako přechodový zdroj energie, jak to před několika dny navrhla Evropská komise .Ministři také podpoří dlouhodobý provoz stávajících jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech . Zemní plyn má být uznán jako „klíčové transformační palivo v procesu dekarbonizace“.
Do konce roku 2022 by měl být připraven nový energetický zákon . Zjednodušit má instalaci solárních panelů na domech a posílit také ochranu spotřebitelů a zvýšení dohledu nad energetickým trhem. Nová podoba této oblasti má například na příště zabránit pádu firem dodávajících energie, jako například v loňském roce skupin Bohemia Energy.
Zadržení vody v krajině a obnova přirozeného vodního režimu - je pro vládu prioritou v oblasti životního prostředí. Nově by měla být součástí zákonů ústavní ochrana vody. „Z evropských i národních dotačních programů budeme podporovat zejména systém menších a středně rozsáhlých opatření ke zlepšení retenčních schopností krajiny,“ slibuje kabinet.
Zhruba 10 miliard korun půjde na budování nových zdrojů pitné vody nebo využití dešťových vod. Počítá se i s penězi na likvidaci starých ekologických zátěží .
„Budeme prosazovat opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi,“ zní další z vládních slibů. Ještě letos chce vláda předložit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Bude mít za cíl začlenění remízků a podobných prvků do zemědělské krajiny. Zpřísnit se mají zábory kvalitní zemědělské půdy a zákon má řešit i podporu přirozené obnovy území po těžbě.
Vláda má také ambici představit novou Politiku ochrany klimatu v ČR, která má zohlednit evropské cíle do roku 2030 a stanovit vodítka pro dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050.
Výdaje na obranu se mají zvyšovat k 2% HDP. Tato minimální výše výdajů by se měla také stanovit zákonem. Vláda tak vepsala do koaličního prohlášení to, co už strany hlásaly před podpisem koaliční smlouvy. Ministři se také v programovém dokumentu zavázali zjednodušit rovněž vysílání vojáků do zahraničí- například při potřebě v zahraničních misích NATO nebo na záchranu rukojmí.
Zatím jsem žádnou ZMĚNU nepostřehla, jen SLIBY a jsou teprve na začátku a už tápou, neví jak dál jen KECAJÍ OM NIČEM a ještě je brzy mluvit o ministrech i mrtvých. 
Babiš a jeho ANO bylo zatím to NEJLEPŠÍ CO NÁS MOHLO POTKAT, nebýt Babiše byli bychom dávno kdoví kde, možná by naše Česko zaniklo a zůstala by jen kolonie, která nám hrozí teď. 
UVIDÍME TU ZMĚNU(už začala, nebo teprve přijde?)
7°C
O NIČEM