8°C
Vyhláška platí výhradně v citlivých částech Prahy, zejména v centru města, na náplavkách, v parcích a v blízkosti nemocnic a dalších zařízení, jako jsou například domovy pro seniory nebo veterinární stanice. Konkrétně platí zákaz používání volně prodejné pyrotechniky v památkové rezervaci v hlavním městě, na vodních tocích a jejich okolí (včetně ostrovů), a to v šířce do 50 metrů od břehu, zároveň v okruhu 250 metrů od zařízení poskytujících zdravotní lůžkovou péči nebo od domovů pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením.
Dále platí tento zákaz na přehradách, hrázích, vodních nádržích, jezech apod., na zvláště chráněných územích, v přírodních parcích, a to ve vzdálenosti do 50 metrů od nich, a také ve vzdálenosti do 250 metrů od areálu Zoologické zahrady hlavního města Prahy, útulků pro zvířata a zařízení poskytujících veterinární pohotovost. Zákaz se však nevztahuje na profesionální ohňostroje, které podléhají povolovací povinnosti podle zákona o pyrotechnice.
Trpí nejen psi, ale i labutě a další divoká zvířata
I když jsou ohňostroje v Praze částečně omezené, rozhodně to neznamená, že poslední noc v roce probíhá tiše a klidně. Město sice novoroční ohňostroje už několik let nedělá, vyměnilo ho za videomapping, ale část veřejnosti si bez pořádného ohňostroje stále nedovede novoroční veselí představit. Jenže hlasité rány a světelné záblesky trápí nejen řadu domácích zvířat, nejvíce na ně doplácejí volně žijící zvířata.
„Ti se před petardami a rachejtlemi totiž nemají kam ukrýt. Silné zvukové a světelné efekty umocněné okolní tmou jim způsobují nesmírný stres, nutí je opouštět jejich bezpečné úkryty a vyčerpávat tak klíčové energetické zásoby a mimo jiné zapříčiňují i jejich následné kolize s překážkami či střety s auty,“ vysvětluje mluvčí Lesů hl. m. Prahy Petra Fišerová. „Do naší Záchranné stanice se pak někteří z nich dostávají například se zlomeninami křídel nebo končetin, s úrazy hlavy či jinými vážnými zraněními anebo kvůli celkovému vyčerpání,“ dodává.
Nejčastějšími oběťmi jsou například labutě, které se v zimě stahují do centra města, kde Vltava nezamrzá. Při úprku před všudypřítomným hlukem a záblesky pak velmi často narážejí do tramvajového vedení nebo přímo do mostních konstrukcí. Tyto srážky pro ně mohou mít až fatální následky.
Problémy se týkají i srn, zajíců nebo divokých prasat, kterých je v pražských lesích velké množství. Tato zvířata v panice vbíhají pod kola aut a mohou způsobit tragickou nehodu. „Řada zvířat – zvláště těch menších, jako jsou například zpěvní ptáci – se však do záchranné stanice ani nemusí dostat, protože je mohou lidé snadno přehlédnout, a pomoci se tak třeba vůbec nedočkají,“ doplňuje Fišerová.
Trpí i lidé s postižením
Jenže bujaré oslavy netrápí jen zvířata, těžkou hlavu dělají i rodičům, kteří mají doma autistické děti, složité to mají i lidé přecitlivělí na hluk. „Na Silvestra si nasadím sluchátka, pustím si hudbu a snažím se uklidnit psy,“ svěřuje se ve facebookové skupině sdružující autisty Ivana, která tímto postižením trpí.
„Tobě stačí sluchátka? Mně by nepomohla ani montážní pěna. Nesnáším to, kre..ni ohrožují lidi petardami, a nejen, že nerespektují zákaz házet to mimo tu noc, ale některá primitivní děcka to i naschvál hážou po lidech z oken. Petardy nemají žádný smysl, když dělají pouze hluk,“ zoufá si Bětka. Někteří dokonce volí kombinaci sluchátek a prášků na spaní.
Horší je to ale s dětmi. „Když byl Vašík malý, řešili jsme to puštěnou televizí hodně nahlas. Na spaní jsem mu pak dávala melatonin v kombinaci se sluchátky. Naštěstí se Vašíkovy reakce na hluk zlepšily. Už si neubližuje, ale jen sprostě nadává na každý výbuch,“ vypráví Vaškova máma Eva.
Oslavy v centru Prahy jsou zatím poklidné Jan Zázvorka
