Česko po volbách: Šlechtová s novým tetováním, Dolejš bez práce a Schillerová najednou v ANO

Ve Sněmovně začala nová etapa. Nejen, že skončil mandát poslancům zvoleným v roce 2017, ale budou v ní chybět poprvé od listopadu 1989 komunisté, i sociální demokraté. Mizí ale i výrazné politické tváře poslední dekády.

Do civilu odešla například ministryně pro místní rozvoj v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD, dnes už není členem, protože nezaplatil stranické příspěvky), a pozdější ministryně obrany Karla Šlechtová. Ve Sněmovně seděla v posledním funkčním období za ANO. Ač rodačka z Karlových Varů, zvolená byla před čtyřmi lety na Plzeňsku. Dnes už bývalá členka zahraničního výboru a výboru pro obranu hodila uplynutím mandátu politiku za hlavu.

Poslaneckou imunitu nahradila novou kérkou. „Dnešní očekávaný vstup do civilního života jsem oslavila tradičně. Další etapa života - tentokrát ta politická - za mnou. S novou kérkou vpřed,“ pochlubila se Šlechtová na svém soukromém facebookovém profilu. Ten „sněmovní“ s koncem mandátu zrušila. Novým tetováním doplnila například už vytetovaného dvouocasého lva – jako symbol České státnosti. Zásah tatéra je u bývalé političky vidět ale například i na krku, či zápěstí, nebo předloktí.

Čím se nyní bude Šlechtová živit, není úplně jasné. V minulosti pracovala ale například jako projektová manažerka, zkušenosti má i z Bruselu, ale také například i jako státní úřednice na ministerstvu pro místní rozvoj. Nebo jako ředitelka na Odboru evropských fondů na Úřadu vlády.

Poslankyně za ANO a exministryně Karla Šlechtová během mimořádné schůze Sněmovny (19.8.2020) | Facebook K. Šlechtové

Další, ženou, která si nyní bude zvykat na život mimo vysokou politiku, je například bývalá ministryně školství, teď už také bývalá poslankyně Kateřina Valachová z ČSSD. České školství řídila ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve Sněmovně byla jedno funkční období. Od roku 2017 právě do 21. 10. letošního roku.

Kancelář vyklidila na poslední chvíli. „Vrhám se zpět do právních vod v Brně," reagovala matka dvou dětí na dotaz Blesk Zpráv, čemu se nyní bude věnovat. „Budu se věnovat ochraně práv dětí a právní agendě ve veřejném sektoru,“ přiblížila víc oblast svého směřování. „Teď si v pár týdnech odpočinu a vše nově uspořádám,“ plánuje si volné dny a, stejně jako Šlechtová, bere život k původní profesi jako nový začátek.

Před tím, než nastoupila do vlády, už se lidským právům věnovala. Byla totiž náměstkyní ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

Poslední fotografie Kateřiny Valachové v poslanecké sněmovně. Od politiky se teď vrátí k advokacii. | abl

Poslední den ve Sněmovně Valachová strávila vlastně jako průvodkyně. „Prohlídkou se studenty, mladými sociálními demokraty,“ popsala. Při té příležitosti se nechala naposledy vyfotit také ve své poslanecké lavici, ve které bude sedět už někdo jiný. „Taková fotka mi vlastně chyběla,“ řekla nostalgicky. A připojila ještě fotku s další odcházející sociální demokratkou – Alenou Gajdůškovou.

Podle Valachové ale její čtyři roky ve Sněmovně měly smysl. „Jsem ráda, že máme obnovenou nemocenskou lepší možnosti v péči o blízké doma, snazší krocení dluhových pastí seniorů a mladých lidí a zakázané dětské dluhy i chráněné účty pro zaměstnance před novými neoprávněnými exekucemi,“ vyjmenovala své návrhy změn, které prosadila do praxe.

Ve vysoké politice zůstávají sociální demokracii po letošních říjnových volbách pouze dva její zástupci. Senátoři Jaromír Strnad, kterému končí mandát za rok, a Petr Vícha s mandátem do roku 2024.

V minulé sněmovně měla ČSSD 15 poslanců. Do politiky ještě nějaký čas budou zasahovat sociálnědemokratičtí ministři. Než skončí vláda Andreje Babiše, budou ve svých úřadech vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ministr zemědělství Miroslav Toman a ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Po víkendu navíc čeká sociální demokraty zemětřesení. Jan Hamáček kvůli volebnímu debaklu na předsednictvu strany definitivně skončí v čele ČSSD. Do mimořádného sjezdu povede stranu nejspíš její dosavadní první místopředseda, také končící poslanec Roman Onderka. Někteří sociální demokraté volají po tom, že by po volebním neúspěchu mělo skončit celé vedení strany.

Podobně jako ČSSD jsou na tom také komunisté. I oni zaznamenali ve volbách fiasko. Z 15 poslanců neobhájili ani jeden mandát.

Kanceláře ve Sněmovních palácích vyklízeli komunisté po více než 30 letech. Po sociálních sítích tak kolovala například fotografie ekonomického experta strany, končícího poslance Jiřího Dolejše, jak čeká u Sněmovny na tramvaj s velkou plnou taškou jednoho obchodního řetězce s nábytkem. Některé komentáře na internetu Dolejše příliš nešetří, jiné ho vzývají jako „jediného slušného komunistu.“

Co bude nyní dělat, zatím podle svých slov rozmyšlené nemá. „Pracovně se teprve ukáže. Nemám stres. Nemám dluhy a děti už vydělávají,“ reagoval pro Blesk Zprávy na dotaz, jaké plány má bez poslaneckého mandátu.

Stejně jako v ČSSD se bude měnit po volebním debaklu vedení i v KSČM. Volební sjezd mají komunisté už v sobotu a stávající předseda Vojtěch Filip po 15 letech už nekandiduje. „V sobotu máme sjezd, to také hodně ukáže. Ale život zcela bez politiky může být i osvobozující,“ dodal Dolejš.

KSČM v propadlišti dějin: Dostane miliony, prodávat nemovitosti dle Dolejše nemusí

Letos šedesátiletý Dolejš vstoupil v lednu 1989 do KSČ. Po té přešel do nástupnické strany KSČM. V Poslanecké sněmovně seděl nepřetržitě od roku 2002, mandát vždy obhájil v Praze, kde byl také několikrát jako zastupitelem. Několik let byl Dolejš také místopředsedou KSČM, v roce 2009 ale rezignoval po kauze, kdy měl přislíbit provokatérovi za úplatu milion korun ovlivnit zákon o loteriích. Dolejš podal žalobu a přistoupil na dohodu, podle které se mu mediální dům MAFRA omluvil soukromou omluvou adresovanou jemu a ÚV KSČM.

Poprvé od roku 1996 okusí život mimo Poslaneckou sněmovnu také její letitý místopředseda a šéf KSČM Vojtěch Filip. Své věci nebalí jen v místopředsednické kanceláři ve Sněmovně, ale také předsednické kanceláři v sídle komunistické strany. O víkendu skončí totiž i v tomto křesle.

„Vše mám přestěhováno a budu pracovat jako advokát,“ reagoval pro Blesk Zprávy, jestli už má kanceláře zabalené a čím se bude nyní živit.

Jiří Dolejš (KSČM) tráví léto tradičně v Česku. Na vodu si vzal i fenku Minu | Facebook/Jiří Dolejš

Zatímco jedni z vysoké politiky mizí, druzí se v ní začínají zabydlovat. Až do teď se Alena Schillerová prezentovala jako profesionální úřednice, která nechce být součástí politiky ani politické strany. „Nemám žádné politické ambice," tvrdila.

Post apolitické státní úřednice přitom opustila nejpozději od roku 2017, kdy byla kandidátkou na ministryni financí, když měla ve vládě Bohuslava Sobotky nahradit odvolaného vicepremiéra ministra financí Andreje Babiše. Sobotka ji ale odmítl. Tou dobou připravoval zákony o EET.

Po volbách v roce 2017 se stala šéfkou státní kasy Andreje Babiše. Ministerstvu financí velí dodnes. Ve funkci jí ale podle všeho zbývá posledních pár měsíců. Do doby, než moc převezme nová vláda.

Názor na politiku v Schillerové evidentně dozrával. Až v únoru 2020 poprvé v rozhovoru pro Blesk Zprávy připustila, že by se mohla politicky více zapojit. A že by si řekla o důvěru voličů.

„Pokud bych uvažovala, a nabídku zatím žádnou nemám, do voleb je dlouho, tak bych zvážila kandidaturu do Poslanecké sněmovny,“ připustila před rokem a tři čtvrtě.

Klaus navštívil Zemana v nemocnici. „Připadá mi osamocený. A víc řeší své zdraví,“ řekl Blesku

I když celou dobu, pracuje ve službách ANO, odmítala, že by do hnutí vstoupila.

„O vstupu nepřemýšlím, když něco dělám, tak to dělám naplno. A být někde členkou bych nemohla jen tak, že bych jen někam vstoupila a jen tam byla. Teď se soustředím především na funkci ministryně financí a ne na další aktivity,“ tvrdila ještě vloni.

Do voleb skutečně šla, ale stále jako nezávislá. Jako jednička kandidovala na kandidátce hnutí ANO v rodném Jihomoravském kraji. Například i proti šéfovi ODS a možná příštímu premiérovi Petru Fialovi. Právě Fiala ale dostal v kraji téměř o 16 tisíc hlasů víc.  

V prvním povolebním rozhovoru pro Blesk Zprávy děkovala voličům za to, že ji poslali do Sněmovny, a zároveň opět odmítla, že by zažádala o vstup do ANO.

„Neuvažuji o tom, uvidíme, co bude dál,“ odmítla tehdy.

I když má ve Sněmovně hnutí ANO nejsilnější poslanecký klub, míří zřejmě do opozice. Šéfovat mu bude právě Schillerová. Myšlenka, že bude politiku dělat bez stranické knížky, Schillerové ale nevydržela ani dva povolební týdny. Její vstup do hnutí schválilo v úterý předsednictvo ANO.

„Důvěru, kterou jsem získala od voličů, chci využít s maximální zodpovědností,“ zdůvodnila končící vicepremiérka Blesk Zprávám vstup do hnutí. Sama se chce podle svých slov podílet na budoucím směrování ANO. „Cítím, že součástí této zodpovědnosti je také aktivní role na budoucím směřování hnutí ANO. Vstup do hnutí tak pro mě byl logickým krokem,“ dodala ministryně.

A není sama, kdo se zařadil mezi „aňáky“. Žádost o vstup si podal také vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček. I on má od úterý stranickou knížkou.

„Chci hnutí pomoct,“ řekl Blesk Zprávám Havlíček ke svému rozhodnutí vstoupit do hnutí Andreje Babiše. „Moje role bude hospodářská politika a současně pomůžu s regiony,“ doplnil s tím, že právě v krajích a ve Sněmovně čeká hnutí v příštích měsících nejvíc práce. Sám vicepremiér opět přiznal, že i když má hnutí ANO ve Sněmovně největší klub, skončí v opozici.

„Definitivně jsem se rozhodl po volebním výsledku. Minimálně 1,5 milionu lidí očekává, že ANO bude hájit jejich zájmy,“ doplnil Havlíček ke svému vstupu do hnutí.

Mezi těmi, kdo schvaloval vstup Schillerové a Havlíčka do hnutí, byl také šéf ANO a končící premiér Andrej Babiš. Nové tváře ve svých řadách pochopitelně přivítal.

„Hnutí potřebuje nové osobnosti, nové lídry. Jsem přesvědčený, že oba pomůžou s dalším budováním hnutí ve středních Čechách a Jihomoravském kraji,“ věří Babiš, že současní vicepremiéři jeho končící menšinové vlády budou pro hnutí velkým přínosem.

Ve středních Čechách přitom Babiš v minulosti spoléhal na bývalou hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou, která propadla po různých sporných kauzách v krajských volbách, kdy hnutí skončilo v opozici. Nyní se Pokorná Jermanová opět vrátila do Sněmovny, kam kandidovala ze třetího místa.

V Jihomoravském kraji zachraňovala situaci Schillerová po rozpuštění místní buňky kvůli údajné korupci na radnici Brno-střed. V kauze Stoka navrhuje státní zástupkyně někdejšímu místostarostovi Jiřímu Švachulovi (dříve ANO) čtrnáctiletý trest vězení. V Brně opustil ANO navíc jeho bývalý a populární místopředseda Petr Vokřál.

„Myslím, že si Andrej Babiš začíná vytvářet hnutí ANO, ve kterém jednou nebude lídrem,“ míní politolog Jan Kubáček, podle kterého není vyloučené, že tím Babiš směřuje také k případné prezidentské volbě, při které nebude mít čas se hnutí ANO tolik věnovat a bude potřebovat za sebe silné lídry, které budou mít mezi členy autoritu.

„Podle mě, někdy ve druhé polovině rozbíhající se prezidentské kampaně, zhruba duben, květen příštího roku, do toho vstoupí také Andrej Babiš, a proto už si teď začíná vytvářet jemu loajální lídry,“ míní Kubáček. „Jsou to lidé, které si postupně otestoval, jsou mu blízko a garantují mu absolutní loajalitu. Je to prostě krok k přebudování hnutí ANO, tak aby dokázalo fungovat samo vedle Andreje Babiše“.

Kubáček nevylučuje, že by Schillerová, nebo Havlíček mohli být příštím šéfem hnutí ANO. Mimochodem nové vedení si hnutí má zvolit na odloženém sjezdu v únoru příštího roku.