„Řada zemí v pandemickém roce výrazně redukovala transplantační program. ČR byla na druhém místě v roce 2020 v dostupnosti transplantací,“ uvedl přednosta transplantcentra z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Ondřej Viklický. Transplantace omezila i část českých center.

Video
Video se připravuje ...

V IKEMU proběhla třetí česko-izraelská párová výměna ledvin od žijících dárců. IKEM

Párová výměna

Nejčastěji se v Česku pacientům transplantují ledviny. Loni jich bylo v ČR 415, nejvíc právě v IKEM. Přes 90 procent je od zemřelých dárců, 28 ledvin bylo loni darováno žijícími dárci. Někteří podstupují takzvané párové nebo řetězové výměny, kdy někdo z pacientových blízkých chce orgán darovat, ale nemá shodu potřebných parametrů. Nemocnice mu pak najde pacienta, jehož dárce shodu má.

Shodné dárce a příjemce hledá v IKEM speciálně vyvinutý počítačový program, ten při letošním letním párování nalezl výhodnou biologickou shodu i pro dva české pacienty. „Tito nemocní čekali na transplantaci ale měli malou šanci k nalezení vhodného kompatibilního dárce. Oba pacienti měli své žijící dárce, ovšem transplantace u nich nebyla možná z imunologických důvodů, protože měli protilátky proti svým dárcům a riziko odhojení bylo příliš vysoké. Jejich šancí proto byla párová výměna,“ řekl Viklický.

„Operace českých pacientů, jak dárců i příjemců, tentokrát proběhly během jednoho dne. Ráno jsme paralelně na dvou sálech s kolegou chirurgem Tomášem Maradou odebrali ledviny od dvou dárců, které pak putovaly na ruzyňské letiště. Tam došlo k výměně boxů. Během 15 minut jsme odjížděli do IKEM a izraelská kolegyně Tamar Ashkenazi odlétala zpět do Státu Izrael. Po příjezdu do institutu pak byly obě ledviny ihned transplantovány dvěma českým příjemcům,“ popisuje výměnu Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Podle Froňka by se bez párové výměny někteří nedočkali, protože do nich patří i příjemci, kteří by se jinak nedočkali.  Orgány od zemřelých dárců pak mohou směřovat jiným příjemcům.

Mnoho desítek ledvin transplantovaných českým pacientům podle odborníků z IKEM umožnila mezinárodní spolupráce. Od roku 2016 hledají vhodné orgány i v Rakousku, předloni začali podobně spolupracovat z Izraelem. Orgány by měly být mimo tělo pacienta co nejkratší dobu, z Vídně je vozí asi 3,5 hodiny po dálnici s policejním doprovodem, z Izraele překovají 2600 kilometru letadlem.

Poslední česko-izraelská výměna umožnila osm transplantací, které se účastnilo šest českých a dvě izraelské dvojice. „Každé tři měsíce k nám do našeho softwaru zasílají rakouská a izraelská centra data svých pacientů,“ uvedl Froněk. Podle něj covidová epidemie paradoxně pomohla tomu, že lékaři jsou schopni výměny velmi dobře dohodnout přes internet prostřednictvím videokonferencí.

Některá česká transplantační centra operace živých dárců prakticky zastavila, protože nemocniční nákaza koronavirem pro ně mohla být vysokým rizikem. Podle údajů KST loni ani jednu transplantaci od živého dárce neudělaly v centrech v Brně, Motole, Ostravě a Olomouci.

Transplantacím se věnuje pražský IKEM a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. Ve většině nemocnic je kontaktní lékař, který tam vytipovává případné vhodné dárce.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.

Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

Video
Video se připravuje ...

Jak probíhala první česko-izraelská párová výměna ledvin od žijících dárců? 

Fotogalerie
83 fotografií