Vyryté brambory zbavené natě nechte na řádcích oschnout, případně je ještě předtím zbavte opatrně hlíny. Před uložením hlízy přeberte, nahnilé a poškozené kousky vyhoďte, pak brambory rozdělte do menších bedniček a odneste je do vlhkého tmavého sklepa s teplotou 4 až 5 °C. V teplé místnosti by se mohly scvrknout, mohly by začít klíčit nebo uhnívat. Bedničky s brambory zakryjte pytlovinou nebo netkanou textilií, abyste je ochránili před světlem a nižší teplotou, namrzlé brambory mají nasládlou chuť. Do stejné místnosti s brambory nedávejte jablka, natáhla by bramborové aroma a způsobila by rychlejší klíčení brambor. Pokud během zimy zjistíte, že brambory vyklíčily, před kuchyňskou úpravou klíčky vyřežte, obsahují totiž alkaloid solanin. Brambory oloupejte a uvařte ve vodě, kde by se měly zbavit části solaninu. Vodu z brambor vylijte. Větší množství solaninu obsahují i nezralé zelené brambory, proto je raději nekonzumujte.

Očištěné hlávky zelí rozložte na lísky vyložené slámou nebo dřevěnými hoblinami a dejte je do suchého tmavého chladného sklepa. Bílé nebo červené zelí si můžete naložit. Připravte si 5 kg nakrouhaného zelí, 250 g čerstvého křenu, 3 velké cibule, 100 g celého kmínu a 100 g soli. Křen a cibuli oloupejte a pokrájejte na kolečka. Do čisté vymyté větší kameninové nádoby střídavě pěchujte zelí a prokládejte ho křenem, cibulí, solí a kmínem. Zelí by mělo pustit šťávu. Pokud jí je moc, trochu odlijte a dejte stranou pro případné dolití. Zelí zatižte čistým dřevěným prkénkem, na něj dejte důkladně omytý kámen, aby se zelí během kvašení nezvedalo. Když na vrchu není zelná šťáva, přilijte odebranou šťávu nebo pitnou vodu a vše zakryjte čistou utěrkou nebo pokličkou. Nádobu dejte do sklepa nebo chodby s teplotou zhruba 15 °C. Kvašení trvá asi tři týdny. Na odebírání si vezměte čistou lžíci a zelí pak přikryjte, povrch by měl být potopený. Pokud se na povrchu objeví pěna nebo plíseň, odstraňte je, okraje nádoby omyjte a otřete dosucha. Pak do ní dolijte vodu svařenou se solí (na 1 l asi 15 g soli).

Můžete je sklízet až koncem října nebo začátkem listopadu. Zeleninu vyryjte, zbavte ji větších listů, srdíčka ponechte. Zeleninu očistěte, osušte a pak ji dejte do bedny s lehce vlhkým pískem tak, aby z něj vyčnívaly vršky. Bednu dejte do chladného sklepa. Zeleninu kontrolujte. Když písek vyschne, můžete ho pokropit vodou.

Řepu sklízejte za slunného teplého dne. Opatrně ji vyryjte ze země, větší listy odstraňte a nechte jen středové srdíčko. Bulvy očistěte od země, nechte je oschnout a pak je narovnejte do dřevěné bedny s pískem tak, aby se nedotýkaly. Bednu dejte do tmavého chladného sklepa, kde nemrzne a je větší vlhkost (asi 80 procent). V dobrých podmínkách řepa vydrží až do brzkého jara. Pokud sklep nemáte, můžete oloupanou řepu nakrájet na plátky a usušit v sušičce, případně ji uvařit, oloupat, pokrájet a naložit do sladkokyselého nálevu. Malé bulvičky lze nakládat celé.

Pro čerstvou zeleninu se můžete do zahrádky vydat i v zimě. Dobře se tu i za mrazů daří zimní cibuli zvané sečka. Tato vytrvalá rostlina s robustními stonky je mrazuvzdorná a roste i pod sněhem. Ocení světlé slunné stanoviště s vlhkou půdou s přídavkem humusu a vápníku. Vypěstovat si ji můžete ze semen, případně lze rozdělit starší trsy na menší.

Článek vyšel v časopise Blesk Hobby. Aktuální číslo zakoupíte na novinových stáncích nebo si ho můžete objednat v našem iKiosku.

Připravte si tekuté vitaminy z plodů podzimu. Máme jednoduché recepy!

9 bylinek, které fungují jako přírodní antibiotikum