Vynášení špíny z Facebooku? Těš se na urážky a vleklé soudy, varují kolegové - whistlebloweři

Haugenová (37) dřív pracovala v jiných internetových gigantech, Pinterest a Google. Do Facebooku nastoupila roku 2019 jako produktová manažerka v týmu zaměřeném na volby po celém světě, respektive na hlídání volebních dezinformací. Brzy však zjistila, že firma o její práci vlastně reálně nestojí, uvedl Guardian. Vyhrocené diskuse, konflikty a sociální bubliny sociální síti totiž vydělávají.

Shromáždila tisíce dokumentů, které sdílela s redakcí Wall Street Journalu a s úřady. Pak o tomtéž veřejně promluvila před výborem Senátu.

Facebook je proradný, ničí děti, jde mu o zisk místo uživatelů, vypověděla jeho exmanažerka

„Vítej do klubu, Frances! Díky!“ tweetovala Ashley M. Gjøviková, která v září dostala vyhazov z firmy Apple. A to poté, co se veřejně rozhovořila o poměrech ve firmě, konkrétně o tom, jak personální oddělení ignorovalo její stížnosti o bezpečnosti na pracovišti. „Napiš, kdybychom ti mohli jakkoliv pomoci. Lítáme v tom spolu,“ psala Gjøviková ve vlákně na Twitteru, kde diskutují i další whistlebloweři – zaměstnanci, co upozorňují na nepravosti na svých pracovištích.

Chelsey Glassonová řešila diskriminaci v těhotenství. | Twitter

Chelsey Glassonová v srpnu 2019 opustila firmu Google, kterou vinila z diskriminace kvůli jejímu těhotenství. A další rok podala žalobu; soud se má konat 10. ledna, předchází mu ovšem náročný boj. „Jako práce na půl úvazku,“ komentovala Glassonová, kterak ji příprava na soud s globálním gigantem vytěžuje.

Požaduje náhradu emočních škod, čímž si ale trochu naběhla. Musí tak protistraně zpřístupnit nejsoukromější kouty svého života. Právníci Googlu žádali výplatní pásky od následujícího zaměstnavatele (firmy Facebook), jakož i hodnocení jejích pracovních výkonů i stížnosti, které mohla na novém působišti podávat; ale také její zdravotní záznamy, včetně poznámek z psychologické terapie, kde třeba probírá své manželství a další hluboce osobní věci.

Všem na očích

„Lidé nechápou, že když podáte žalobu, skutečně celý váš život bude na očích,“ popsala nyní Glassonová Guardianu. „Je jen velmi málo omezení toho, co korporace jako Google může požadovat. Je to velmi, velmi dotěrné.“

Glassonovou to však neodradilo, naopak chce své zkušenosti sdílet. Opustila i Facebook a pustila se do jiné práce. Navíc pomáhala ve státě Washington prosadit zákon, který prodloužil lhůtu pro stížnosti na diskriminaci v těhotenství z půl roku na rok.

Ani svůj soud nebere čistě osobně. „Děsím se, že když prohraju, vyšle to silný signál Googlu a dalším technologickým firmám, že tvrdý agresivní boj a pokusy vyčerpat žalující jsou cesta,“ svěřila se. Google záležitost nekomentoval.

Timnit Gebruová by dnes nikomu nedoporučovala stát se whistleblowerem. V Googlu se věnovala výzkumu etických rozměrů umělé inteligence, dokud v prosinci nedostala vyhazov. Sama to zdůvodňuje svým neuposlechnutím vedením – odmítla odvolat článek, který upozorňoval na možná úskalí rozvoje umělé inteligence analyzující jazyk.

Měsíce pak čelila záplavě urážek, ba kampani, jak říká. A nešlo zdaleka jen o anonymy: Její práci (předtím se proslavila odhalením, že umělá inteligence na rozpoznávání obličejů hůř rozlišuje ženy a černochy) najednou kritizovali známí vědci, kteří mají na sociálních sítích velké publikum.

Rasismus v oboru

„Být černoška je něco jiného. Čelíte specifickým formám vitriolu,“ řekla Guardianu. Dlouhé měsíce z toho byla vyčerpaná, pořádně nespala, nejedla. Když se dočetla, co potkalo Glassonovou, rozhodla se nevyhledat pomoc psychoterapeutů – aby se o terapii nedozvěděli právníci Googlu. „Bála jsem se, co by mohli zkoušet využít. Nechtěla jsem, aby se cokoliv dozvěděli.“

A to patří k těm šťastnějším, uvědomuje si. Zastala se jí víc než tisícovka bývalých kolegů i akademiků, otevřeném dopise Google vyzvali, ať kauzu vysvětlí. Pár softwarových vývojářů dokonce na protest proti diskriminaci Gebruové z Googlu odešlo, informoval Guardian.

Rekordní pokuta pro WhattsApp v Irsku: 5,7 miliardy korun za špatné nakládání s daty

„Nemůžeme tvrdit, že podporujeme rozmanitost, a pak ignorovat podezřelý nedostatek četných hlasů v naší firmě,“ zdůvodnil David Baker, ředitel uživatelské bezpečnosti, svůj odchod po 16 letech u firmy.

Gebruová také našla finanční podporu od několika nadací na její další projekty. A peníze pro vyhozené whistlebloweři shromažďují i někteří se stejnou zkušeností. „Reputace a kariéry lidí, kteří takto upozorňují, to prakticky zničí,“ varuje Gebruová. „A i kdyby ne, spousta lidí nemůže trávit celý den bojem s firmami, musejí se taky starat o své rodiny.“

Aerica Schimizu Banksová veřejně promluvila o rasové a genderové diskriminaci ve výplatách zaměstnanců sociální sítě Pinterest. V květnu 2020 pak z těchto důvodů firmu opustila. Není si jistá, jestli by teď dokázala najít práci v jiné firmě v oboru – ale ani neví, zda vůbec chce.

Od té doby věnuje svůj čas dalším whistleblowerům, usiluje, aby bylo snazší o diskriminaci či jiných problémech ve firmách či úřadech mluvit. Například se podílela na formulaci nového zákonu státu Kalifornie, přijatého 8. října. Zakazuje firmám v zaměstnaneckých smlouvách vynucovat mlčenlivost, pokud jde o otázky diskriminace a obtěžování, jak informoval Guardian. Právě takovou dohodu o mlčenlivosti Banksová a její kolegyně Ifeoma Ozomaová loni vědomě porušily.

Kariérní zvrat

Banksová pak založila agenturu Shiso, která radí firmám, jak být skutečně inkluzivní a netvrdit to jen na papíře. „Je to celkem vtipné, dostávat teď peníze od firem, které chtějí nést odpovědnost za své činy, když jsem právě za to předtím trpěla,“ komentuje Banksová.

Firma Pinterest hlásí, že se za minulý rok poučila a podnikla různé kroky k nápravě. Například vzrostl podíl žen ve vedení z 25 % na 30 % a firma se prý rozhodla respektovat onen zákon o mlčenlivosti, i kdyby ho snad kalifornští zákonodárci nepřijali. „Chceme, aby se každý zaměstnanec cítil bezpečně a cítil, že může o své práci vznášet jakékoli pochybnosti,“ uvedla mluvčí Crystal Espinosaová.

„Roste povědomí o právech zaměstnanců. Doufám, že lidé tohoto momentu využijí a budou mluvit o nespravedlnostech, které na pracovišti pozorují,“ je nyní optimistická Banksová. Ale také varuje, ať jsou takoví whistlebloweři pořádně připravení, podloží svá tvrzení dokumentací, najdou si právníky i další podporu. „Byl to velký tlak a úzkost, ale navzdory tomu všemu to za to fakt stálo,“ uzavírá Banksová.

Laurence Berland organizoval petice v Googlu. | Twitter

Laurence Berland neměl v úmyslu veřejně vystupovat proti svému zaměstnavateli, gigantu Google. „Nikdy jsem nechtěl být veřejnou osobností,“ svěřuje se pro Guardian. Lidé podle něj mohou mít zkreslenou představu, že každý whistleblower je hrdina, který na danou věc sám upozorní, radikálně tím praxi změní a hotovo. Záleželo mu na tom, co se ve firmě děje, ale řešil to napřed jinou cestou: Organizoval petice mezi zaměstnanci. Například proti spolupráci s Pohraniční stráží. „Principy Googlu o umělé inteligenci říkají, že Google nebude rozvíjet technologie, jejichž účel je v rozporu s široce přijímanými principy mezinárodního práva a lidských práv,“ hlásala petice, kterou předloni podepsala víc než tisícovka Berlandových kolegů. Přísná imigrační politika tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa byla podle nich přes čáru.

Po letech podobného aktivismu ho Google vyhodil. To už se pozornosti na vlastní osobu nevyhnul. Soudit se o výpovědi ale podle něj nemá smysl. „Můžete dospět k nějaké dohodě, dokonce dostat odškodnění nebo zrušení výpovědi, ale tu zkušenost to nezvrátí. Pro odpovědné osoby v tom žádné trauma není, ale pro nás na druhé straně ano.“

Fond pro whistleblowery

K soudu ale jeho případ, plus další čtyři ze stejné doby, dala Národní rada pro pracovní vztahy (NLRB). Konkrétně Berland se s bývalým zaměstnavatelem dohodl mimosoudně, dostal neupřesněné odškodné. Zdůrazňuje, že měl s aktivismem ve firmě už letitou zkušenost, měl právníka i lidi, o které se mohl opřít. „Musíte posoudit riziko, co všechno snesete,“ vybízí potenciální whistleblowery. „Z praktického hlediska bylo v mém případě nejdůležitější, že jsem měl našetřeno.“

Zrovna zaměstnanci Googlu, aktuální i bývalí, založili solidární fond pro takové případy – pro zajištění finanční, právní i strategické podpory pracovníků, kteří chtějí bojovat za změny ve firmě. Jak vysvětluje Berland, jenž s fondem také pracuje: „Snažíme se vybírat příspěvky od zaměstnanců, ne od velkých sponzorů, chceme ukazovat solidaritu.“

Emily Cunninghamovou vyhodil gigantický eshop Amazon (vlastněný střídavě prvním až druhým nejbohatším mužem planety Jeffem Bezosem) za její aktivismus kolem postavení skladníků a životního prostředí. „Udělala bych to znovu,“ nelituje.

Podílela se na organizaci různých forem protestů a zaměstnaneckého aktivismu. Cílem bylo přimět vedení korporace, aby snížila dopad svého byznysu na klima.

Cunninghamová je členkou skupiny Zaměstnanci Amazonu pro klimatickou spravedlnost. Tak v dubnu 2019 zveřejnila otevřený dopis, podepsaný víc než 8700 zaměstnanci, kritizující dopady jejich práce na životní prostředí; v září pak skupina zorganizovala pochod tří tisíc pracovníků, psal Guardian. Ke klimatickým požadavkům se pak přidaly otázky bezpečného provozu ve skladech v časech pandemie koronaviru – stížnosti na nedostatečná opatření stály místo několik skladníků, skupina se jich pak zastala.

„Opakovaně porušovala vnitřní předpisy,“ zdůvodnila vyhazov Cunninghamové mluvčí Amazonu. „Podporujeme právo každého zaměstnance kritizovat pracovní podmínky svého zaměstnavatele, ale to nedává automaticky imunitu proti vnitřním regulím.“

Cunninghamová podala stížnost k úřadu NLRB a připravovala se na tuhý a dlouhý boj. Ten se však nekonal, Amazon celkem rychle přistoupil na dohodu. Doplatil jí mzdu a na pracovištích po celých USA se objevila ujištění, že firma nemůže vyhazovat zaměstnance za organizované protesty. „Bylo to velké uspokojení, porazit Amazon," pochvaluje si Cunninghamová, „zvláště proto, že výhra nad Amazonem byla vítězstvím všech pracovníků.“