9°C
Chůzi používá v nějaké fázi cesty úplně každý. Od řidiče auta, kterému stačí pět kroků, aby usedl za volant, po aktivního chodce pochodujícího denně deset kilometrů. Řidič však ke svému přesunu nepotřebuje nijak zvlášť propracované pěší spojení, kdežto pro chodce je klíčové. „Chodci jsou posledními popelkami v rozvoji dopravní infrastruktury. Typickým příkladem jsou uzavírky nebo jiné stavební úpravy. Uzavře se chodník a chodci mají smůlu,“ řekla Blesku Blanka Klimešová.
Chybí pěší spojení
Kvalita pěšího přesunu po Praze prý není všude stejná. „Jsou místa, která jsou fajn. Poté máme místa, kde se na chodce nemyslí,“ poznamenala zastánkyně pěší chůze. Největší problém spatřuje iniciativa Pěšky městem v nedostatečné síti kvalitních a komfortních pěších propojení. „Chodci se berou jako samozřejmost. Je jich však mnoho a přitom potřebují velmi málo,“ dodává Klimešová. Chodcům prý stačí pouze prostupné, bezpečné a atraktivní cesty.
Magistrát rozvíjí okraj metropole
Kvalitu pěšího přesunu po městě ovlivňuje mnoho faktorů. Nachází se zde parametry pěší infrastruktury včetně mobiliáře, kvalita ovzduší, hladina hluku, přítomnost zeleně, celková „zajímavost“ ulice, přičemž se tyto aspekty navzájem ovlivňují. „Hlavní město spolu s městskými částmi má možnost pracovat zejména na rozvoji chodecké infrastruktury, což činí v co nejvyšší míře v rámci finančních a personálních možností,“ namítá tiskový mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník.
Město prý ročně vynaloží desítky milionů korun na bezbariérové úpravy a doplňování chybějících propojení. Soustředí se však na situaci na okrajích Prahy, kde často chybí možnost bezmotorového propojení městských částí mezi sebou. ůCelkově si ale myslíme, že je pěší prostupnost městem na velice dobré úrovni," dodal. Vysvětluje také, že každá uzavírka musí být doplněna náhradní obchozí trasou. Může být sice delší, ale zato bezpečná.
Praha, město pěších?
Blanka Klimešová si přeje, aby bylo v budoucnosti více prostoru věnováno pěší dopravě. „Aby se tu lidé mohli setkávat a trávit volný čas. Aby nemuseli prchat z města za přírodou a klidem, ale mohli žít ve městě.“ Iniciativě Pěšky městem jde také o bezpečnost chodců v Praze. Doufají, že pro děti se v budoucnu stane metropole bezpečnější, takže se je rodiče nebudou bát pouštět do školy. Zároveň chtějí, aby se město stalo komfortním pro seniory, kteří potřebují místa k odpočinku.
Magistrát se v současné chvíli snaží napravovat „staré dluhy“ z doby, kdy se zákonné předpisy chodecké struktuře tolik nevěnovaly a rozvíjet pěší sítě spolu s dalšími prvky, což je pro chodce zásadní. „V současné době intenzivně pracujeme na formulaci koncepce rozvoje pěší dopravy v rámci dokumentu Strategie aktivní mobility v Praze,“ vysvětluje Tadeáš Provazník. Výsledný dokument by měl být k dispozici v polovině příštího roku.
„Dobré podmínky pro chodce neleží jen v rukách magistrátu – je to především otázka aktivity městských částí a zájmu samotných Pražanů o město přívětivé pro pěší,“ argumentuje tiskový mluvčí. Správcům komunikací může v tomto ohledu posloužit Pocitová mapa, u které se lidé mohli vyjadřovat k místům, kde žijí. Právě tato participace je podle mluvčího velice důležitá a výsledky město v nejbližších měsících poskytne městským částem a dalším institucím.
