Jedna z největších maleb ve veřejném prostoru se rozprostírá na úctyhodných 200 metrech čtverečních. Ilustrace zobrazují zásadní stavby v Praze 7 a historii i budoucnost Bubenské 1. Nachází se kousek od stanice metra C Vltavská. Netradiční technika kresby tenkou linkou navazuje na styl funkcionalistické budovy někdejších Elektrických podniků. Kresba je propracovaná do nejmenších detailů, kolemjdoucí si tak mohou každý den všimnout něčeho nového. 

Pulzující srdce Holešovic

„Srdcem grafiky je elektrický generátor, který rozvádí energii do dalších míst podchodu – do lázní, které v budově bývaly v suterénu, kantýny, původních počítačů, které mají vtipně zakomponované funkční průduchy, ale hlavně do ikonických budov Holešovic,“ popisuje dílo sám autor. Takovými objekty jsou například funkcionalistické vily, ministerstvo vnitra nebo Technické muzeum.

Nejtěžší prý byl samotný podklad malby. „Některé ilustrace jsem tak musel překreslovat několikrát, než jsem se dopátral příčiny a přizpůsobil tomu motiv,“ sdělil Blesku autor. 

„Mým cílem bylo vzdát hold Holešovicím a funkcionalismu, protože jsou spolu nerozlučně propojeny a tento architektonický styl dává čtvrti nezaměnitelnou podobu,“ popisuje své dílo Petr Sokol alias Lefthendr, kterého si na malbu najali vlastník budovy CPI Property Group a hlavní nájemce skupina WPP. Díky spolupráci s městem zajistila Technická správa komunikací (TSK) opravu schodiště, rekonstrukci stěn a natření madel zábradlí. Technologie hl. m. Prahy pak nechala v místě instalovat nové osvětlení.

Kultivace veřejného prostoru

Novou tvář dostala po náročné rekonstrukci nejprve sama budova bývalých Elektrických pondiků - Bubenská 1. Následně bylo nutné upravit její okolí. Z ošklivého podchodu se stalo umělecké dílo. Podle náměstka primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy Adama Scheinherra (Praha Sobě) totiž není důležitá pouze funkčnost, ale také estetická hodnota dopravního zázemí. 

„Aby městskou hromadnou dopravu využívalo skutečně co nejvíc lidí, musí být rychlá, spolehlivá, ale také je důležité, aby se cestující cítili dobře a svou cestu do práce, školy nebo kina si užili,“ vysvětluje.

Stanice metra by podle náměstka měly v člověku vyvolávat příjemné pocity, měly by zkrátka cestujícího bavit. Proto se v metru objevují mozaiky, plastiky nebo sklářská díla. Zastávka Vltavská, na kterou podchod volně navazuje, se může pochlubit opravenou fontánou Faun a Vltava nebo očištěnou vitráží sklářů Václava Zajíce a Jana Fišery.

Co chystá budoucnost

Z důvodu, že se majoritním nájemcem budovy Bubenská 1 stala komunikační společnost WPP, bylo součástí zadání nejen vystihnout historii a původ budovy, ale také ukázat, co se v ní bude dále dít. WPP Campus brzy přivítá téměř tisícovku tvůrčích zaměstnanců. Pro firmu bylo prý důležité, aby budova i její okolí a cesta do práce bavily kolegy a klienty. „Petrovi se podařilo vytvořit seriál pestrých mikro příběhů, které stojí při procházení podchodem z Vltavské za objevování,“ dodává David Lhota, manažer WPP v České republice.    

Video
Video se připravuje ...

Chůze podchodem Jan Dařílek

Fotogalerie
14 fotografií