8°C
Na Pětku se mají vrátit trolejbusy. Na Barrandově došlo k protažení tramvajové trati směrem ke Slivenci. Vznikají cyklopruhy. Podle Renáty Zajíčkové (ODS), starostky Prahy 5, jsou ekologické způsoby dopravy žádané, ale touha po nich musí v Pražanech uzrát. „Musíme se ztotožnit se způsobem dopravy, který zatím nepoužíváme. Teď jde o edukaci a trpělivost,“ myslí si.
Návrat do starých trolejí
Některé autobusové linky na Praze 5 čeká přeměna na trolejbusové. „Linky jsou vytížené, jezdí v krátkých intervalech a v depech není dostatek prostoru, abychom tam mohli nabíjet velké množství strojů,“ popisuje situaci Michal Andelek, projektový manažer z Dopravního podniku hl. m. Prahy. U trolejbusů půjde o dynamické nabíjení. Při jízdě po trolejích si budou dobíjet baterky.
Troleje se budou instalovat v místech, přes která trvá nejdéle přejet. Není to však žádná novinka, trolejbusy se Prahou proháněly více než třicet let. Poslední linka na trase Orionka – Strahovský stadion skončila 15. října 1972. Nyní se do Prahy vrací, a to i na druhý břeh Vltavy. Jezdit budou mezi Palmovkou, Letňany a Čakovicemi.
„Troleje realizujeme tam, kde je to energeticky nejvýhodnější,“ dodává Michal Andelek. Takovými místy jsou dlouhé „stoupáky“, kterých je v Praze 5 plno. Dále místa, kde se často jen popojíždí a hodně čeká. Po stranách cest ovšem nevyrostou další sloupy, na natažení trolejí se využijí stávající lampy veřejného osvětlení, které se pouze nechají vyměnit. „Předpokládá se, že linka 137 bude první. Když budu realista i optimista, v roce 2024 by se mohly trolejbusy rozjet,“ doufá Michal Andelek.
Ekologičtější?
Elektrobusy sice jezdí na elektřinu, ale mezi občany panuje obava, že se výfuky trolejbusů pouze přesunou za Prahu, kde budou z komínů energetických továren vypouštět stejné množství emisí. „V čistě technické rovině je teoreticky lepší, když se budou zplodiny vypouštět až za Prahou kvůli jejím obyvatelům,“ připouští Michal Andelek.
Nicméně mají prý továrny daleko lepší technologie na záchyt emisí než výfuky. Navíc se obyvatelům ve městě zvýší kvalita života a sníží se prašnost. Tím, že se Praha 5 nachází v kopcovitém terénu, mají trolejbusy výhodu oproti elektrobusům. Delší kopcovitý terén je pro ně ideální. Na druhou stranu elektrobusy se hodí více pro rovnější terény.
Po Praze na kole?
Další z ekologických variant dopravy, je cyklistika. Má svá pro i proti. „Kola do města patří. Nemají však být všude za každou cenu. Musí to být bezpečné jak pro chodce a automobily, tak pro samotné cyklisty,“ povídá starostka Prahy 5. Zastává názor, aby se oddělila cyklodoprava od automobilové dopravy - což v Praze k vidění příliš není. Současné vedení magistrátu totiž maluje cyklopruhy doslova ve velkém, a to i na rušné dopravní tepny, které od jízdy spíše odrazují.
Přitom že by měla cyklodoprava být oddělena od té automobilové, souhlasí také Lucie Rýzlerová z projektu Holky na kole, který pomáhá ženám jezdit v metropoli i mimo ni. Holky na kole pořádají sportovní vyjížďky a radí, jak se pohybovat v městském provozu.
Podmínky pro cyklisty v metropoli momentálně nejsou ideální, ale postupně se zlepšují. „Jde nám o to, aby všechny účastnice měly z našich vyjížděk super zážitek,“ vysvětluje Lucie. Má radost ze stále přibývajících cyklokoridorů, které jsou zřetelné jak pro chodce, tak pro řidiče. Nováčkům na kole v městské dopravě radí, aby ze začátku nejezdili sami. „Také by měl začátečník jezdit pomaličku a naučit se jezdit předvídatelně,“ dodává.
Chůze jako základní způsob dopravy
Každý účastník dopravy jde v některé fázi cesty také pěšky. Ať už to je pouze pět minut k zaparkovanému autu, nebo po celou cestu do práce. „Chceme upozornit na to, že chůze je nepřirozenější a nejdemokratičtější způsob dopravy po městě,“ říká Blanka Klimešová ze spolku Pěšky městem. Spolek si klade za cíl zvýšit počet dětí, které se budou pravidelně dopravovat do školy pěšky.
V roce 2021 se do jejich projektu Pěšky do školy zapojilo 83 škol. V rámci své práce také upravili pro větší bezpečnost školáků celkem sto míst. „Rodiče si neuvědomují, že každé auto, které ke škole přijede, zhorší dopravní situaci,“ tvrdí Blanka Klimešová. Hlavním důvodem podle ní přitom není bezpečnost, ale pohodlnost rodičů, kteří po vyložení dětí u školy pokračují do práce. Přitom by rodiče chůzí využili plnohodnotně čas se svými dětmi, a do práce by mohli pokračovat MHD. „Jsme všichni uspěchaní a máme pocit, že nemáme čas,“ lituje.
„Nejdůležitější je, aby se chodci cítili příjemně a bezpečně. Dokud nebudou zohledněny tyto dva faktory, lidé nebudou rádi chodit,“ říká Blanka. Dále si myslí, že v metropoli chybí dostatečná provázanost pro pěší. Některé křižovatky jsou podle ní pro chodce nebezpečné. Blanka je aktivní také na portálu Chodci sobě. Zde je možné podávat konkrétní podněty na zlepšení situace chodců.
Pětkou zdravě a udržitelně Jan Dařílek
