7°C
Starostka Zajíčková při podpisu poznamenala, že Praha 5 má spoustu parků a veřejných prostor, ale ne všechna tato místa jsou pro obyvatele přívětivá. Problém je s tzv. „závadovým osobami“, které se často dopouští různých přestupků. „Dovolila bych si i říci, že některá místa jsou pro naše občany neobyvatelná. Jsou to místa, která jsou maximálně zatížená vysokou koncentrací pod vlivem návykových látek nebo lidí bez přístřeší,“ řekla. V poslední době se hodně mluví o situaci na Andělu, kde se kvůli problémům hlavně s drogově závislými osobami posilovaly policejní hlídky. Dalším problematickým místem je okolí tramvajové zastávky U Zvonu, kde v ulici Mahenova sídlí jedno ze dvou kontaktních center pro drogově závislé na Praze 5.
Kvůli situaci vznikla i petice místních, kterou podepsalo 2 tisíce lidí. Jeden z jejich iniciátorů Jan Vondráček zmínil, že podle informací z centra sem chodí denně až 150 lidí a situace místní už ničí. „Nikdo z vás byste nechtěl zažít, aby vám tito lidé, kteří jsou sociálně slabší, buď narkomani nebo bezdomovci, leželi u vchodových dveří mezi auty, močili, káleli, onanovali, píchali si a vy na ně s dětmi bezmocně koukáte,“ popsal své zážitky. Některé případy z okolí svého bydliště zdokumentoval na videích a fotografiích.
Nedostatečná řešení
„Klíč k řešení má hlavní město Praha,“ podotkla starostka Zajíčková. Magistrát ale tyto problémy podle ní neřeší systémově a nevychází ze zpětných vazeb občanů. „Pan primátor a jeho radní by se měli přijít podívat, s čím se obyvatelé Pětky denně potýkají,“ vzkazuje.
Chtějí možnost vykázat závadné osoby
Deklarace, kterou trojice starostů podepsala, obsahuje deset bodů. Jedním z jejich požadavků je, aby městské části a obce měly možnost vykázat osoby, které opakovaně páchají přestupky ze svého území až na tři měsíce. Starostka Prahy 2 Jana Černochová, která zároveň poslankyní uvedla, že se již několikrát pokoušela prosadit, aby Praha využila své zákonodárné iniciativy a usilovala o návrat tohoto trestu, tzv. institut vykázání. „Institut tu už jednu dobu platil, ukázal se jako efektivní,“ řekla. Jedná se podle ní o problém celé ČR a s iniciativou by mohl přijít i třeba Svaz měst a obcí. Podle Černochové by měl takový návrh jít do Poslanecké sněmovny hned po volbách.
Pokuty k ničemu nevedou
Samosprávy měly tuto možnost mezi lety 2013 až 2017, zanikla ale s novým zákonem. „Obce ztratily jakýkoliv účinný nástroj proti osobám, které opakovaně páchají přestupky,“ poznamenala Černochová. Trestat osoby, které opakovaně porušují vyhlášky pokutami, se podle ní míjí účinkem, protože tito lidé jsou většinou bez prostředků. „Trápí nás to, že s určitými pachateli přestupků nemůžeme nic dělat, protože uložené správní tresty nemohou být vůči nim jakkoliv účinné,“ dodala.
Radnice také volají po tom, aby se centra poskytující pomoc těmto lidem rozptýlila do více městských částí. Praha 1 v poslední době kritizovala existenci centra Naděje U Bulhara nedaleko pražského hlavního nádraží, kde se v místních Vrchlického sadech pohybuje velké množství lidí bez domova a místu nidko neřekne jinak než Sherwood.
Musíme se postarat společně
Starosta Petr Hejma nepovažuje za dobré řešení, aby se velká centra koncentrovala v centru města. Podle něj není problém, aby radní pro sociální oblast Milena Johnová (Praha Sobě) iniciovala větší aktivitu, aby se podobná centra otevírala i v dalších městských částech a v tomto ohledu by chtěl navázat s magistrátem užší spolupráci. „Nesmíme se toho bát. Musíme vytvořit infrastrukturu péče, abychom se o ty lidi společně dokázali postarat,“ řekl.
Represe nic neřeší, říká radní
„Tyto skupiny lidí tady jsou a s ohledem na právní i celospolečenské nastavení i praktické okolnosti není možné je prostě vytlačit za brány města,“ reagovala na deklaraci starostů radní Milena Johnová. Uvedla, že jí situace v některých městských částech trápí stejně jako starosty, kteří deklaraci podepsali. Situaci podle ní může řešit jen důsledná prevence a posílení kapacity center.
Řešením podle ní není represe, kterou se problém jen přesouvá jinam, ale spolupráce mezi starosty a městskými částmi. „Na konci srpna jsem představila radním velkých městských částí odpovědným za sociální věci návrh vybavenosti hlavního města nízkoprahovými adiktologickými službami. Mimo jiné by bylo potřeba otevřít dalších sedm až osm kontaktních center,“ uvedla. Spolu s odborníky se vytipovaly konkrétní lokality a čeká se na připomínky. „Magistrát nemůže městské části k ničemu nutit, může ale poskytnout pomoc s realizací konkrétních záměrů – odborně i finančně,“ dodala.
Jedním z bodů deklarace je také požadavek na úpravu městských vyhlášek. Radní pro bezpečnost Prahy 2 Michal Zuna (TOP 09) zmínil, že má výhrady například k plánované úpravě zákazu pití alkoholu na ulici. Upozornil na to, že jedním z navrhovaných bodů je vytvoření lokalit, kde by byla konzumace povolena, což považuje za kontraproduktivní.
Chybí podle něj také vyhláška, která by řešila nitrožilní aplikaci drog. V současné chvíli to lze řešit jen jako přestupek vzbuzující veřejné pohoršení. „Situace je však taková, že aby přestupek mohl být prokázán, tak je potřeba zajistit 3 osoby, které se cítí být takovým jednáním pohoršeni, což je v praxi naprosto nereálné,“ poznamenal. Dodal také, že jedním z těchto lidí nemůže podle ministerstva vnitra být strážník nebo policista, protože je ve výkonu služby.
Zákaz aktivního žebrání
Řešit by se podle něj také měla vyhláška týkající se žebrání, které je nyní zakázáno na vybraných místech a také nerozlišuje aktivní nebo pasivní žebrání. „Navrhovali bychom pro zjednodušení plošný zákaz aktivního žebrání, protože žebrání těchto osob považujeme v rámci občanského soužití za nevhodné,“ dodal.
Mezi dalšími body společné deklarace radnic je také například vznik jednotného informačního systému klientů nestátních neziskových organizací, zamezení zneužívání substituční léčby drogově závislými, větší zapojení městských částí do přípravy koncepčních dokumentů nebo posílení aktivity strážníků a policistů v rizikových lokalitách.
