Rusové si volí nový parlament. Podvody letos budou ještě snazší než kdy dříve

V posledních měsících Kreml zintenzivnil svou kampaň usilující o zkrocení západních mediálních firem – přímo je neblokuje, ale Googlu, Facebooku či Twitteru udělily úřady mnohamilionové pokuty a požadují stažení obsahu, který vláda považuje za urážlivý, nebezpečný či obscénní.

Podle státní zpravodajské agentury RAPSI úřad moskevského prokurátora 9. září poslal dopis generálním ředitelům technologických gigantů Apple a Google, Timu Cookovi a Sundaru Pichaiovi, s požadavky, ať jejich firmy zablokují aplikaci pro chytré telefony, kterou provozuje tým vězněného disidenta Alexeje Navalného. Nakonec ji technologičtí giganti opravdu zablokovali.

Vměšování do voleb

Ruský stát aplikaci považuje za technologii financovanou z ciziny a ne od ruských daňových poplatníků. „Dosvědčuje to porušování ruského volebního zákona ze strany Applu a nezákonné zahraniční vměšování do vnitřních záležitostí země s dopadem na vykonávání svobodné vůle ruských občanů,“ citovala RAPSI zdroj blízký úřadu prokurátora.

Aplikace se jmenuje jednoduše Navalnyj a dnes je klíčovým prvkem volební strategie Navalného spojenců zvané chytré volby. Volič, který si ze všeho nejvíc přeje konec režimu Vladimira Putina, tu dostane informaci, kdo z opozičních kandidátů v jeho obvodě má největší šanci porazit představitele Putinovy strany Jednotné Rusko.

Navalnyj je od února ve vězení kvůli (rozporovanému) porušení podmínečného trestu. Jeho celostátní politickou síť od té doby úřady zakázaly coby extremistickou organizaci.

Nepřítel státu se slzami v očích. Reportérku BBC vyhostili po 20 letech z Putinova Ruska

Mezitím moskevský soud udělil zahraničním mediálním a komunikačním sítím milionové pokuty: Facebooku 21 milionů rublů (6,2 milionu korun), Telegramu 9 milionů (2,7 mil. Kč) a Twitteru 5 milionů (1,47 Kč) za neuposlechnutí nařízení internetového dozorového úřadu Roskomnadzor o stažení jistého obsahu. Nejsou to jejich první pokuty a v minulých měsících moskevské soudy trestaly i Google, WhatsApp a TikTok.

„Mnozí kritici říkají, že to nemá nic společného s ‚integritou internetu‘, místo toho obviňují úřady, že se pokoušejí potlačit disent před nadcházejícími parlamentními volbami, když popularita vládní strany Jednotné Rusko klesá,“ konstatuje Svobodná Evropa.

Putin na věčné časy

Hůře už dopadla webová stránka Duma.vote, podporovaná oligarchou Michailem Chodorkovským. Ta se snaží působit neutrálně: „Nevybízíme vás, abyste volili tak nebo onak. Poskytujeme informace, abyste se mohli informovaně rozhodnout,“ stálo na webu. Onou informací však je postoj jednotlivých kandidátů k Vladimiru Putinovi – a jestli podporují jeho setrvání v prezidentském úřadě i po roce 2024. To mu dřív zapovídala ústava, než mu dodatek umožnil sloužit i další volební období.

„Neústavní dodatek o úřadování současného prezidenta, kvůli němuž musel zničit ústavu země, umožní Putinovi zůstat do roku 2030, ba 2036,“ vysvětloval dále web. Nepřekvapí, že Roskomnadzor celé stránky zakázal. A to na základě zákona, který umožňuje blokování stránek šířících „masové nepokoje či extremistické aktivity“.

„Co k tomu říci? Hovoří to samo za sebe,“ komentovala pro Svobodnou Evropu Chodorkovského mluvčí Maria Loganová pro RFE. „Když jste aktivista, nezávislý novinář nebo prostě někdo, kdo je kritický vůči způsobu, jakým Kreml řídí stát, máte na výběr exil, vězení, nebo nálepku agenta, což v praxi znamená, že jste špion a zrádce. Zastrašovací taktika funguje.“

První rozhovor za mřížemi: Navalnyj čelí psychologickému mučení a vymývání mozku

Zákon z roku 2012 nařizuje například nevládním organizacím, médiím i osobnostem deklarovat se za zahraniční agenty, pokud dostávají finance z ciziny.

Týká se mj. Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které má ústřední sídlo v Praze a platí ho vláda USA. V Rusku i přilehlých zemích provozuje několik médií. Vedení se rozhodlo zákon nerespektovat a svůj obsah neoznačuje značkou „zahraniční agent“. Ruské ministerstvo spravedlnosti za to Svobodné Evropě uvalilo pokuty ve výši desítek milionů dolarů, což RFE žene k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jak RFE uvádí, některé své zaměstnance z Moskvy redakce přesunula do Kyjeva či jinam.

Na seznamu je i agentura Medium-Orient, jež provozuje rusko- a anglicko-jazyčný zpravodajský web Caucasus Times zaměřený na oblast Kavkazu. Nevládní organizace Člověk v tísni dostala v Rusku úplný zákaz.

Bez dohledu na volební komise

Vedle nezávislých informací o volebních kandidátech nyní ruské úřady ztěžují i kontrolu samotných voleb. Skoro deset let byly ve volebních místnostech webkamery, každý mohl po internetu sledovat, zda se tam nedějí nějaké nepravosti.

V minulých prezidentských volbách roku 2018 tak vyšly najevo různé podvody: manipulace seznamu voličů, hlasování pod cizím průkazem, lidi, co cpali do urny víc obálek naráz nebo pro Rusko typické „kolotočové volení“. To se naloží autobus zaplacených lidí, který je vozí od jedné volební místnosti k další, aby v každé vhodili další volební lístek. Ústřední volební komise pak na základě těchto nálezů z hlídacích kamer zrušila výsledky v sedmi volebních místnostech, připomíná RFE.

V nynějších volbách však kamerový přenos veřejně dostupný nebude. Prý se musí šetřit, neboť se volby z tradičního jednoho dne protáhly na tři – to aby se v době pandemie koronaviru nesetkávalo tolik lidí najednou. Obrázky z kamer tak uvidí jen kandidáti, politické strany a ústřední volební komise.

„Vytvořili jsme tak transparentní systém, že se vše tajné okamžitě vyjeví,“ ujišťuje šéfka komise Ella Pamfilovová.

„Není to nic víc než pokus ukrýt před veřejností, co se bude ve volebních místnostech po tři dny a dvě noci dít,“ kritizuje Grigorij Melkonjanc z vedení sdružení Golos, jediného nezávislého pozorovatele voleb v Rusku. „Očividně se pojišťují proti skutečnosti, že video dozor odhalí falšování. Ukazují nám teď novou logiku: Nedívejte se, máme co skrývat,“ cituje ho RFE. Golos už také figuruje na seznamu zahraničních agentů, nemůže tak na volby smysluplně dohlížet.

Jak potlačit vliv vězněného Navalného? Putin zpomaluje Rusům Twitter

Dohlížet na volby nebudou ani tradiční pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejímž členem Rusko je. Chtěla vyslat přes pět stovek pozorovatelů, ruské úřady však kvůli koronaviru chtěly povolit jen omezený počet. Nakonec tak nepojedou žádní. „Možnost nezávisle určit, kolik pozorovatelů potřebujeme pro efektivní a důvěryhodné pozorování voleb, je pro mezinárodní dohled klíčové,“ vysvětluje na webu OBSE ředitel jejího úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Matteo Mecacci.

„Západ využívá mezinárodní organizace, aby ztížil pořádání voleb, jak jen to lze,“ postěžoval si věrný Putinův spojenec, ministr zahraničí Sergej Lavrov, jenž nyní stojí v čele kandidátky Jednotného Ruska.

Malá volební účast a důvěra

Do dumy, tedy dolní komory parlamentu, volí Rusové 450 poslanců. 343 křesel, čili ústavní většinu, aktuálně drží Jednotné Rusko, když před pěti lety obdrželo 54,2 % hlasů. Nezávislé průzkumy v Rusku prakticky nejsou možné, ovšem i průzkumy firem navázaných na stát ukazují na propad. Například 9. září to podle VCIOM vypadalo na 42 % hlasů pro Putinovu stranu.

Volební účast by podle průzkumu byla 48-51 %. „Zajímá to málo lidí, kampaně jsou nudné, výsledek předem daný, Duma se netěší velké důvěře,“ soudí Andrej Kolesnikov, výzkumník Carnegie Moscow Center. Ale zatímco v minulých volbách Jednotné Rusko dokázalo nahnat podporu nedávným obsazením Krymu, nyní jsou v popředí zájmu hospodářské potíže, vleklá pandemie koronaviru, nepopulární zvýšení důchodového věku a také tvrdé zásahy vůči demonstracím proti uvěznění Navalného, dodal pro RFE Kolesnikov.

Zároveň mnohde proběhnou volby do parlamentů ruských republik, gubernátorů či místních a obecních zastupitelstev.