7°C
Praha Otakara Vávry: Bydlel v nejluxusnější ulici i v podhradí, rušil ho křik prostitutek
-
Kladivo na čarodějnice, Husitská trilogie nebo Krakatit. Nestor českého filmu Otakar Vávra (†100) si pečlivě vybíral, které filmy natočí. Však mnohé z nich se řadí mezi klenoty české filmografie. Stejně pečlivě si Vávra však vybral město, které se mu stalo domovem. „Viděl jsem půl světa, ale nechtěl bych žít jinde,“ říkával o Praze. Která místa navždy utkvěla ve vzpomínkách a v srdci osobitého filmaře, který zesnul přesně před 10 lety?
- Otakar Vávra se narodil 28. února 1911 v Hradci Královém. V Brně začal studovat architekturu, ale jeho další tvůrčí směřování výrazně ovlivnily návštěvy prvorepublikové Prahy. Konkrétně kina Kotvy. „Bylo zde kino mnohem větší než dnes,“ podotýká Vávra ve svém dokumentu Moje Praha, natočeném v roce 2003.1.
Ukotvení u filmu
Nejen návštěvy kin Vávru inspirovaly k vlastní tvorbě. „Mě učaroval film už od mládí, protože je to nové umění 20. století. Bylo mi 20 let, a já se stal filmařem,“ svěřuje se s tím, že jeho prvním snímkem byl krátkometrážní experimentální film Světlo proniká tmou z roku 1931. Promítaný byl právě v kině Kotva, dávno předtím, než na náměstí Republiky vznikl stejnojmenný obchodní dům. Nadšení pro film zapříčinilo, že Vávra zanechal studia architektury, a přestěhoval do Prahy ke svému staršímu bratrovi do Pařížské ulice, která je považována za „nejluxusnější“ ulici v Praze.
V kině Kotva se promítal první Vávrův krátkometrážní film. V té době však obchodní dům Kotva ještě nestál.Autor: Mall.tv, Adam Gebrian - „V první době jsem se v Praze těžko orientoval,“ připouští Vávra. Jakž takž se ve svém mládí vyznal v centru Prahy, od Staroměstského přes Václavské náměstí až k Národnímu divadlu. „Národní třída byla česká, vlevo od Můstku Příkopy byly německé, a nynější Slovanský dům byl německý dům,“ líčí režisér při vzpomínkách na 30. léta.2.
První scénáře v Metru
„Pro jistotu, abych si nespletl tramvaj, jsem chodil všude pěšky, a z pražské dlažby, ze třícentimetrových kostiček, bolely nohy.“ Později se budoucí filmař přestěhoval i s bratrovou rodinou na Vinohrady. Zvyk chodit všude pěšky jej neopustil ani tehdy. „Tenkrát jezdila tramvaj po délce Václavského náměstí,“ vzpomíná s tím, že i tak chodíval z domova pěšky do kavárny Metro na Národní třídě, která se svého času rozprostírala po celém jednom patře stejnojmenného paláce. „Byl tam klid. Psal jsem tam filmové scénáře. V kavárnách jsem přestal psát, až když jsem se oženil. To už přestaly kavárny a začal rodinný život.“
Národní třída na snímku z roku 1936.Autor: ČTK - Že se umělci nejen za dob první republiky rádi scházívali v kavárnách či restauracích, není žádným tajemstvím. Sám Vávra například chodíval do francouzské restaurace Rotisserie, která se ještě donedávna nacházela u Národní třídy. Nedaleko stojí dodnes vyhlášená kavárna Slavia, kam rovněž zavítalo nejedno zvučné jméno. „Tam jsme probírali a propírali všechny a všechno, umělce a politiky,“ líčí Vávra.3.
Slavia a Mánes
Vávra se nicméně s mnoha umělci potkával v dalším, neméně ikonickém podniku – v Mánesu. „Zde se scházel vzorek české kultury z konce první republiky a po celou nacistickou okupaci,“ uvádí filmař. „Bývali tu herci, básníci, malíři, kritici.“ Potkával zde například Ladislava Peška (†79) nebo Julia Fučíka (†40), „vzdělaného novináře, obdivovaného ženami,“ Vladislava Vančuru (†50), Hugo Haase (†67), Ferdinanda Peroutku (†83) a mnohé další. „Neopíjeli jsme se. Diskutovali jsme většinou o umění.“
MánesAutor: Profimedia.cz - Když Vávra opouštěl centrum Prahy, přestěhoval se ještě ve 30. letech na Vinohrady. Původně bydlíval v Moravské ulici, která se nachází nad náměstím Míru. Protektorátní léta, kdy už byl Vávra uznávaným scénáristou a režisérem, pak prožil v Hradecké ulici poblíž rušné křižovatky Flora, u Olšanských hřbitovů.4.
Vinohradské vzpomínky na kamarády
„V okolí bydlel také Karel Poláček (†52), se kterým jsem na začátku okupace chodil těmihle ulicemi dlouho po půlnoci. Přikrýval si aktovkou žlutou hvězdu na kabátě, a čekal na odsun do terezínského koncentračního tábora, odkud se už nevrátil,“ věnoval Vávra ve svém dokumentu vzpomínku na známého spisovatele, který je podepsán například pod díly Bylo nás pět nebo Muži v offsidu. „Vedle bydlel vynikající herec Jiří Plachý (†53), který tam po válce spadl z okna a zabil se. Nešťastnou náhodou, nebo to byla sebevražda. Asi ho uštvala StB.“
Řadu let strávil Otakar Vávra na Vinohradech. (ilustrační foto)Autor: Facebook Praha 2 - Coby režisér si musel Vávra udržovat přehled o hercích, kdo se na jakou roli typologicky hodí, kdo svým umem vyčnívá nad jiné. Nezřídka mu v tom pomáhaly návštěvy pražských divadel. Nejraději prý chodíval do toho Národního. „Chodil jsem tam na všechny premiéry,“ vzpomínal Vávra.5.
Práce na celý život
VideoVideo se připravuje ...Národní divadlo v Praze se po 140 letech 12. srpna 2021 znovu ocitlo pod proudem vody z hasičských stříkaček. Historická budova tentokrát nehořela, instituce pouze ukázkou zásahu hasičů připomněla přihlížejícím lidem výročí požáru z 12. srpna 1881. CNC/Jan Zázvorka
„Zlatá kaplička je místo, kde se pěstuje krásná česká řeč. Pro všechny Čechy je to posvátné místo.“ Více času než v divadle strávil Vávra pochopitelně „v práci“, což pro československé filmaře jeho éry znamenalo jediné – Barrandov a jeho ateliéry. „Tam jsem režíroval celý život,“ připustil filmař, který natočil desítky filmů, z nichž mnohé se stal ikonickými. Přes půl století také Vávra působil na FAMU, kde do režisérského života zasvěcoval své následovníky, z nichž mnozí udělali doslova díru do světa – Vávra například učil Miloše Formana (†86), Jiřího Menzela (†82) nebo srbského režiséra Emira Kusturicu (66).
Filmové ateliéry Barrandov.Autor: prague.eu - Po svatbě s Helenou Zettlovou nastalo další stěhování – nejprve do Haštalské ulice na Starém Městě. „V noci se tam ozýval ženský křik o pomoc. Prostitutky se tam praly s pasáky,“ říká režisér v dokumentu. To byl ostatně důvod, proč se znovu šlo o dům dál. Tentokráte poprvé na druhý břeh Vltavy, doslova a do písmene do stínu hradeb Pražského hradu. Jeho domovem se stala ikonická Richterova vila na Klárově, která vyčnívá nad okolní zástavbu.6.
Život v podhradí
„To bylo nejkrásnější. Škoda, že jsem tam mohl být jen čtyři roky,“ zalitoval Vávra. „Pak mě vystěhovalo StB.“ Následoval tak další přesun za bydlením, nikterak daleko. „Naštěstí jsem se dověděl o uvolněném bytě ve Vlašské ulici vedle Lobkovického paláce přes celé první patro. Bydlel jsem tam třicet let.“ Poslední léta strávil v Holešovicích v ulici Dukelských hrdinů naproti Veletržnímu paláci v „pěkném bytě“. V požehnaném věku 100 let zemřel uznávaný režisér 15. září 2011.
Richterova vila se nachází na pražském Klárově - prakticky ve stínu Pražského hradu.Autor: ČTK - Michal Krumphanzl -
Související články
