Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Pražská nádraží, která dosloužila: Některá chátrají, jinde se jim podařilo vdechnout nový život

/
  • Pražská nádraží
    5. září 2021 ● 05:15

    Železnice byla pro Prahu vždy důležitou dopravní tepnou, po které se přepravovali nejen lidé, ale také suroviny, zboží, jídlo a další důležité věci. Po částečném odklonu v minulých letech získává železniční doprava opět na důležitosti. Je také nezbytnou součástí nejen meziměstské dopravy, ale i pražské integrované dopravy. Staví se nové koleje i zastávky. V Praze lze pořád nalézt několik opuštěných nádraží. Z některých je bohužel ruina, jiná se chystají nadechnout opět k životu, i když s vlaky už to nebude.

  • 1.

    Nádraží Vyšehrad - rozpadající se památka

    Aktuální stav bývalého nádraží Vyšehrad k začátku roku 2020. O nádražní budovu vyjádřilo zájem hlavní město, které zvažuje, zda by do něj po nákladné rekonstrukci a dostavbě neumístilo Slovanskou epopej Alfonse Muchy.
    Autor: Daniel Černovský

    Asi nejznámější je tragický osud secesní budovy nádraží Vyšehrad, které chátrá už dlouhá desetiletí. Zastávka Vyšehrad vznikla už v roce 1872, tedy v době, kdy byla postavena tzv. Pražská spojovací dráha. Ta propojovala Smíchovské nádraží s Hlavním. Samotné nádraží tu vzniklo až o hezkou řádku let později, konkrétně v roce 1904. Zajímavé je, že dodnes není znám autor stavby. Její realizace je ale nejčastěji připisována Antonínu Balšánkovi, který mimo jiné spolu s Osvaldem Polívkou řídil stavbu Obecního domu. 

    Nádraží Vyšehrad definitivně přestalo sloužit své primární funkci roku 1960. V té době fungovalo už jenom jako výhybna a dá se říct, že od 60. let 20. století secesní skvost chátrá. Nádraží je od roku 2000 nemovitou kulturní památkou a na jeho tristní stav dlouhodobě upozorňuje i Národní památkový ústav. Problém je že památku vlastní soukromá společnost RailCity Vyšehrad, která do nádraží neinvestovala ani korunu a nechává ji chátrat.

    Po mnoha neúspěšných snahách magistrátu budovu odkoupit je možné  že Praha vůbec poprvé sáhne k razantnímu kroku a nádraží Vyšehrad vyvlastní. „Jednalo by se o první vyvlastnění kulturní památky v Česku. Je nezbytné ihned zabránit další devastaci, na jaře už by také nemuselo být co zachraňovat,“ uvedl prezident Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla Václav Girsa.

  • 2.

    Nádraží Bubeneč - místo vlaků kultura

    Nádraží Bubeneč v pražských Dejvicích.
    Autor: Praha 6

    Nový multifunkční prostor Stanice 6 vznikne na místě bývalého nádraží Bubeneč
    Autor: Praha 6

    Pravým opakem nádraží Vyšehrad je bubenečské nádraží. Zde se podařilo pro nevyužívanou budovu připravit projekt na její rekonstrukci a dokonce je vybrán i nový provozovatel. Ten je mimochodem stejný jako u populárního Bajkazylu. Na místě bývalého nádraží vznikne zcela nový prostor s názvem Stanice 6, který by v sobě měl kombinovat galerii, bistro s kavárnou, kulturní sál, komunitní centrum, variabilní místo pro pořádání koncertů a noví nájemníci nezapomínají ani na sportovní vyžití.

    Nádraží Bubeneč bylo postavené v roce 1850 a bylo tehdy druhým nejstarším nádražím v Praze hned po tom Dejvickém. Provoz tu byl ukončen v roce 2014 a až za čtyři roky ho od SŽDC odkoupil pražský magistrát, který nakonec předal budovu do správy městské části Praha 6. Kompletní rekonstrukce by měla být hotová do roku 2022.

  • 3.

    Nádraží Modřany - chátrání bez vize

    Zchátralá budova modřanského nádraží. V budoucnu by se mohla využít jako zázemí při stavbě pražského okruhu
    Autor: wikimedia commons

    Modřanské nádraží bylo uvedeno do provozu roku 1882. Vzniklo na konečné trati z Vršovic do Modřan a právě z modřanského nádraží vedly koleje už přímo do nedalekého cukrovaru. Vznik nádraží tak velmi přispěl k rozvoji celé oblasti. Do modřanského cukrovaru přes zastávku putovala především cukrová řepa, v opačném směru se pak vezly vyrobené cukrové homole a později i limonády.

    V roce 1995 přestalo nádraží definitivně sloužit k osobní dopravě a jezdily tudy pouze nákladní vlaky. V roce 2002, když byl zrušen i modřanský cukrovar, uzavřelo se nádraží navždy. Budovu, která patří Správě železnic, se snaží získat magistrát. „V blízké ani vzdálenější budoucnosti Praha neplánuje využít nádraží pro osobní přepravu, jednáme o využití budovy jako zázemí při stavbě městského okruhu,“ vysvětlil Libor Šíma, ředitel odboru dopravy pražského magistrátu.

  • 4.

    Nádraží Hlubočepy - místo pro dětský klub

    Z bývalé nádražní budovy je dnes Lesní dětský klub Prokopáček.
    Autor: wikimedia commons

    Další nádraží, které dnes již svému původnímu účelu neslouží, je nádraží v Hlubočepech, vzniklo v roce 1873 a bylo podobně jako to v Modřanech velmi významné pro rozvoj místní lokality. Nedaleko nádraží samotného se totiž nacházel lom, kde se těžil vápenec. Blízká železniční trať tak byla nezbytnou součástí těžby. Nákladní vlaky vytěžený vápenec rozvážely do všech koutů republiky. Železnice byla důležitá i pro nedalekou továrnu Barta a Tichý, která vyráběla dlaždice a další keramické výrobky z místního jílu. Jejich kachličky lze spatřit třeba v budově pražského magistrátu na Mariánském náměstí.

    Vlaky tady přestaly zastavovat v roce 2015, kdy byla také zbudována nová zastávka Hlubočepy, která se nachází ve větší blízkosti od zástavby. V budově bývalého nádraží sídlí v dnešní době Lesní dětský klub Prokopáček.

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 1

krtek.: to je to "dobrý zprava" , náramná reklama , jak se to ty objekty stará státní firma sž. Historická budova Vyšehradu je ostuda magistrátu, navíc to řeší tak dlouho , že mezitím ta budova spadne.

(27. 11. 2021 15:54)
Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
Video se připravuje ...

Dnešní horoskopy