7°C
Komunistická Akce Kámen zničila Zdeňkovu rodinu: Maminka se z krutých výslechů nikdy nevzpamatovala
Rodinu Zdeňka Klímy potkal za minulého režimu opravdu krutý osud. O strašné životní zkušenosti své maminky Vlasty a babičky Marie, kterou ani neměl šanci poznat, se dozvěděl až s odstupem. Obě ženy se staly oběťmi kruté provokační metody praktikované StB. Ta cílila na československé občany, již se po Vítězném únoru pokusili nelegálně překročit hranice země do americké okupační zóny. Maminka se z prožité hrůzy nikdy nevzpamatovala a zemřela velmi mladá.
Pro portál Paměť národa Zdeněk Klíma popsal životní osudy obou žen. Babička Marie Štěrbová do roku 1948 podnikala, to jí však bylo po nástupu komunistického režimu znemožněno. Navíc se musela i s dcerou Vlastou přestěhovat a pracovat v podřadných zaměstnáních. Ta však dělat nechtěla, a proto byla už v roce 1949 zadržena Veřejnou bezpečností za příživnictví. Vyšetřovatelé usoudily, že jde o protikomunistický smýšlející ženy. Po dvou dnech byly sice propuštěny, ale pak následovalo něco horšího.
Akce Kámen
Marie s dcerou se pokusily emigrovat a bohužel to nevzdaly, ani když první pokus nevyšel. Následně se totiž staly oběťmi nechutných postupů StB. Akce nazvaná Kámen měla za cíl vylákat a dostat lidi, kteří se pokusí ilegálně překročit hranice.
„Státní bezpečnost na mou babičku nasadila paní Evu, můžeme-li ji takto nazvat. Byla to spolupracovnice StB a dostala za úkol se s mou babičkou skamarádit, což se podařilo,“ popsal pan Zdeněk s tím, že Marie nechala Evu dokonce bydlet ve své garsonce. Nasazená agentka později oběma ženám, Vlastě bylo tehdy teprve devatenáct let, prozradila, že má kontakty na lidi, kteří převádějí za Západ.
Za zprostředkování kontaktu chtěla velkou sumu, touha paní Marie dostat se pryč byla ale ještě větší, a tak peníze sehnala. Vše ale bylo falešné a Marie s Vlastou hranici nikdy nepřekročily, i když si mysleli, že jsou v Německu v tehdejší americké zóně.
„Viděly tam amerického vojáka v americké uniformě, podávala se tam americká káva, kouřily se tam americké cigarety a visel tam portrét tehdejšího amerického prezidenta. Byly uvítány s tím, že jsou již na svobodě, čemuž uvěřily,“ popsal metody minulého režimu Zdeněk s tím, že díky této lsti obě ženy omylem prozradily jména lidí, kteří jsou proti komunistickému režimu i s adresami. Domnívaly se, že pomáhají.
Kruté výslechy
Následně je zadržela československá pohraniční stráž. Následovala muka. Výslechy byly mimořádně kruté, Marie i Vlasta byly bity, musely dělat dřepy, nesměly spát, na celách měly krysy a neustále jim bylo opakováno, že živé nevyjdou.
Starší z obou žen hrozné zacházení podlomilo zdraví a soudu se nedožila. Když ležela v nemocnici, toužila naposledy vidět svou dceru. Úřady to však nedovolily. Paní Marie zemřela ve věku pouhých dvaačtyřiceti let.
Její dcera dostala sedmiletý trest, nakonec si odseděla tři a půl roku. O smrti maminky se dozvěděla až pak. Prožitá zkušenost ji navždy poznamenala. Zdeněk Klíma pro Paměť národa uvedl, že dlouho nevěděl, co maminku a babičku potkalo a celou pravdu se dozvěděl až po revoluci.
V dětství nechápal, proč nesmí chodit do pionýra a proč maminka o některých věcech nemluví. Později pochopil. Paní Vlasta se nakonec v osmdesátých letech psychicky zhroutila. Začala dělat dřepy, jako při výsleších a syn ji odvezl na psychiatrii. Maminka pana Zdeňka zemřela v pouhých třiapadesáti letech.
Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Podpořit ji můžete i Vy drobnou částkou nebo vstupem do Klubu Paměti národa na www.pametnaroda.cz.
Není nutné jednání StB obhajovat, ale je vytrženo, že to bylo v době studené války(kdy hrozila další) a přes hranice utíkali kolaboranti s nacisty a zločinci. USA se chovaly podobně.