Nejlepším lékem proti stresu a depkám je fyzická aktivita. Sport je určitě dobrý, ale nemá se to s ním přehánět. Své síly byste proto měli vložit i do jiných činností. Zahradničení je tedy ideální aktivitou. Zlepšíte fyzičku, zdraví a zároveň budete vytvářet něco smysluplného. Po dobře odvedené práci pak večer padnete do postele příjemně unavení a na nepříjemné myšlenky už ani nezbude prostor. Poctivý spánek vám zase dodá víc energie.

Vztahy se sousedy bývají někdy pěkně vyostřené. Právě zahrada ale může lidi sbližovat a utužovat vazby mezi nimi. Venku se častěji potkáváte a neminete se vzájemně ve dveřích, kde máte prostor jen na zdvořilostní pozdrav. Venku je větší příležitost ke konverzaci, při které můžete porovnávat úrodu, požádat o radu nebo si i vzájemně vypomoct. Jakmile si budete se sousedy blíž, přestane vám také tolik vadit, že vidíte na pozemek jeden druhému. Navíc vám nebude hloupé sousedy požádat například o půjčení zahradnického nářadí, které vám zrovna doma chybí.

Dalším bonusem zahrady je, že jste blíž přírodě. S lesem se to samozřejmě srovnat úplně nedá, ale i trocha zeleně na pozemku vám bude stačit na regeneraci. Rostliny mají ohromnou ozdravnou moc, a proto je důležité s nimi být v co nejčastějším kontaktu. „Pěstování květin a zeleniny je zdraví prospěšná, zábavná a léčivá činnost, která může ve výsledku poskytovat potravu a prostor spoustě divokých tvorů a zároveň zásoby do kuchyně – zdravé, výživné, víceméně zadarmo a s nulou najetých kilometrů,“ vyzdvihuje výhody zahradničení Dave Goulson, autor knihy Divočina v zahradě.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, všechno závisí hlavně na tom, jak zahradničíte. Pokud jen navštěvujete hobbymarkety a bez rozmyslu nakupujete spoustu načančaných květin pěstovaných bůhví kde a dovezených bůhví odkud, radost z toho mít moc nebudete. Rostliny vyhnané chemií a vyrostlé v chudé půdě vám začnou brzy chřadnout a místo toho, abyste se konečně kochali vytouženou zahrádkou, budete jen dřít. „Rostliny množte dělením trsů, sběrem, výsevem semínek, vykopáním přebytečných semenáčků. S nulovým dopadem na životní prostředí. V zahradě není nutné používat umělá hnojiva nebo pesticidy, existují výborné alternativy k substrátům na bázi rašeliny,“ podotýká spisovatel.

I když bydlíte v centru, můžete mít záhonky na dosah ruky. Ve větších městech bývají na okrajích zahrádkářské kolonie, kde si můžete vypěstovat svůj zelený ráj a trávit volný čas. „Podpora lidí v zahrádkaření samozřejmě sama o sobě nevyřeší všechny problémy světa, je to ale krok směrem, jímž se podle mého názoru musíme vydat, krok k uvědomění si, odkud jídlo pochází, k pěstování zdravého jídla bez pesticidů,“ říká autor knihy.

Zahradník Pavel bloguje o proměně staré vily a její krásné zahrady

Zahrada Ivy Hüttnerové: Manžel už ví, že největší radost mi udělá obrovský balvan!