Účinnost vakcín proti deltě klesla na polovinu. „Není důvod k panice,“ tvrdí virologové

Nová britská studie odhalila, že účinnost vakcín proti variantě delta je pouze na 50-60 procentech. Přesněji, takto chrání před bezpříznakovým i příznakovým onemocněním covid-19, jak vyplývá ze studie Královské univerzity v Londýně. Velká Británie má velmi dobré výchozí body pro tyto studie - nejenže zde varianta delta převažuje, ale mají také velmi dobrou proočkovanost. Aktuální údaje hovoří o tom, že 90 % dospělých má za sebou první dávku a 70 % má již očkování zcela ukončené. 

„Před onemocněním jsme chráněni“

Blesk Zprávy se ptaly českých odborníků, co pro nás tyto závěry znamenají. Z odpovědí vyplývá, že o až tak dramatické zprávy nejde. „Je celkem jasné, že i nadále vakcinace velmi dobře chrání proti vážnějšímu průběhu a i v případě varianty delta. Ta 50procentní účinnost se týká prostě infekce, která  sama o sobě je většinou bezpříznaková - ale infikovaní mohou roznášet nákazu. Žádný důvod k panice,“ komentuje výsledky studie imunolog Václav Hořejší působící v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. 

A v podobném duchu nám odpověděl i Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který vysvětlil i rozdíl mezi ochranou proti infekci a obranou proti nemoci. „Myslím si, že když říkají, že to chrání na 50 procent, tak je to právě proti infekci,“ řekl na úvod.

Sešup v denním počtu očkovaných Čechů. Ministerstvo řeklo, proč vakcínu dostává méně lidí

„Jednak se bojuje proti infekci a jednak proti nemoci. Vakcína proti infekci tolik nefunguje, ale chrání proti těžkému průběhu. Vysvětlím to na vývinu vakcíny proti obrně. Byla to hrozná nemoc a každý se toho v padesátých letech bál. Byly vyvinuty právě dvě vakcíny. S první přišel Jonas Salk - filantrop, který si to nenechal patentovat - a to byla vakcína proti onemocnění, tedy proti obrně. Děti se tak mohly nakazit a virus vylučovaly. Poté přišel Albert Sabin, který vymyslel vakcínu proti viru. To je lepší varianta, zastaví to nemoc hned a ta nevznikne,“ vysvětluje Blesk Zprávám Hirsch, jaké vakcíny proti covid-19 jsou vlastně na trhu, na příkladu obrny. 

Autoři studie REACT uvedli, že o něco nižší ochrana se dala očekávat. První data z květnových studií totiž uváděla, že ukončené očkování (zde se zkoumala vakcína Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech) chrání před symptomatickou nákazou varianty delta na 88 procent, přičemž o měsíc později izraelské ministerstvo zdravotnictví varovalo, že jejich vlastní data ukazují na ochranu před nákazou jen na 39 procent. 

Izraelská studie také dodávala, že proti vážnému průběhu choroby jsme na hodnotách 91 procentech a proti hospitalizaci nás chrání na 88 procent. Z nové britské studie navíc vyplývá, že očkovaní lidé, u kterých se potvrdila delta, mají nižší virovou zátěž - tedy nejsou tolik nakažliví. 

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

I podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv není velký důvod k obavám. „Z posledních informací Evropské agentury pro léčivé přípravky vyplývá, že plné očkování kteroukoli z očkovacích látek schválených v Evropské unii a v Evropském hospodářském prostoru nabízí vysokou úroveň ochrany před rozvojem závažného onemocnění covid-19 nebo úmrtím v jeho důsledku, a to včetně variant viru SARS-CoV-2, jako je delta. Nejvyšší úrovně ochrany je dosaženo za sedm až čtrnáct dní v závislosti na vakcíně ode dne poslední dávky,“ řekla Blesk Zprávám mluvčí ústavu Klára Brunclíková.

„V současné sobě je účinnost proti delta variantě nižší než proti ostatním variantám koronaviru. I tak se ale jedná o  dostatečnou prevenci závažných průběhů onemocnění a hospitalizací. Nejvyšší účinnosti dosahují mRNA vakcíny od společností Pfizer a Moderna,“ komentuje pro Blesk Zprávy také vakcinolog Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti. 

Vakcíny se dají rychle upravit

A i kdyby se snad účinnost vakcín nadále snižovala, ani v tomto případě není podle expertů důvod k panice. Očkovací látky se totiž dají velice rychle upravit, aby si „všimly“ i zmutovaného viru. Nejrychleji to jde u mRNA vakcíny, kam spadá například Comirnaty.

„Jedná se o nejmodernější typ vakcín (…) Nebude nutné vyvíjet novou, ale jen se zacílí na jinou oblast. Pro vysvětlení, na povrchu viru není jen spike protein, ale zatím je tato oblast imunologicky nejzajímavější,“ okomentoval již dříve vakcíny pro Blesk Zprávy molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd ČR.

Podle Hořejšího se i ostatní vakcíny dají poměrně rychle upravit. „I u ostatních moderních vakcín (vektorové, podjednotkové) je možno provést potřebné změny poměrně rychle, ale u těch genetických (mRNA) je to nejrychlejší,“ podotkl pro Blesk Zprávy. 

Podle Chlíbka se dokonce již vakcíny zaměřené na deltu připravují. „Nejpravděpodobnější je registrace mRNA vakcín, opět mezi prvními reagujících na nové mutace. Přeočkování jednou dávkou této upravené vakcíny bude jistě do budoucna žádoucí,“ prozradil.