8°C
Hlava na hlavě a žádné roušky: Mládež v Anglii si užívá rozvolnění, sílící epidemii neřeší
V Británii se již nějakou dobu mohou lidé účastnit všelijakých veřejných akcí, chodit do kaváren a restaurací, divadel, kin i na sportovní zápasy ve stadionech. Účast sice rouškami podmíněná není, stále jsou ale všude, kam se podíváte. V kabelkách, na stolech, pod bradou nebo řádně nasazené, lidé se zatím s rouškami plně nerozloučili ani v „osvobozené“ Británii. To však neplatí pro čtyřdenní hudební festival Latitude, kde jako by se člověk ocitl zpět v době „bezcovidové“.
Před vstupem do areálu festivalu odevzdáte negativní test na koronavirus a vstupenku. Dvě věci, které stačí k dočasnému návratu do doby před pandemií. Davy se srocují kolem stanů a před podiem, lidé dodržují maximálně dvaceticentimetrové rozestupy a roušky? Na ty už tady každý dávno zapomněl.
Podle reportéra britského serveru Mirror Marka Jefferiese vzbuzovaly nechráněné davy nejprve v člověku jakýsi pocit úzkosti. Po chvíli bezstarostného tančení a pití se však odváže každý a naopak nalezne krásu ve světě, který nabízí stejnou atmosféru, na jakou jsme tehdy bývali všichni zvyklí – pohodovou a klidnou. Hudba křičí z reproduktorů, skupinky nadšenců zpívají spolu se zpěváky na podiu, tancují, pijí a smějí se. Známky covidu nikde, panuje jen euforie a svoboda.
Jefferies na místě pozoruje jen pár jedinců, kteří se zdráhají dostat se do příliš blízkého kontaktu s ostatními účastníky. Kotel pod podiem není tak přeplněný, jako bylo dřív zvykem. A není v něm ani stopy po typických bitkách opilých fanoušků. S přibývajícími hodinami a promilemi alkoholu v krvi ale ztrácejí zábrany i ti nejbojácnější.
Před vstupem na festival měl sám reportér jisté pochybnosti. „Mohla by tahle akce zase způsobit super šíření? Jaké to bude stát mezi lidmi pobíhajícími bez roušek po tolika měsících omezování a zahalování se i na cestě pro pouhou kávu?.“ V hlavě mu lítalo nespočet úzkostlivých myšlenek, po dni stráveném na festivalu si už ale sám sebe dokáže bez problému představit v kotli – tančícího, opilého a bez zábran. Tohle je krása nově nabyté dočasné svobody.
A pokud žiješ v Londýně, tak co že sis našla diskusi na nějakém Blesku....? Žij si a nekafrej nám tady do toho. Ale jinak jsi pobavila....alespoň tedy mne! 
Já si zvykl už teď, takže nešílím při rozvolnění jako blázen. Žiju stále tak jak jsem žil, byl jsem na dovolené, chodím do práce, s rodinou na výlety, do ZOO na hrady a zámky, zaplavat si, na běžky, do obchodu , dělám si na zahradě, věnuju se mým psům, chodím na grilovačky nebo návštěvy ke známým a přátelům. Podle toho jak je co momentálně otevřeno. Takže já se s tím žít už naučil protože je i mi jasné, že to svinstvo tady bude déle, než jsme si mysleli. Nikdo mne doma nezavřel a proto tak nešílím.