Německo čeká podzimní čtvrtou vlnu covidu a má plán. Hrozí i v Česku, varuje Kubek

„Podle našich simulací dojde nejpozději v říjnu k exponenciálnímu nárůstu počtu pacientů v nemocnicích,“ píše se v nejnovější zprávě vědecké skupiny, kterou vede přední odborník na matematické modely Kai Nagel. Ten od počátku pandemie v Německu radí spolkové vládě. Ve zprávě se dále píše, že pokud bude vývoj epidemie pokračovat současným tempem, propukne čtvrtá vlna epidemie dříve a v říjnu bude už jenom zesilovat.

Podle zprávy RKI je v Německu naočkováno 80 procent populace 60+. Právě u této skupiny lze na podzim očekávat nejvyšší nárůst těžších případů infekce a s tím ruku v ruce i nárůst hospitalizací. Německá kancléřka Angela Merkelová s ohledem na rostoucí počty nových případů koronaviru vyzvala občany, aby se nechali očkovat. „Všichni chceme návrat k normalitě,“ řekla v Berlíně na své tiskové konferenci. „Každá vakcína se počítá. Každá vakcína je malým krokem k návratu k normalitě pro všechny,“ dodala.

Odborníci vycházejí z vývoje sedmidenní incidence, který byl v minulých týdnech vyhodnocen jako „znepokojivý“ kvůli vysokému nárůstu. Pokud se po prázdninách otevřou školy bez potřebných opatření a venkovní aktivity se přesunou opět do uzavřených prostor, Německo bude čelit staronovému problému. Podle Nagelovy analýzy model vede jen jedním směrem - ke čtvrté vlně, která se bude šířit mezi nenaočkovanými dospělými, od nich následně mezi děti a studenty.

Podle Nagela by ji pomohla zmírnit proočkovanost 95 procent populace a účinnost vakcín na nové varianty, zejména na aktuální deltu, která v Německu začíná dominovat. Institut Roberta Kocha (RKI) uvádí, že míra proočkovanosti je pod 50 procent, pouze ve spolkových zemích Brémy a Sársko je naočkována více než polovina obyvatel.

Německé děti nastupují do letních škol. Dohánějí školní látku a chodí se učit i plavat

Příčiny čtvrté vlny

Institut Roberta Kocha na svém webu zveřejnil možné příčiny čtvrté vlny epidemie. Z různých důvodů se odborníci už vzdali naděje na vytvoření tzv. kolektivní imunity. „Myšlenka dosažení ,kolektivní imunity‘ ve smyslu eliminace viru není realistická. Kvůli různým faktorům očekáváme na podzim v Německu u SARS-CoV-2 zvýšený počet infekcí a pokračující globální cirkulaci viru,“ píše se ve zprávě RKI.

Jako možné příčiny čtvrté vlny uvádějí:

• snížení účinnosti očkování kvůli novým variantám viru
• snížení účinnosti očkování, zejména u starší populace - kvůli slabší imunitě
• celkově oslabující imunita v populaci
• šíření nových variant s vyšší přenositelností
• nerovnosti imunity v populaci, které jsou způsobeny socio-ekonomickými důvody
• vznik nových variant u zvířat a jejich přenos na člověka
• import nových variant ze zahraničí
• stále zvyšující se rozvolňování opatření a zvýšení kontaktů mezi lidmi
• podceňování situace

Ventilátory a rychlotesty do škol a školek

Odborníci se shodují, že právě děti sehrají v případné další vlně epidemie SARS-CoV-2 klíčovou roli. Jednak se jedná o skupinu, která bude nejméně proočkovaná, zadruhé mají jen mírné nebo vůbec žádné příznaky nemoci. Snížit dynamiku infekce by měly pomoci ventilátory a rychlotesty ve školách a školkách.

Bavorský premiér a někdejší kandidát na kancléře Markus Söder (CSU) byl mezi prvními, kdo o ventilátorech do škol začal mluvit. Už na konci června napsal, že na podzim bude v každé třídě v Bavorsku mobilní ventilátor, který z poloviny uhradí zemská vláda. Toto opatření by mělo podle Södera zabránit tomu, aby země na podzim nezačínala opět od nuly. Spolu s tím by se žáci i učitelé měli třikrát týdně testovat.

Pokud budou tato opatření důsledně dodržována, měly by se německé školy v vyhnout jak opětovnému uzavření, tak rotační výuce. Dosavadní dva rychlotesty podle Nagelovy analýzy rozhodně nestačí.

Půjde Česko stejnou cestou?

Německo je osmkrát větší než Česká republika a sledovaný parametr týdenní incidence (počet nově nakažených za sedm dní na 100 tisíc obyvatel) je v České republice 14, v Německu 11. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka lze jen těžko předpokládat, že by se vývoj v Česku na podzim nějak výrazně lišil od německého scénáře.

„Rozdíl mezi Čechy a Němci, co se týče imunity, asi žádný nebude, takže asi nelze očekávat, že by se situace u nás nějak lišila,“ řekl pro Blesk Zprávy Kubek s tím, že je potřeba lidi nadále motivovat k očkování. K otázce povinného očkování Kubek řekl: „Z čistě medicínského hlediska by povinné očkování bylo ideální řešení, protože s dostatkem vakcín bychom měli za pár týdnů po problému. Ale žijeme v nějaké realitě… A já se domnívám, že by zavedení povinného očkování bylo spíše kontraproduktivní.“

Na simulacích dalšího vývoje epidemie pracují vědci z celého světa pomocí různých postupů. Tým kolem profesora Nagela používá anonymizovaná data od mobilních operátorů o mobilitě obyvatel v německé metropoli. Podle něj lze výsledky přenést do ostatních velkoměst.