Vznikne nový supermost? Propojit má Skotsko a Irsko, musí překonat hloubku i politické spory

Inženýři snili o propojení dvou hlavních britských ostrovů už od 19. století, ale i dnes se takové plány některým odborníkům jeví na hranici technických možností. Nejnovější projekt přinesl roku 2018 architekt Alan Dunlop; svůj ambiciózní most nazval Keltská cesta.

„Dal by politikům příležitost investovat do infrastruktury na severu,“ vykresloval tehdy pro skotský server The National. „Zavěšený most pro železnici a automobilovou dopravu, podobný jako spojuje Dánsko a Švédsko přes průliv Öresund, by mohl fungovat,“ dodal profesor Dunlop.

Technicky by podle něj bylo snazší přemostění v nejužším místě průlivu, mezi skotským mysem Mull of Kintyre a severoirským výběžkem Torr Head. Jenže obě místa jsou dost odlehlá a nevedou tam dostatečné silnice ani tratě. Místo toho Dunlop navrhuje spojit skotskou vesnici Portpatrick se severoirským městečkem Larne. Trajekty po této trase zatím zajišťují nejkratší automobilové spojení mezi Glasgowem a Belfastem.

Dunlopův nápad byl možná trochu výstřelem naslepo, ale začátkem letošního roku se právě takového chopila britská vláda a zadala studii proveditelnosti. „Nedávné spory – přezdívané války o párky – mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o obchodní styky narušené brexitem dodaly čerstvý impuls hledání cesty, jak přes vody zajistit hladkou trasu," konstatuje CNN. „Nyní je Británie v Evropě izolovaná a má reputaci mosty spíš pálit než stavět. Nicméně pokud tento projekt realizuje, může se stát divem konkurujícím mostu Golden Gate Bridge v San Francisku či tunelu přes La Manche.“

Most by podle Dunlopovy trasy musel překonávat 45 kilometrů moře. Ale nejde jen tak narýsovat úsečku mezi dvěma body. „Je tam stávající infrastruktura, kabely, lodní trasy… Kdy začnete mapovat mořské dno, překvapí, jak je to omezující,“ popsal pro CNN Paul Quigley, geotechnický inženýr a šéf irské firmy Gavin & Doherty Geosolutions.

Jezero po desítkách let odhalilo prastaré ruiny: Zatopená vesnice musela kdysi ustoupit úřadům

Pak je tu otázka hloubky. Nejhlubší část Severního průlivu, Beaufortův příkop, je totiž až 300 metrů hluboký. Místo pilířů ke dnu by tak Dunlop nasadil pontony a kabely: „Úsek nad příkopem by musel plavat a být ukotven ke dnu jako ropná plošina,“ vysvětlil architekt. Proto si nastudoval ropné plošiny v Mexickém zálivu, jež takto ukotvené plavou i nad kilometrovou hloubkou.

Další inspiraci si bere v norské pobřežní silnici 17, táhnoucí se obtížným terénem fjordů a skal. Nejméně šestkrát musejí motoristé využít trajektů, norská vláda se to ale snaží změnit. Modernizace trasy počítá s plovoucími mosty a dokonce uvažuje i první plovoucí tunel na světě, který bude ukotven zhruba ve 30metrové hloubce, popsala CNN. Oproti plovoucímu mostu tam není vystaven bouřlivému počasí, vlny a proudy tam nejsou zdaleka tak silné.

Radši tunel jako v La Manche

Britský ministr dopravy Grant Shapps by pro spojení Irska se Skotskem zvažoval spíše variantu tunel. „Předpokládám, že by to vyžadovalo počasí. A bavíme se tu o podobné vzdálenosti jako z Anglie do Francie, tam už jsme tunel vybudovali,“ uvedl pro rádio BBC.

Právě počasí vidí jako další překážku inženýr Quigley: „Kvůli meteorologickým podmínkám budete muset most zavírat – při silných větrech, prostě už kvůli bezpečnosti. A ta konstrukce by byla ve velmi nepřejícném prostředí, údržba mostu by nejspíš byla neúnosná.“

Pár takových návrhů se v Británii v posledních letech objevilo, včetně třeba kombinace tří tunelů spojených podzemním kruhovým objezdem pod ostrovem Man, jak popsal deník The Times.

I Dunlop zvažoval variantu plovoucího tunelu. Ale zatímco u malebných fjordů považují Norové za výhodu schovat hlučnou a nevzhlednou automobilovou dopravu pod hladinu, v případě moře považuje Brit za lepší variantu most. A to pořádně viditelný. „Vystupuje nad vody, odráží skvělost techniky a architektury,“ vidí v zavěšeném mostu mocný symbol.

Dalším problémem, ať už pro most, nebo tunel, je nebezpečný odpad, který v hloubkách Beaufortova příkopu zanechaly královské ozbrojené složky. Příkop pocházející z poslední doby ledové je 50 km dlouhý a v průměru 150 m hluboký, takže se hodil jako skládka nebezpečného odpadu: od druhé světové války do poloviny 70. let tam námořníci naházeli přes milion tun nevybuchlé munice, plus chemické zbraně a radioaktivní materiál.

Jako vylovit Titanic

„Byla by to pořádná odklízecí kampaň. Ne nemožná, ale neuvěřitelně náročná. Vyšla by na mnoho, mnoho milionů liber,“ odhadl pro CNN David Welch, šéf firmy Ramora UK specializující se na odstraňování výbušnin. „Něco jako vyzvednout ze dna vrak Titaniku,“ našel přirovnání v nejspíš nejslavnějším produktu severoirského průmyslu.

„Máme tu velmi silné proudy,“ dodává Margaret Stewartová z ústavu pro geologický průzkum. Ty mohly odnést některou munici dál. A naopak jiná se na původní podvodní skládku ani nemusela dostat – to když si námořníci chtěli usnadnit práci a odpad vyklopili dřív. „Musíte mít dostatečnou jistotu, že oblast, kam chcete umístit vybavení či lidi, je dostatečně vyčištěná, aby tam šlo bezpečně kotvit kabely, rozmístit lodě a všechno ostatní. Rozhodně nechcete vyčistit toliko oblast okolo mostu, jen aby se tam časem další munice zase posunula,“ uvedla Stewartová.

„Zku*veně beznadějné,“ přiznal premiér covidové peklo. Exporadce zveřejnil soukromé zprávy

V neposlední řadě má vládní vize překážky politické. Obyvatelé Severního Irska a ani Skotska nejsou jednoznačně zastánci soustátí. Pro irské nacionalisty je důležitější spojení s Irskou republikou (ať už jde o obchod a dopravu, nebo snad v budoucnu politické připojení). Ministryně infrastruktury severoirské vlády Nichola Mallonová považuje most či tunel za londýnskou marnotratnost: „Spojení nám o tolik nezlepší pracovní místa či obchod, jak by mnozí mohli očekávat, dokud nevyřešíme dlouhodobé problémy v naší stávající dopravní síti."

Mnozí Skotové by zase na Spojeném království chtěli vyhlásit nezávislost, včetně nynější předsedkyně skotské vlády Nicoly Sturgeonové, jež má už samotné diskuze o mostu za rozptýlení pozornosti od skutečných problémů. Tito pochopitelně drahý most nepotřebují.

Překoná čínský rekord?

Dunlop odhaduje náklady na svou Keltskou cestu kolem dvaceti miliard liber (600 mld. Kč). „Neexistuje žádný velký infrastrukturní projekt, který by v počátcích nebyl kritizován,“ nebojí se žádných argumentů odmítačů architekt. „Je těžké most prosazovat na ekonomické bázi, ale ve skutečnosti to není ekonomický projekt: Je to o budoucnosti našich zemí, udělat něco pro naše děti.“

Dunlopův plán by trumfnul světový rekord z Číny. Ta má nejdelší most vůbec (Viadukt Tan-jang-Kchun-šan, 164 km) i nejdelší most přes moře: Hongkong–Ču-chaj–Macao, zprovozněný roku 2018, překonává dohromady 48 km moře. Ve skutečnosti ale nejde o jeden kus, nýbrž o soustavu mostů, umělých ostrovů a tunelu, jak popsala CNN. Nejdelším samotným mostem přes moře je ten přes zátoku Chang-čou s délkou 35,7 km.