Plán pro rok 2022: Otevření 25,5 kilometrů nových dálnic. Pomalé tempo, míní experti

Letos přibude do tuzemské dálniční sítě 46,5 kilometru nových dálnic. Proti loňsku je to přibližně dvakrát více. Ještě letos se nově začne jezdit po části dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dále po D35 mezi Opatovicemi a Časy, na obchvatu Otrokovic po D55, kolem Lubence na dálnici D6 a kolem Panenského Týnce na D7. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy.

V příštím roce má stát v plánu otevřít tři úseky. Řidiči budou moci nově jezdit mezi Časy a Otrovem na dálnici D35, dále na obchvatu Frýdku-Místku na D48 a také po napojení této části k dálnici D56.

Právě výstavba dopravní infrastruktury by se podle vlády měla stát jedním z klíčových impulsů pro tuzemskou ekonomiku po koronavirové krizi. Tomu odpovídá i letošní rozpočet 61 miliard korun, se kterým Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) hospodaří. Jde o nejvyšší částku v historii organizace.

Ve výhledech pro příští dva roky jsou plánované rozpočty zatím nižší, dá se však očekávat, že je vláda ještě upraví. Stát bude muset v následujících letech při financování staveb řešit krátící se přísun peněz z evropských fondů. Jednou z často zmiňovaných alternativ je větší zapojení soukromých investorů. Pilotní akcí v tomto směru je stavba 32 kilometrů dálnic D4, kterou připravuje francouzské konsorcium Via Salis formou PPP.

V tempu výstavby Česko ve srovnání s některými okolními zeměmi zaostává. Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je zásadním problémem zdlouhavý proces přípravy.

„Velmi pomalý proces přípravy staveb v ČR představuje v průměru třináctileté období, které je nesrovnatelně delší než v okolních zemích, kdy například v Německu je tato lhůta zhruba poloviční. Byrokratická zátěž je z tohoto pohledu jedním z hlavních problémů zaostávání výstavby dálniční sítě ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi,“ uvedl. Upozornil například na Polsko, kde byla ještě před 15 lety dálniční síť kratší než v České republice. „Dnes je to ale nesrovnatelné. V Polsku ve srovnání s Českem přibylo několikanásobně více nových dálničních kilometrů,“ upozornil. Dopravní výstavbu by v následujících letech měly urychlit legislativní změny. Loni stát přijal novelu liniového zákona, která by přípravu staveb měla zkrátit až o třetinu. Zrychlení si vláda slibuje i od nového stavebního zákona.

Cena tuzemské dálniční výstavby je naopak v rámci Evropy srovnatelná. „Přestože mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly, z pohledu České republiky se nepohybujeme na spodním ani horním okraji této škály,“ podotkl Pelc. Průměrná cena jednoho čtverečního metru stavby dálnice činila v předchozích třech letech kolem 7000 korun, což je podle Pelce cena srovnatelná s Německem, Polskem či Španělskem.

V Česku se nyní jezdí po zhruba 1317 kilometrech dálnic. První dálniční úsek se v zemi otevřel před 50 lety, šlo o část dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi.

D1 slaví padesátiny

Před 50 lety, 12. července 1971, byl otevřen první úsek nejstarší české dálnice D1, a to z Prahy do Mirošovic v délce 22,6 km. Stavba první čs. dálnice začala 8. září 1967 „pražským“ úsekem Spořilov - Čestlice. Po desetiletích tak došlo k naplnění někdejších plánů na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem, které však přerušila druhá světová válka a následně ukončila poválečná politická situace.

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena. Po jejím obnovení v roce 1967 se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojila Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem stále ještě nedokončená D1 bude měřit 376 km, z čehož zbývá dokončit deset km v úseku Říkovice - Přerov.

Dálnice D1 je nejen nejstarší a nejdelší českou dálnicí, ale i v některých úsecích nejvytíženější a nejnebezpečnější a nyní také vinou častých oprav a mnohaleté modernizace nejpomalejší. V současnosti dopravu na D1 komplikuje rozsáhlá modernizace 160 kilometrů dlouhého úseku mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna, která začala již v roce 2013. Opravy měly původně skončit v roce 2018, nyní se počítá s koncem letošního roku. Nyní se také připravuje rozšíření zhruba 30 km úseku u Brna mezi Kývalkou a Holubicemi.

Havlíček dohodl stavbu části D4 s Francouzi. Ekonom: Nevýhodné! Co je projekt PPP?

Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:

12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice (délka 21,3 km)

6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km)

3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km)

Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km)

Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km)

28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km)

Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km)

Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km)

30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km)

28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí-

východ (7,5 km)

6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979

22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km)

7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979

8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem

Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km)

9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km)

11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km)

30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km)

24. října 2005 - Vyškov - Mořice (17,5 km)

1. prosince 2007 - Ostrav, Rudná - Bohumín (17, 2 km)

6. května 2008 - Bílovec - Ostrava, Rudná (11, 7 km)

23. října 2008 - Kojetín - Kroměříž (7 km)

25. listopadu 2008 - Lipník nad Bečvou - Bělotín (15,4 km)

17. září 2009 - Mořice - Kojetín (6,6 km)

25. listopadu 2009 - Bělotín - Bílovec (29,8 km)

3. prosince 2010 - Kroměříž - Hulín (4,8 km)

11. července 2011 - Hulín - Říkovice (6,5 km)

30. listopadu 2012 - Bohumín - hranice s Polskem (6,1 km)

12. prosince 2019 - Přerov - Lipník nad Bečbo (14,3 km).

Zbývá dokončit úsek Říkovice - Přerov (10,1 km). Stavba musí začít nejpozději na podzim 2021, kdy pro projekt končí výjimka z posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).