8°C
Křižovatka ulic Legerova a Vinohradská je důležitým propojením Vinohrad s historickým centrem města. V současné době se dá bezpečně překonat pouze podchodem. Podle měření, které magistrát provedl, podchodem denně prochází kolem 21 tisíc lidí. Jsou ale i tací, kteří podchod nevyužívají a magistrálu riskantně přebíhají. Měření spočítalo, že tuto nebezpečnou variantu volí až 450 lidí denně!
Lepší prostupnost
V současné době probíhá oprava technologie semaforů a do budoucna se zde počítá s položením kolejí, po kterých bude jezdit tramvaj z Vinohrad na Václavské náměstí. Tuto trať v současné době nechává magistrát projektovat. „Přechody u Nové budovy Národního muzea historicky byly. V době, kdy tam ale sídlilo Rádio Svobodná Evropa, byly kvůli bezpečnosti zrušeny. My je teď chceme znovu obnovit a podpořit tím přirozenou mobilitu lidí po městě, což je bezesporu chůze,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Vznik přechodů navazuje na úpravy okolí Národního muzea, kde v minulých letech došlo právě k položení části tramvajových kolejí, také kompletnímu předláždění a celkové kultivaci muzejního okolí. Po rozšíření „chodníčku smrti,“ který propojuje Hlavní nádraží se stanicí metra Muzeum a vznikem dvou nových přechodů bude celá oblast mnohem prostupnější.
„Bezbariérové propojení Vinohrad a Václavského náměstí je našim dlouhodobým cílem, stejně tak jako vznik tramvajového propojení. Jsme tedy rádi, že se vše začíná ubírat tím správným směrem,“ řekl místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek (ODS) „Rozšíření úzkého chodníčku podél magistrály rozhodně napomohlo vzniku přechodu blíže k Hlavnímu nádraží,“ dodal.
„Úrovňové přechody pro chodce byly nově obnoveny před Historickou budovou Národního muzea a je tak logické pokračovat v napojení muzejní oázy na její okolí přirozeným a pohodlným způsobem, tedy po povrchu,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR), který má celou koncepci přeměny okolí Národního muzea na starost.
Humanizace magistrály a okolí
Okolí Národního muzea se proměnilo už před časem a to v rámci rekonstrukce historické budovy muzea, která město vyšla asi na 120 milionů korun. Kromě nového vydláždění a položení základů chystané tramvajové tratě výraznou proměnou prošly i Čelakovského sady. Dříve zdevastovaný park, kde člověk potkal spíše drogového dealera než udržovaný záhon, si v roce 2018 vzalo do parády na sto zahradníků, kteří zde vysázeli přes 100 tisíc nových rostlin a o stín se tu nyní stará přes 180 stromů. Dříve děsuplný park tak nyní láká k piknikům i odpočinku.
Projekt na humanizaci magistrály a jejího okolí si nechala Praha vypracovat v roce 2017, tedy už v minulém volebním období. Podle projektu by se magistrála, která dnes vytváří výraznou bariéru, měla přeměnit spíše v městský bulvár se zelení, dostatkem přechodů a veřejných prostranství. Projekt se ale nesetkal s přílišnou podporou především proto, že by podle kritiků výrazně ovlivnil plynulost automobilového provozu. Většina úprav se tedy neuskutečnila.
