7°C
Pražské hřbitovy jsou významnou součástí města a koncentruje se na nich i velká část městské zeleně. Oproti parkům a dalším veřejným prostranstvím jsou však trochu opomíjené. Nový manuál by tedy měl pomoci k sjednocení představ, kam by měl rozvoj pražských hřbitovů směřovat. Na území Prahy najdeme celkem 84 hřbitovů, z toho asi 32 pak spadá pod městkou organizaci Správa pražských hřbitovů (SPH).
„Pražské hřbitovy mají v celkovém součtu rozlohu přes 170 hektarů. Takto rozsáhlý prostor si zaslouží odpovídající péči. Hřbitovy by neměly být vnímány jen jako prostor za hřbitovní zdí, ale i jako důležitá součást města a veřejného prostoru. V naprosté většině z nich nalezneme mnoho vzácných uměleckých děl, jen třeba tady na Olšanech jsou například hrobky od známého architekta Josefa Gočára. Jsou ale také významným zdrojem zeleně v Praze i o tu je třeba pečovat, zvláště v době klimatické nouze,“ řekla na setkání radní Milena Johnová (Praha Sobě).
Trávení volného času
O koncepci, který by jasně určila směr pražských hřbitovů, se uvažuje už od roku 2015. „Manuál je koncepční dokument, který nám říká, jak bychom ke všem pražským hřbitovům měli přistupovat, pečovat o jejich hodnoty, neztrácet je a vytvářet i nové,“ sdělil ředitel SPH Martin Červený.
Podle Červeného jsou Češi v otázce hřbitovů velmi konzervativní. „Je naprosto běžné, že například Vídeňané si chodí na hřbitov zaběhat, jsou tam i pobytové louky, kde pořádají pikniky, není ani výjimkou, že se zde pořádají koncerty. Já sám jsem rozhodně pro širší využití hřbitovů, ale musíme postupovat krok po kroku. Vím, že právě na Olšanských hřbitovech bývá kolikrát problém, že si tam jdou lidé zaběhat, jiní si na to zkrátka ztežují,“ popsal ředitel.
Manuál řeší nejen možnost širšího využití hřbitovů, ale také vizuální podobu mobiliáře nebo cest, které je podle ředitele třeba upravovat tak, aby měly smysluplnou koncepci. „Dalším problémem je osvětlení. Pokud chceme hřbitovy zpřístupnit lidem, musí tu existovat veřené osvětlení. Na Olšanských hřbitovech jsou pouze 4 lampy, které se navíc instalovaly v poměrně nedávné době,“ doplnila ředitele Johnová.
Les vzpomínek
Podle Červeného je v současné době trochu jiná poptávka pro pohřebnické služby, než před lety. „Klasické pohřbívání do země dnes už skoro nikdo nepraktikuje. Lidé čím dál častěji volí zpopelnění, případně rozptyl. Moderních variant je mnoho, v budoucnu bychom je chtěli rozhodně nabídnout i Pražanům,“ řekl ředitel a připomněl, že v tomto ohledu je nejpokrokovější Les vzpomínek na Ďáblickém hřbitově.
„Princip je jednoduchý. Ekologicky rozložitelné urny se ukládají ko kořenům stromů. Nejsou zde žádné náhrobky, pouze na větvích visí dřevěné destičky se jmény zesnulých. Lidé si tak pohřební rituál mohou upravid podle svých představ,“ uzavřel Martin Červený.
Praha ve spolupráci s IPRem představila vizi pražských hřbitovů. Ty by se měly do budoucna více otevřít lidem Veronika Foltová
