Klíšťatům je horko, stěhují se na sever: Na Aljašce se parazitů bojí víc než medvědů

Naše klíště obecné se posouvá do vyšších nadmořských výšek a čím dál severněji. Vhodná teplota pro jeho aktivitu je mezi 7 až 25 stupni Celsia a tyto podmínky jsou po většinu roku už i v jižní Skandinávii nebo v Pobaltí. Klíšťatům obecným už ale stačí k přežití 5 až 7 stupňů nad nulou.

V Česku jsme na klíšťata zvyklí. Bohužel také držíme mezi státy Evropské unie prvenství v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou . Podle statistik Státního zdravotního ústavu ČR se v roce 2020 nakazilo 854 pacientů, což je nejvíc od roku 2012.  proočkovanost je ze všech endemických zemí nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost populace pouze 33 %.

Klíšťata už ale začínají zamořovat země, kde bychom je nečekali.

Problémy při shánění přípravků proti klíšťatům

Přestože některá klíšťata pocházejí z chladných oblastí jako Aljaška, většinou si tyto parazity s mrazivými kraji nespojujeme. Nicméně vlivem klimatických změn a oteplování se klíšťata a další klíšťatovití nepůvodní pro tyto regiony zde začínají objevovat. Jak uvedl portál ArcticToday vloni v červnu takto například klíště zpozorovala Joey Auselová, která shodou okolností pracuje v aljašském ministerstvu ochrany životního prostředí.

„Zahlédla jsem drobnou skvrnu na koberci, když jsem ji sebrala, bylo to měkké jako hrozen. Pak se to pohnulo. Můj ty bože, pomyslela jsem si. Bylo to klíště nasáté krví, což je docela nový objev tady na Aljašce,“ popsala Auselová pro portál. Přiznala, že sama nikdy živé klíště neviděla. Doma vyprala veškeré povlaky a pak se vydala shánět přípravky proti klíšťatům pro domácí zvířata. „To nebyl v této oblasti zrovna nejlehčí úkol,“ uvedla žena.

Další nenápadná hrozba vedle covidu-19: Klíšťata číhají všude, Češi odmítají očkování

Větší strach z klíšťat než z medvědů?

Přestože ji výskyt klíštěte překvapil, není to zas až taková novinka. Klíšťata na Aljašce žijí, s tím, jak se otepluje, tak se na sever přesouvá více jejich druhů i ta, která tu dříve nežila. Za posledních 110 let Aljaška zaznamenala jen 1190 výskytů klíšťat, víc než polovina jich byla registrována v posledních letech, uvádějí se místní vědci. Klíšťata, netypická pro tuto oblast, se tu objevovala už od roku 2007.

Micah Hahnová z Univerzity v Anchorage (UAA) se stala hlavní vůdčí osobností ve výzkumu klíšťat na Aljašce. A jak se se svěřila, když v roce 2017 na univerzitu na Aljašce nastupovala, rozhodně nečekala, že její kariéra nabere takový směr. Jako řada jejích kolegů si myslela, že na Aljašce žádná klíšťata nejsou.

„Myslela jsem, že s výzkumem klíšťat jsem tady skončila,“ přiznala. Opak byl pravdou, z ní a jejích kolegů z ministerstva a univerzity se stali „lovci klíšťat“. Ta, která našli, si nosili do laboratoří k dalšímu zkoumání. „Hodně lidí mi řeklo, že se teď víc bojí klíšťat než medvědů,“ zavtipkovala Hahnová. Veterináři na pomoc vědcům rozjeli program „Odevzdej klíště“.

Hahnová očekává, že se Aljašce začne vyskytovat čím dál více druhů klíšťat. Zatím byl zaznamenán piják hnědý, který se vyskytuje v Česku a klíště, kterému se říká „lesní nebo psí klíště“ 

Dříve byla Aljaška pro některé druhy klíšťat moc chladná. S klimatickými změnami je situace ale jiná. Vědci ohlásili, že sledují nemoci přenášená klíšťaty, zatím se na Aljašce objevuje hlavně tularémie, tzv. zaječí nemoc, která postihuje hlavně zajíce a polní hlodavce, nicméně je přenosná i na další zvířata či na člověka.Oproti tomu „tradiční“ nemoc přenášená klíšťaty lymská borelióza se na Aljašce nevyskytuje.

Zdeněk vyndaval psovi klíště, sám se nakazil encefalitidou. Počet nemocných opět vzrostl

Borelióza v Norsku

Boreliózu  nicméně zaznamenali například na severu Norska. Jak uvedli norští vědci, i I zde se čím dál častěji objevují klíšťata. Sebastian Deschamps z Norského polárního institutu to stejně jako aljašští odborníci připisuje oteplování. V Arktidě bylo nalezeno také klíště s patogenem neoehrlichiózy, který většinou napadá lidi s oslabeným imunitním systémem nebo krevními obtížemi. Patogen se nacházel za 68 stupni severní zeměpisné šířky, což je vůbec nejsevernější výskyt klíštěte podle švédských a norských odborníků.

Klíšťata na Sibiři

Také na Sibiři řeší odborníci a místní obyvatelé problémy s klíšťaty, podle jedné studie se mezi roky 1992 a 2011 zvýšil výskyt klíšťat až 23krát. Šestkrát stouply případy klíšťové encefalitidy. Ještě hůř je na tom ruské Jakutsko, tam mezi lety 2000-2018 stoupl výskyt klíšťat 40krát.

Aljaška a dokonce Kanada se nejvíc bojí klíštěte, kterému se říká zimní. To už několik zim po sobě zdecimovalo losí populaci. Biologové z Univerzity ve státě New Hampshire uvedli, že tento parazit během 3 let zabil 70 procent losích mláďat. Zimní klíště zatím na Aljašce objeveno nebylo, ale je to zřejmě jen otázkou času, protože s jeho velkým výskytem nyní bojuje sever Kanady.

Necítila prsty, ztratila paměť i řeč! Galina (55) z Jeseníku popsala peklo po kousnutí klíštětem!

Jaké další nemoci kromě encefalitidy a boreliózy klíšťata přenáší?

• Ehrlichióza - Bakterie, které přenášejí klíšťata, napadají bílé krvinky, které tak přichází o svou obrannou funkci. Projevy nemoci spočívají v bolestech hlavy a svalů, může se vyskytnout vyrážka i různá ochrnutí. Léčba nemoci spočívá v užívání antibiotik. Neléčená Ehrlichióza ohrožuje na životě.
• Tularémie - někdy také zaječí nemoc. Bakteriální onemocnění hlodavců a zajíců, klíšťata jej přenášejí na člověka. Příznaky spočívají v zánětu lymfatických uzlin a cév, nekrózy a horečnatých stavech. Nutné je podat antibiotika. Pokud nedojde k léčbě, může nemoc způsobit smrt.
• Babesióza - Onemocněním jsou postiženi obvykle starší pacienti, doprovází lymskou boreliózu. Pro nemoc je typické zvětšení jater, žloutenka, horečka, nechutenství, bolest svalů a kloubů či únava a dušnost. Léčba spočívá v podávání antibiotik.
• Bartonelóza - Onemocnění, které na člověka zpravidla přenese kočka či pes. Projevy nemoci spočívají v horečkách, zduřených uzlinách, postižením kůže. Léčba spočívá v podávání antibiotik.