7°C
Panelové domy Jižního Města se začaly stavět v roce 1971. Před 45 lety, 18. června 1976, převzali v dnešní Hviezdoslavově ulici dekrety první obyvatelé sídliště. Až z Aše se do čerstvě postaveného 3+1 téhož roku přestěhoval stavař Blahoslav Lukavec s manželkou Janou.
„Byla to nejranější fáze budování Jižního Města. Metro tam ještě nejezdilo, jen autobusy, ve kterých jsme byli nacpaní jako sardinky,“ popisuje pro Aha! chybějící občanskou vybavenost Blahoslav Lukavec.
Kvůli družstevnímu bytu se upsal na třicet let pracovat v Armabetonu. Výstupy s vodou „Před jedinou prodejnou potravin se tvořily fronty. Každou chvíli tam něco překopli, vodu, elektriku. Nejel výtah, netekla voda. Běhal jsem dolů s kýblem, vystál frontu u cisterny a hned nahoru do 11. patra. Půlku jsem vycmrndal, spláchl záchod a běžel jsem znova,“ popisuje skautské podmínky obyvatel Jižáku na konci sedmdesátých let minulého století.
S dětmi venku
Na stotisícové betonové město ve městě na kraji metropole ale nedá dopustit. „Příroda tam byla úžasná. Přímo pod panelákem jsme měli čtyři Milíčovské rybníky, na nedaleké hrázi stoleté duby, pod okny nám v noci kvákaly žáby. Bydleli jsme v přírodě a z okna koukali Do dáli. Se čtyřmi dětmi jsme byli pořád venku,“ říká. „Botič, který teče za Jižním Městem, je dodnes krásný kus přírody,“ pochvaluje si.
Cesta na autobus
Symptomatické pro první roky budování Jižního Města jsou chybějící chodníky a zablácené plochy, kterými se museli první obyvatelé Jižáku v počátečních letech jeho existence brodit. „Ráno jsem si navlíkl na boty igelitové pytlíky a blátem, které mi sahalo mnohdy po kolena, jsem se brodil k zastávce autobusu. Tam už se válela hromada použitých pytlíků a igelitových tašek, které tam pohodili ostatní,“ popisuje tehdejší každodenní cestu do práce Blahoslav Lukavec.
Syn o Jižáku bádá
Jižní Město fascinuje Blahoslavova syna, publicistu a knihovníka Jana Lukavce (43), který se jím zabývá odborně. „Mám rád zdejší přírodu i noční pohledy na tisíce oken svítících do tmy z protějších paneláků,“ vysvětluje badatel, který o zajímavostech největšího sídliště v Česku připravuje knihu s názvem Jižák, město panelů, snů a mýtů.
Družstevníkem od kolíbky
Dekret na byt byla za minulého režimu obdoba nájemní smlouvy. Jejich držitelé mohli byt užívat zpravidla na dobu neurčitou. Dostat se k němu však nebylo jednoduché, na byty byly dlouhé pořadníky a lidé vymýšleli různé fígle, jak se dostat o pár příček výš.
Třeba do družstev přihlašovali už děti, aby měly větší šanci, že na ně dojde řada. Jinde pomohl úplatek úředníkovi – a nemuselo jít zrovna o finanční hotovost. Stejně posloužilo sehnat něco z řady tehdy nedostatkového zboží, nejlépe ze Západu
Vítě. že...
Jižní Město je největším pražským panelovým sídlištěm, podle Českého statistického úřadu tam žije téměř 80 000 lidí. Síldiště se začalo projektovat v roce 1968, kdy byl schválen územní plán. Vyrůst mělo na volných prostranstvích v katastru obcí Háje a Chodov, které tehdy ještě ležely za Prahou?
