9°C
Miliony dětí ještě stále pracují na plantážích. Češi s tím bojují i nákupy v supermarketech
Hlavním tématem posledních měsíců byl covid-19, to ale neznamená, že ostatní problémy ze světa vymizely. Třeba dětská práce. Jak podotýká výkonná ředitelka Fairtrade International Nyagoy Nyong´o, ještě stále žije zhruba 152 milionů nezletilých, kteří místo toho, aby chodili do školy, pracují například na plantážích, protože nemají na výběr. Jejich rodiny jsou chudé, a pokud by se do práce nezapojili, doslova by neměli co jíst. Stále více Čechů se ovšem snaží se s tímto problémem bojovat a volí produkty, u kterých mají jistotu, že za ně pěstitelé dostali férově zaplaceno a vypěstovali je udržitelně.
Káva, kakao, banány, třtinový cukr… všechno exotické plodiny pěstované převážně v rozvojové části světa, bez kterých si už dnes neumíme představit náš život. Jenže i nadále platí, že někdy se do jejich pěstování zapojují i děti.
„Musíme si připomenout, že letošní rok byl vyhlášen rokem vymýcení dětské práce. Ale i v současnosti po celém světě pracuje 152 milionů dětí. 70 procent z nich pracuje v zemědělství,“ podotýká Nyong´o, sama Afričanka, která situaci sleduje dlouhodobě.
Podle ní je tento stav důsledkem systematických nerovností, zejména dlouhodobé chudoby a nespravedlivých podmínek v obchodování. „Zranitelné rodiny si nedokážou obstarat důstojnou obživu. A právě proto bude vymýcení dětské práce složité i do budoucna,“ říká Nyong´o. Je přesvědčená, že rodiny často nemají na výběr.
„Žádná rodina nepošle své dítě pracovat dobrovolně. Každý rodič chce, aby jeho děti chodily do školy, aby měly lepší život, aby na tom byly lépe. Ale kvůli chudobě musí škodit svým dětem a posílat je do práce,“ uvádí Afričanka.
Dřív se o tom ani nemluvilo...
Ředitelka nicméně oceňuje, že o záležitosti se mluví, což se dříve nedělo. „Trend je pozitivní. Když se podíváme na situaci před 20 lety, tak informace o dětské práci nebyly tak rozšířené, ale od té doby se hovoří o tom, že nějaká dětská práce existuje,“ konstatuje Nyong´o. Přiznává, že změna bude náročná, ale už i jednotlivé státy se společně domlouvají, jak koordinovat postup.
Přitom chudoba a z toho vyplývající nelegální přítomnost dětí na polích či špatné pracovní podmínky zdaleka nejsou jediný problém, se kterým se pěstitelé exotických plodin potýkají. Na vlastní kůži zažívají důsledky měnícího se podnebí, zřetelné je to například u kávy.
„Káva je v dnešní době zasažena klimatickou krizí. Do roku 2050 až polovina plochy, kde se pěstuje, nebude moci být využívaná,“ říká Nyong´o s tím, že farmáři to označují za největší výzvu, které v současnosti musí čelit.
„Například v Keni měly kávovníky o 40 procent nižší výnosy než v roce 2017. A to je přímým výsledkem klimatické změny,“ zmiňuje ředitelka.
Minimální výkupní cena a příplatek
Se všemi těmito skutečnosti se snaží bojovat organizace, které Nyong´o šéfuje – Fairtrade International. Ta provozuje mezinárodní systém, v rámci kterého je farmářům v rozvojových zemích placeno řádně, dokonce i něco navíc. Navíc je školí v různých problematikách, třeba právě v adaptaci na klimatické změny. Výsledkem má být řešení výhodné pro všechny, kdy pěstitelé mohou vést důstojný život a zákazníci dostanou eticky vypěstované plodiny, kvůli kterým nebylo ničeno životní prostředí.
„Hlavním principem systému fairtrade je, že pěstitelé získávají tzv. minimální výkupní cenu, což je vlastně stanovená částka pro každou plodinu, která pokrývá náklady udržitelné produkce a ze které jsou pěstitelé schopní žít,“ vysvětluje ředitelka Fairtrade ČR a SK Hana Malíková.
„Nad rámec minimální výkupní ceny získávají fairtradový příplatek, což je nějaká částka peněz navíc, která pěstitelům umožňuje zvyšovat například kvalitu svého hospodaření, zároveň mají možnost investovat třeba do školství, zdravotnictví, různých komunitních projektů a mohou budovat třeba infrastrukturu,“ pokračuje Malíková. Jak se s příplatkem naloží, rozhodují demokratické volené komise zemědělských družstev.
Češi svými nákupy poslali miliony
Potraviny vypěstované v tomto systému jsou označeny logem fairtrade. Jejich nabídka se neustále zvyšuje a jsou široce dostupné, i v supermarketech. A Češi je kupují stále více. Například loni se v tuzemsku prodalo 968 tun fairtrade kávy, meziročně o devět procent více. Nárůst nastal i přesto, že kavárny byly podstatnou část roku zavřené.
Nejvíc ovšem „frčí“ fairtrade kakao, to je podle Malíkové nejrychleji se vyvíjejícím produktem. V Česku se loni prodalo 2 632 tun férových kakaových bobů, což je o 26 procent více než v roce 2019.
Na český trh také dorazily některé novinky, třeba fairtrade banány. Strasti pěstitelů banánů jsou totiž stejné velké, jako jejich kolegů od jiných plodin. „Velmi často jsou to zaměstnanci velkých farem, kteří se často potýkají s tím, že mají velmi nízké mzdy, nemají možnost se sdružovat v odborech (…) také velmi často jsou u toho pěstování využívány různé pesticidy (…) Neméně závažný problém je odlesňování, které se děje z toho důvodu, aby mohly vznikat banánové plantáže,“ popisuje Malíková.
Fairtrade banány by měly být těchto negativ zbaveny. Češi a Slováci jich loni koupily 508 tun, ačkoliv se začaly prodávat teprve v červnu.
V neposlední řadě na náš trh během pandemie dorazily fairtrade řezané květiny, u kterých je specifikum, že během standardního pěstování trpí zejména ženy. „Není výjimkou, že se potýkají na pracovišti se zneužíváním, obecně s velmi špatnými podmínkami,“ říká Malíková, podle které tyto ženy také dostávají nízké mzdy, pracují s nebezpečnými chemikáliemi a je jim bráněno v odchodu na mateřskou. Fairtrade řezaných růží loni Češi koupili 668 tisíc kusů.
Celkem Češi za rok 2020 vytvořili svými nákupy fairtradový příspěvek 27 milionů korun, meziročně o 36 procent více. A jak farmáři peníze využili? „Umožnilo to lépe reagovat na situaci kolem pandemie covidu. Řada družstev za ty příplatky nakupovala ochranné pomůcky, zajišťovala testování,“ dává příklad Malíková.
