Ranní ptáče versus sova: Studie odhalila, který spánkový režim ochrání před depresí

Výzkum vznikl na základě údajů z biobanky UK Biobank Study, ve které se nacházejí genetické a zdravotní informace o více než půlmilionu Britů, a jeho závěry byly tento týden zveřejněny v odborném časopisu Molecular Psychiatry. Experti pracovali s daty od více než 85 tisíc respondentů, jež byla sebrána pomocí monitorovacích náramků.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Noční sovy si stěžují na depresi

Vědci sledovali vztah nálad a spánkového režimu a zjistili, že lidé s vychýleným rytmem, tedy noční sovy, častěji hlásili deprese i úzkosti a jen málokdy se cítili „celkově v pořádku“. „Zdravotní problémy vztahující se k nočním sovám jsou nejpravděpodobněji spojeny s tím, že jsou tito lidé nuceni žít ve světě ranních ptáčat, což narušuje jejich cirkadiánní rytmus,“ komentovala spánková odbornice a neuroložka Kristen Knutsonová. Specialistka se však na studii nepodílela.

„Vzpírání se našim vnitřním hodinám je spojeno s vysokou mírou deprese, čím více je biorytmus vychýlený, tím horší je deprese,“ píše ve studii její autorka Jessica Tyrrellová z lékařské fakulty Univerzity v Exeteru. Knutsonová poukázala na to, že předešlé výzkumy, na kterých spolupracovala, identifikovaly vztah mezi depresí a spánkovým cyklem. „Nicméně nejsilnější důkazy pocházely od lidí s několikasměnným zaměstnáním,“ poznamenala Tyrrellová.

Studie na druhou stranu dokázala, že u ranních ptáčat se méně často objevují potíže. „Pokud jste ranní ptáče, je méně pravděpodobné, že budete mít depresi,“ shrnula závěry Tyrrellová. Dodala také, že osoby s klasickým a pravidelným spánkovým režimem rovněž po ránu netrpí „společenským jet lagem“.

7 důvodů, proč se stát ranním ptáčetem. Budete šťastnější a štíhlejší

Co se stane, když si člověk přispí

„Společenský jet lag“ nastane, když lidé o víkendu ponocují a následně vstávají později, než jsou zvyklí přes pracovní týden. Termín si spánkoví specialisté a neurologové vypůjčili z turismu, kdy jet lagem trpí lidé, kteří cestují přes několik časových pásem, čímž si rozhodí spánkový režim. „V našem případě jde o narušení individuálního biologického rytmu, který je určován sociálními omezeními a tím, co od člověka společnost očekává a vyžaduje,“ vysvětlila Tyrrellová.

Knutsonová se domnívá, že ranní ptáčata jsou na tom lépe také díky tomu, že jsou déle na denním světle a slunci, a připomněla, že denní a sluneční světlo jsou součástí některých z léčeb deprese. Obě odbornice upozornily na to, že spánek a cirkadiánní rytmus, předně jeho narušení, je nutné dál důkladně zkoumat.