„Jednou dvanáctiletá vnučka Julinka šmejdila na půdě a přinesla pytlík s dudlíky. Povyprávěla jsem jí, že ten je po jejím tátovi, ten po tetě. Byly po mých starších dětech,“ zavzpomínala paní Marie na začátek své sběratelské vášně.

Své dudlíky pak přinesla i vnučka. „Začala jsem je sbírat a vnučka také,“ řekla žena. U většiny vyměnila gumovou část, která je v drogeriích k dostání. Některé ji darovaly kamarádky a známí. Jiné koupila na inzertních serverech.

Škaredý? Nejcennější!

„Když jsem si prohlížela ty po svých dětech, divila jsem se, jak jsem mohla koupit synovi takový škaredý zelený,“ zasmála se sběratelka. Právě dudlíky po dětech však považuje i za ty nejcennější. Nejstarší dudlíky ze sbírky pocházejí právě z počátku 70. let minulého století.

Po dudlících kouká i na dovolené, dovezla je třeba z Turecka, Bulharska nebo Tuniska. „V Turecku mají nádherné. Země si vyrábí své a snad je vůbec nedováží. Paradoxně byly jedny z nejlevnějších, které jsem do sbírky pořídila,“ uzavřela Marie Kloudanová.

Schované za pohovkou

Paní Marie skladuje dudlíky takřka po celém obýváku. Má je nabalené po desítkách kusů a uložené v několika krabicích. „Nejvíce krabic je schovaných za pohovkou,“ usmívá se.

Rozdělené je má podle výrobců, typu či země původu. Některé i podle tematických motivů jako jsou vlajky států, značky aut nebo znaky fotbalových klubů.

Kandidátka do knihy rekordů

Marie Kloudanová uvažovala i nad možností zápisu do České knihy rekordů. „Nakonec to ale zůstalo nedořešeno, hlavně kvůli covidové pandemii,“ vysvětlila maminka tří dospělých dětí.

Nevyloučila, že se o zápis ještě pokusí, o podobném sběrateli či sběratelce dudlíků u nás totiž neví.

VIDEO: Sběratel Svatopluk Janků (64) z Brna sesbíral více než 1000 modelů aut v měřítku 1:18.

Fotogalerie
12 fotografií