„Bezpohlavní“ občanky a ženské příjmení běžně bez koncovky –ová? Poslanci řeší novou podobu průkazů

Má to být revoluce v zákonech o občanských průkazech. Lidé by měli dostat větší svobodu v tom, co na identifikačních kartách budou mít uvedené. Zákony leží právě ve Sněmovně a poslanci se předhánějí v návrzích, co by mohlo jako povinný údaj zmizet.

„Pohlaví uvedené v občance v praxi nenapomáhá identifikaci jejich držitelů. Někdy je tomu právě naopak, kdy vzhled lidí neodpovídá běžné představě o mužích a ženách, a tak vznikají zbytečná nedorozumění,“ míní pirátský poslanec Ondřej Profant a navrhuje proto, aby z občanek zmizel údaj o pohlaví. Odvolává se přitom na mezinárodní standardy, podle kterých se vydávají doklady totožnosti.

Ženy s -ová jako vlastnictví mužů? Lingvista se u přechylování postavil mýtu

„Například německé občanky pohlaví neobsahují a Nizozemsko jeho uvádění ruší,“ uvedl příklad ze zahraničí.

Vypuštění pohlaví z občanek má ale také ulehčit takzvaným trans a nebinárním lidem, kteří se nehlásí výhradně ani k mužskému ani k ženskému pohlaví. „Ti mají v občanském průkazu často uvedeno pohlaví, které neodpovídá jejich identitě a vzhledu, a tak způsobuje problémy v každodenním životě např. na poštách, úřadech a dalších místech,“ míní Profant, který podal pozměňovací návrh v rámci matričního zákona.

S údaji o pohlaví by měly podle Pirátů zmizet z občanských průkazů také akademické tituly a hodnosti a v budoucnu i rodná čísla.

Ženská příjmení v mužském rodu

S návrhem na možnost zrušit u ženských příjmení koncovku -ová přišla vládní zmocněnkyně pro lidská práva, bývalá ministryně spravedlnosti a nyní poslankyně Helena Válková z hnutí ANO. Všechny ženy v Česku by měly mít nyní možnost užívat své příjmení v mužském tvaru. Navrhovatelka by se tak mohla jmenovat například Helena Válek. Ministryně financí Alena Schiller, nebo například manželka premiéra Monika Babiš.

Úřednická čtvrť s byty či nemocnicí v Letňanech? Praha začne kvůli zástavbě řešit změnu územního plánu

Koncovku -ová by nemusely užívat také děti ženského pohlaví, jejichž rodiče by o to požádali. I na tomto zákonu se vedle Válkové podílel pirátský poslanec Ondřej Profant. „Nechtějme volnou svobodnou volbu všem, kteří chtějí to svoje příjmení mít nepřechýlené. Mám na mysli tedy samozřejmě ženy,“ uvedla Válková ve Sněmovně při představení návrhu.

Sama se odvolala také na historii, kdy do roku 1945 nebylo přechylování povinné. „Po druhé světové válce v pochopitelných historických kontextech, paní Schwarz už nemohla být paní Schwarz, ale musela být paní Schwarzová,“ uvedla Válková.

Podle stávajících zákonů může matrika zapsat ženě příjmení v mužském tvaru jen v jasně vyjmenovaných případech – jde-li se o cizinku, občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo o občanku, která je jiné než české národnosti.

Za Vrbětice výhrůžky smrtí! Hamáčka se děti ptají na vězení. Kroupu instruovala GRU, míní

Podle Válkové ale v posledních letech roste zájem žen zvolit si nepřechýlené příjmení. Za jiných, než vyjmenovaných podmínek to ale zatím není možné. „Navrhuje se proto zrušit stávající omezení a umožnit požádat o zápis příjmení v mužském tvaru všem ženám, které o to mají zájem a všem dětem ženského pohlaví, jejichž rodiče o to požádají. A to nejen v souvislosti s uzavřením manželství, vznikem registrovaného partnerství či narozením dítěte, ale kdykoli, kdy to žena (či rodiče dítěte ženského pohlaví) uzná za vhodné,“ uvádí Válková v důvodové zprávě svého návrhu s tím, že nepřechýlené příjmení nemusí být trvalou změnou.

„Žena (případně rodiče dítěte) mohou o změnu mužského tvaru příjmení na přechýlený tvar v souladu s § 69b kdykoli bez uvedení důvodu požádat,“ dodala. Změna by měla být platná od prvního ledna 2022.