9°C
„Aby měl takový screening smysl, musí běžet alespoň 10 až 15 let. Pak se v počtech prohlídek na jeden zachráněný život dostáváme na slibné hodnoty. Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů.
Ke zjištění toho, zda jedinec nádor má, přitom stačí PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetření konečníku. Takto s nejvyšší pravděpodobností odhalíme, zda v těle nebují nádor,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP.
O rakovině prostaty koluje řada mýtů. Podívejte se na pět nejčastějších.
1. Týká se jen starých lidí
Výskyt nemoci sice stoupá po 50. roce věku, ale případů „pod padesátkou“ bohužel také není málo. Nádor se navíc většinou dlouho vyvíjí a platí, že čím dřív se na něj přijde, tím lepší je šance na plné uzdravení. Pokud se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučují urologové chodit na pravidelné prohlídky již od 40. roku věku – je zde totiž dvakrát vyšší pravděpodobnost onemocnění.
Ale i kdyby ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat. Většina nádorů tohoto typu nemusí růst extrémně rychle, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě.
2. Po operaci/léčbě končím definitivně se sexem a trpím inkontinencí
Přestože v některých případech k poruchám erekce dochází, v současné době lékaři používají natolik šetrné metody léčby, že schopnost mít sex zůstává na vysoké úrovni. I v pokročilých stadiích nemoci se pacienti nemusí obávat velkých nežádoucích účinků léčby, terapie jim ponechá dobrou kvalitu života.
Co se inkontinence týče, tady záleží na spolupráci samotných pacientů – po operaci je třeba pravidelně cvičit, například svaly pánevního dna.
Známý záchranář Vít Samek na urologii. Podívejte se na VIDEO:
3. Nemám žádné potíže = nemám rakovinu prostaty
Toto pravidlo bohužel neplatí, v počátečních stadiích se nemusí nádor nijak ozývat. Rakovina prostaty je jedním z nejvíce asymptomatických druhů rakovin. Platí zde pravidlo: jdu k lékaři, dokud mi nic není.
Určitou roli hrají genetické dispozice, a proto pokud tuto nemoc měl někdo z rodiny, je důležité nechat si pravidelně měřit PSA (hladinu prostatického specifického antigenu) z krve. Zvýšené hodnoty naznačují, že se v těle děje něco nekalého a je namístě další dovyšetření. Vysokoprocentní jistoty lékaři docílí kombinací vyšetření PSA a konečníku.
I v případě, že se nemoc v rodině nevyskytuje, by prevence po 50. roce věku měla být samozřejmostí. Existuje mnoho rizikových faktorů a rodinná anamnéza je jednou z nich, k dalším patří fyzické zdraví a životní styl.
4. Rakovina prostaty = jistá smrt
Tento nádor obvykle postupuje pomalu a dává lékařům šanci jej zachytit včas a úplně vyléčit. I v pozdějších stadiích je nyní v Česku k dispozici řada preparátů, které umí karcinom na dlouhá léta zbrzdit. Ale samozřejmě stále platí: čím dříve, tím lépe, a pokud se nemoc objevuje v rodině, měl by muž chodit na testy PSA a kontroly k urologovi pravidelně.
5. Test PSA = test na rakovinu
Test PSA měří hladiny prostatického specifického antigenu v prostatě. Zvýšená hladina PSA neznamená nutně rakovinu prostaty. Zvýšenou hladinu může způsobit řada dalších zdravotních problémů, jako je například zánět, infekce, benigní zvětšení prostaty a další. Pokud test vyjde v tomto smyslu „pozitivně“, budou lékaři provádět další vyšetření, která příčinu odhalí, přičemž rakovina prostaty představuje jen jedno z možných vysvětlení.
Ve výjimečných případech mají lidé s rakovinou prostaty nízké PSA, proto je podle urologů důležité vyšetřit i per rectum. Teprve poté si mohou být s vysokou pravděpodobností jistí, že v danou chvíli v těle nic nebují.
Pacient Luděk o problémech se zbytnělou prostatou.
Pacient Luděk o problémech se zbytnělou prostatou Andrea Ulagová
