Exploze v dovolenkovém ráji: Bývalý prezident je v nemocnici, jeho stav je kritický
Maledivský exprezident a nynější předseda parlamentu Muhammad Našíd se stal ve čtvrtek terčem atentátu a zůstává hospitalizován v kritickém stavu. Informovala o tom nemocnice, kde byl operován. K explozi bomby před Našídovým domem v metropoli Malé se zatím nikdo nepřihlásil. Incident obnovil obavy z bezpečnostní situace na tomto tropickém souostroví, které je známé luxusními letovisky.
K výbuchu došlo ve čtvrtek večer, když Našíd nastupoval do svého auta. Podle zpráv z místních médií byla podomácku vyrobená výbušnina umístěna na motorce zaparkované poblíž Našídova vozu.
Maledivy se již v minulosti potýkaly s politickými nepokoji a islámským radikalismem. V roce 2015 došlo k explozi na motorovém člunu někdejšího prezidenta Jamína Abdal Gajúma, který vyvázl nezraněn. V roce 2007 výbuch, z nějž jsou obviňováni islamisté, zasáhl zahraniční turisty a zranil 12 lidí.
Maledivský prezident Ibráhím Muhammad Sulih, jehož je Našíd blízkým spojencem, řekl, že čtvrteční exploze byla útokem na maledivskou demokracii a ekonomiku. Maledivská policie atentát označila za teroristický čin. Do vyšetřování případu se má v sobotu zapojit také australská policie.
Muhammad Našíd byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem Malediv, kterým vládl v letech 2008 až 2012. Je otevřeným kritikem náboženského extremismu na souostroví, kde se většina lidí hlásí k sunnitské větvi islámu.
Řadu let strávil ve vězení – před ním totiž panovala tvrdá diktatura, kterou „maledivský Mandela“ pomohl svrhnout. Svůj mandát však první demokraticky zvolený prezident země nedokončil, rezignoval po tlaku opozice a armády. Zastánci minulého režimu ho pak opět odsoudili k vězení. Odešel tedy do Británie, kde mu pomáhala i věhlasná lidskoprávní advokátka Amal Clooneyová. Později nejvyšší soud trest zrušil, předloni byl zvolen předsedou parlamentu.
Pomoc Amal Clooneyové
Aktivně a hlasitě Našíd vystupuje proti dopadům globálního oteplování. Coby země složená ze dvou tisíců malých ostrovů a atolů jsou Maledivy velice náchylné na vzestup hladiny Indického oceánu.
Aby svět na tento problém upozornil, uspořádal roku 2009 zasedání své vlády pod mořem – tucet ministrů si navlékl neopreny a dýchací přístroje a „debatoval“ u stolů čtyři metry pod hladinou, u chřadnoucího korálového útesu. Novináři i ryby měli parádní podívanou, kterak voděodolnými tužkami podepisují prohlášení na plastové tabulce.
„Maledivy jsou jen metr a půl nad mořem,“ vysvětloval prezident, jenž si také sám na prezidentskou rezidenci nainstaloval solární panely. „A kvůli změnám klimatu a vzestupu hladiny moří ostrovy ničí eroze. Není to otázka budoucnosti, my tomu čelíme už teď.“
Na klimatickou konferenci OSN v Kodani koncem roku dorazil jako první hlava státu; místo střízlivých výstupů obvyklých pro vrcholné politiky a diplomaty burcoval davy ekoaktivistů k hlasitým protestům proti nečinnosti vstříc změnám klimatu, jak připomněl The Guardian.
Maledivy pandemie zasáhla, ale turistům se otevřely
Coby dovolenkový ráj maledivská ekonomika utrpěla pandemií koronaviru. Už loni se ale země dokázala turistům otevřít. V malých rezortech a chatkách na ostrovních plážičkách se přece jen lépe než v obřích hotelových komplexech jiných destinací dodržují rozestupy, ba skoro karanténa. Aktuálně tam turisté smějí s očkováním nebo negativním testem na covid, uvádí CNN.
Zároveň země přišla s plánem očkovat i turisty, aby nalákala lidi ze zemí, kde vakcinace vázne. Znamená to zůstat několik týdnů a tedy vítaný příspěvek do maledivského hospodářství.
Paradoxně turisté musejí na odlehlé souostroví létat, většinou dlouhé vzdálenosti (z Prahy cca 7500 km), což znamená vypouštění množství emisí do atmosféry.
Že by zase agenti GRU, Pat a Mat? To se ale dozvíme až za deset let!!