7°C
Čalfa slaví 75. narozeniny. Z bývalého komunisty byl respektovaný premiér, radil i Havlovi
Právník a politik Marián Čalfa vstoupil do dějin jako první předseda československé vlády po pádu komunistické diktatury. Ačkoli byl aktivním členem komunistické strany a rovněž ministrem předlistopadové vlády, dokázal se jako jeden z nejmladších a nejméně zkompromitovaných členů komunistické elity aktivně zapojit do probíhajících politických změn. Díky tomu se stal jakýmsi symbolem plynulého, nenásilného přechodu od vlády jedné strany k demokracii a tržnímu hospodářství a v čele vlády se udržel i po prvních svobodných volbách v roce 1990. Právě 7. května oslaví pětasedmdesátiny.
Marián Čalfa se narodil ve východoslovenském Trebišově do železničářské rodiny. V roce 1964 ve svých osmnácti letech vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a v následujících letech absolvoval studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Začátkem 70. let působil jako právník v Československé tiskové kanceláři v Praze. V roce 1972 nastoupil na Úřad předsednictva vlády ČSSR, kde postupně jako řadový pracovník, vedoucí odboru a zástupce vedoucího působil až do roku 1988. Poté, v dubnu 1988, se stal členem vlády ČSSR a předsedou její legislativní rady.
Důvěru zpočátku Čalfa neměl
Po sametové revoluci zaujal místo prvního místopředsedy federální vlády a krátce nato byl pověřen řízením celého kabinetu. V polovině prosince 1989 byl jmenován předsedou vlády. Důvěru tehdy opozičních Občanského fóra (OF) a jeho slovenské obdoby Veřejnosti proti násilí (VPN) zpočátku neměl, ale opozice jej byla ochotna tolerovat s podmínkou, že prvním místopředsedou bude slovenský disident Ján Čarnogurský. „Když opozice chtěla navrhnout za prezidenta Václava Havla, tedy opozičníka a Čecha, tak předsedou vlády musel být Slovák a komunista. Těmto podmínkám vyhovoval Marián Čalfa,“ řekl později Čarnogurský, který Čalfu do čela vlády navrhl.
Čalfa se postupně stal jedním z nejvýraznějších politiků tohoto přelomového období a získal si respekt veřejnosti i opozice. Pomohla mu i znalost tehdejšího právního řádu a svoji loajalitu novým poměrům v Československu naplno osvědčil při prezidentské volbě v závěru roku 1989, kdy díky němu parlament plný komunistů jednohlasně zvedl ruku pro Václava Havla. Jeho federální vláda, která získala přízvisko „vláda národního porozumění“, dovedla Československo ke svobodným volbám v červnu 1990 a nastartovala první ekonomické reformy.
Vstup do ČSSD odmítl
Funkci federálního premiéra si udržel i po volbách, v kterých kandidoval za slovenskou VPN. V letech 1990 až 1992 byl také poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR. Později kandidoval za Občanskou demokratickou unii (ODU), která z VPN vzešla. Po neúspěchu ODU ve volbách roku 1992 politiku opustil, opakovaně odmítl i nabídky na vstup do ČSSD.
V roce 1992 zamířil Čalfa do soukromé sféry a spoluzaložil Advokátní kancelář Čalfa, Bartošík a partneři. Také zde se potvrdilo, že je mužem, který dokáže být ve správnou chvíli na správném místě. Během let, kdy střídavě působil ve své advokátní praxi, v dozorčích radách podniků, v poradenských společnostech a bankách, prokázal schopnost účinně využít své rozsáhlé kontakty a vycítit dobré obchodní příležitosti. Během své kariéry pracoval například pro Chemapol Group či IC Banku, stál u zrodu společností Vat Max a CTL Consulting a angažoval se i v řadě kulturních projektů.
Svého času byl také poradcem tehdejšího prezidenta Václava Havla. V obchodech byl tak úspěšný, že v médiích byl někdy označován za jednoho z nejbohatších Čechů (po rozpadu čs. federace se rozhodl pro české občanství). Nyní je podle obchodního rejstříku společníkem firmy Starlit, s.r.o. a členem statutárních orgánů společností Elektrárny Opatovice a Plzeňská teplárenská.
Marián Čalfa je ženatý, s manželkou Jiřinou má dvě dcery.
Témata:
Související
Proto díky těmto a podobným, tu máme dnes nena-žra-ný bordel.