9°C
✚ Když je manžel vystresovaný nebo utahaný, hrozně rychle se vytočí a řve na děti. Párkrát jsem mu to vyčetla v soukromí a naposledy se vůči jeho chování k dětem vymezila i před nimi, což ho zaskočilo. Chvíli mlčel a pak jeho sprška slov dopadla i na mne.
Normálně je to skvělý manžel, fajn chlap, ale tyhle jeho scény mně i dětem neskutečně vadí, stresují nás. Máme už strach, kdy zase vyjede. Co s tím? Jak jemu i nám pomoci? Už jsem uvažovala, že bych se na nějakou dobu s dětmi odstěhovala, ale proč bychom měli utíkat, když jsme nic neudělali? Věra
Odpovídá: Mgr. Lenka Hlavičková, Ph.D.
Nedrážděte kobru bosou nohou
Výbuchy vzteku, který některý z členů rodiny neovládá, jsou pro všechny nepříjemné, zatěžující a stresující. Pokud trvají dlouhodobě, může to být neudržitelné. Neschopnost zvládat emoce je velmi častou příčinou rozpadu vztahů – jeden z partnerů se prostě rozhodne, že už nechce žít v permanentním napětí, a odejde.
Je skvělé, že manžela jinak oceňujete jako fajn chlapa a že se mu snažíte pomoci. Lidé se většinou vztekají, když jsou v nějaké nepohodě – něco jim chybí, něco se nedaří, jsou utahaní. Věřím, že váš muž dobře ví, že by se vztekat neměl.
Problém je spíš v tom, že neví, jak vztek zvládnout. Proto ho ještě víc vytočí, když ho konfrontujete, dáte mu najevo, že selhal. To na pohodě nikomu nepřidá. Obávám se, že výsledek vašeho odchodu by byl stejný – manžel by se cítil ještě hůř a byl ve větším napětí, které se u něj projevuje vztekem.
Co můžete dělat? Doporučuji zhruba toto: Pokud vidíte, že je podrážděný, prostě si ho nevšímejte, dejte mu prostor k odpočinku, zkrátka nedrážděte kobru bosou nohou. Jestliže po vás vyjede, s klidem – ale rázně – dejte najevo, že si nepřejete, aby na vás křičel. Pokud křičí dál, s klidem (a právě ten klid je důležitý) zopakujte předchozí a dodejte něco ve smyslu: Odejdeme teď s dětmi vedle, abys měl klid si odpočinout. Vyvarujte se každopádně výčitek a s rozebíráním problému vyčkejte, až mu zchladne hlava – vztek zatemňuje mysl.
Když je někdo naštvaný, jen nadává a poslouchat není schopný. Až budete s manželem mluvit, snažte se hlavně naslouchat, vyjádřit starost, nechat ho vypovídat. Tím se mu uleví a třeba se i doberete řešení, že by bylo dobré změnit práci, když ho ta současná takhle stresuje, nebo přijdete na něco úplně jiného. Pokud bude cítit vaši podporu, vztah to upevní, bude klidnější a bude mít větší motivaci se naučit se vztekem pracovat. Pokud by to šlo těžko, užitečná může být i psychoterapie
Jak poznat, že děti psychicky strádají?
✚ Mám dvě děti, syna a dceru. Synovi je deset let, dceři pět. Sice mi připadají celkem v pohodě, ale mám obavy, aby je tahle asociální doba nepoznamenala. Jak mám poznat, pokud by psychicky strádaly?
Odpovídá: PhDr. Sylvie Navarová
Pokud děti psychicky strádají, pozná se to nejčastěji tím, že začnou být nemocné – virózy a jiné nemoci. U dětí výrazně rychleji než u dospělých duše mluví řečí těla. Je dobré si s dětmi povídat, číst jim, hrát s nimi hry, navštěvovat se s kamarády, aby sociální potřeby byly naplňovány.
A nejdůležitější je, aby rodiče byli v klidu a nepřenášeli na děti svou psychickou nepohodu. Přeji vám, abyste si doma vytvořili příjemné, klidné a podnětné prostředí, ve kterém vám bude všem dobře!
Strašení novodobým čertem
✚ Manželka, která už nevěděla, jakou páku zvolit na neposlouchajícího, vztekajícího se syna, vymyslela pána, který ho odveze. Takového čerta. Sice to funguje, ale když vidím, jak syn prosí, aby ten odvoz odvolala, že už bude hodný, nejsem si jistý, jestli to nemůže mít i nějaké negativní dopady. Co si o tomto strašení myslíte? Petr
Odpovídá: Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.
Rozhodně nejde o dobrou strategii. Věřím, že funguje, ale kdyby zabrala natrvalo, kdyby syn už pak vůbec nezlobil, neptal byste se. Takže funguje chvíli a následně se vše vrátí do vyjetých kolejí.
Proč je tento způsob nevhodný? Vychovávat dítě pomocí strachu je nevýhodné. Syn rovněž dříve či o něco později pochopí, že se jedná o habaďůru. Takže účinnost tohoto opatření bude časem klesat k nule. A když mě máma podvádí v této věci, jsou pravda jiné věci, které říká?
Rodiče potřebují, aby jim děti věřily nejen, dokud jsou malé, ale i později. Radím jiné přístupy – něčím dítě zaměstnat, dělat s ním něco, fyzicky je zadržet za ruce, chvíli obejmout a tím nějakou dobu zabránit činnosti, která představuje zlobení, omezit ho na nedlouhý čas v přístupu k některé zbytné životní radosti – např. k hraní her na tabletu.
Také bychom se měli zamyslet, proč dítě zlobí. Někdy to je proto, že se nudí a vymýšlí ptákoviny. Pak stačí, abychom si s ním hráli, a zlobení zmizí jako zázrakem. Možná se dožaduje naší pozornosti. O něčem vůbec nemusí vědět, že jde v chápání dospělých o zlobení. Neočekávám však, že by přístup manželky měl zásadní dopady na psychiku syna. Je ovšem větší pravděpodobnost, že se tímto přístupem vydává na poněkud jinou cestu, než kdybyste synovy problémy řešili jiným způsobem.
Zeptejte se odborníků!
Své dotazy pište na psycholog@blesk.cz. Nebo na adresu redakce: Blesk, Komunardů 42, 170 00 Praha 7, na obálku, prosíme, uveďte heslo PSYCHOLOG. Vaše otázky a odpovědi odborníků postupně zveřejňujeme na stránkách Nedělního Blesku a na Blesk.cz
Pokud máte potíže vyžadující okamžitou pomoc, volejte, prosím, krizová centra (kontakty otiskujeme na straně 30), v krajním případě pak Záchrannou zdravotnickou službu – tel. 155.
