Podcast: Lidem chybí lidský kontakt, agresivity na silnicích proto přibývá

Už v dubnu minulého roku odpovědělo 88 % řidičů pro výzkum STEM/MARK, že si všimlo vzrůstající agresivity dalších účastníků silničního provozu. Podle odbornice je to odezva na současnou dobu, která ale trvá přes rok. "V podstatě mizí sociální kontakt a sociální cítění. Vcítění se do druhého, taková pospolitost lidí. V okamžiku, kdy mám ráda všechny ostatní, tak nemám důvod být vůči nim agresivní. Tady se však omezily kontakty na velmi úzký okruh osob, s nimiž jsou řidiči v kontaktu a na nichž jim záleží. Na ty ostatní řidičům nezbývá kapacita. Tohle je jedna z příčin, kdy přestáváme lidi na silnici vnímat jako naše partnery," vysvětlila psycholožka jeden z důvodů, proč se k sobě účastníci silničního provozu nechovají kolegiálně.

Podcast: Conan byl zabiják. Nyní svérázně léčí jiné agresivní pejsky

Agresivita se podle Rehnové může projevovat více způsoby. Lidé za volanty mohou být sobečtí a třeba i neúmyslně omezit nebo ohrozit další řidiče. "Nebo někdo udělal chybku, skutečně nechce a já už to vnímám, že to udělal schválně a chci mu to oplatit. Což je ta netolerance. Pak se to ale stupňuje až po fyzické akce. Začnu předjíždět, někoho těžce omezovat, vytlačovat někoho ke krajnici nebo přímo z vozovky. To už začíná být velmi nebezpečné, protože nikdy nevím, jak zareaguje ten chudák, jestli to zvládne, nelekne se nebo se nejedná o stejnou povahu, která se nedá. Jsou pak situace, kdy se ta agrese odehrává mimo vozidlo, kdy řidič vystoupí a jde si to fyzicky vyřídit. To už je hodně špatně a dít by se to nemělo," řekla Rehnová.

Já za to nemůžu

Podle průzkumu agentury STEM/MARK se pouhých 5 % respondentů považuje za agresivní, ale přitom většina považuje ostatní řidiče za agresivní. Tento rozpor vysvětluje dopravní psycholožka takto: "Oni nepovažují své agresivní chování za agresivní, protože v tu chvíli to bylo to nejlepší, co mohli udělat," říká odbornice s tím, že ti lidé za volantem si své počínání pak nějak omluví.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pokud jsou lidé rozrušení, neměli by podle odbornice sedat za volant. Jak jinak předcházet agresivitě a nebezpečnému chování? "Chce to celkovou prevenci. Mít z něčeho radost, být spokojený s něčím a i když se aktuálně něco stane, co člověka rozčílí, tak hledat něco, co mám rád, co mě potěší, udělá mi radost. Určitě pomůže odpočívat a pokud to jde, tak jít i občas pěšky, sledovat provoz a vidět to i z druhé strany. Jsou chodci, kteří neví, co udělá řidič. Že to prostě nezadupne na místě a na druhou stranu jsou řidiči, kteří přes ten přechod asi často nepřejdou. Takže je to takové vystřídání," navrhuje, co by mohl řidič udělat. A s úsměvem dodává, že v autě určitě pomůže zanadávat si do palubní desky. Rozhodně ne směrem k agresorovi.

Jak jsou na tom čeští řidiči ve vztahu k cyklistům, a proč se dopravní psycholožka bojí řídit na českých silnicích, se dozvíte v Blesk Podcast: