Z pustiny je zase karibský ráj. Stačilo odstranit kozy a krysy

Žádné pláže, žádné resorty ani jiné vybavení, nejdelší rozměr skalnatého ostrova je jen kousek přes kilometr a půl, jeho příspěvek k HDP je prakticky nulový. Přesto se teď Redonda, náležící státu Antigua a Barbuda, považuje za jedno z nejcennějších míst Karibského moře.

Staletí se ostrova lidé takřka nedotkli, v moderních časech zajímal snad jen vědce coby hnízdiště migrujících ptáků z různých koutů světa a domov některých vzácných živočišných druhů, které jinde nenajdete.

Jenže tuto přírodní idylu skoro zničily pozůstatky lidského osídlení, byť šlo jen o krátké etapy a nevelké skupiny lidí. Před třemi staletími tam ranní osadníci dovezli kozy; zatímco kolonistům se tam moc nedařilo, kozy si dokážou zvyknout leckde a nakonec se staly pány ostrova. Tedy dokud nespásly skoro vše zelené a nezačaly doslova umírat hlady. Jejich mršiny ještě víc hyzdily zpustlou krajinu, ostrov jako by se vrátil o epochy nazpátek – a začal zase víc vypadat jako pozůstatek pravěké sopky, z níž vznikl. Bez ochrany stromů se do odhalených skal o to víc pustila eroze, padající kamení se stalo normálem.

Druhou ranou pro vzácnou přírodu Redondy byl vedlejší efekt další lidské přítomnosti. V 19. století zde lidé začali těžit guáno – nahromaděný trus ptáků, hodnotný jako hnojivo. Na jejich lodích dorazili malí černí pasažéři, krysy. Stejně jako kozy tu neměly přirozené nepřátele, naopak se tu v podstatě staly vrcholovými predátory: šly po vejcích ptáků, které na takovou invazi evoluce nepřipravila.

Další rozšiřování pražské zeleně: V parku U Čeňku vznikne „divoká“ část s remízky a ovocnými sady

Relativně nedávno se však lidé rozhodli své ekologické přešlapy napravit. Vláda Antiguy a Barbudy a několik tamních i globálních neziskových organizací se pustilo do práce.

Plán byl jasný: krysy vyhubit, kozy přemístit. Praxe se ukázala poněkud složitější, ve skalnatém terénu se hlodavci likvidují docela obtížně. Ekologové nasadili nástrahy, pro krysy dokonalé laskominy (včetně příchutí jako lékořice, čokoláda či burákové máslo) s pesticidem, které však nelákají ani ptáky, ani plazy. Schovávali je do všech skulin, na některá místa bylo nutné se slaňovat nebo potápět, jinam pasti shazovali z helikoptéry.

Snadná nebyla ani kozí evakuace. Pětasedmdesátihlavé stádo postupně odvozily vrtulníky, bylo nutné jim dát improvizované šátky přes oči, aby se neplašily, a zabalit jim dlouhé rohy, aby se navzájem nezranily. Dopadly lépe než krysy i díky svým genům, o něž stáli zemědělci, za tři staletí se tam kozy slušně adaptovaly na sucho.

Ekologický zázrak

„Budeme sledovat, co tam poroste, až budou všechny kozy a krysy pryč,“ řekla BBC před čtyřmi lety Elizabeth Bellová z ekologické poradenské společnosti Wildlife Management International. „Za časů Kryštofa Kolumba byla Redonda kompletně porostlá fíkovníky. Za pět až deset let myslím, že uvidíme celkem zajímavé změny; a za sto let masivní změny.“

Její odhad se docela vyplnil, jen s časem se netrefila: masivní změny přišly do čtyř let. Už v červenci 2018, po dvouletém pozorovacím období, bylo možné potvrdit, že je Redonda bez krys a bez koz. Kvůli trablům s dopravou a koronavirem se pak experti na ostrov rok a půl nepodívali. Když se konečně vrátili, naprosto užasli.

Polský uhelný lom u Liberce znečišťuje vztahy tří zemí. Spor o Turów má rozlousknout soud

„Jak se helikoptéra přibližovala, viděla jsem malé kruhy zeleně, uvědomila jsem si, že to jsou nové stromy a křoviny. Vegetace se nejen obnovila, doslova bují,“ pochvaluje si Shanna Challengerová z místní ekologické organizace EAG.

„Byl to hodně emotivní moment, takový rozdíl proti roku 2016, kdy jsem Redondu viděla poprvé. To se doslova hroutila do moře,“ cituje ji BBC. A už ve vzduchu viděli, jak se tu zase daří ptákům: terej žlutonohý, faeton červenozobý, fregatky, sokol stěhovavý…

„A ani mi nemluvte o ještěrech!“ zubí se Challengerová. „Díky vegetaci mají k jídlu daleko víc hmyzu a jejich počty se tolik rozrostly, až po vás doslova lezou. Bylo úžasné pozorovat, jak se těmto kriticky ohroženým druhům daří ve vhodném prostředí, tak zjevně prokázaný účinek naší práce.“

Vědci rovněž pozorovali několik nových druhů ptáků. I rostlinných druhů přibylo, ze sedmnácti na 88.

„Redonda se nám před očima a rychleji, než jsme byli schopní věřit, proměnila z pusté skály v zelený klenot,“ říká dr. Jenny Daltryová z neziskovky Fauna & Flora International. „V časech, kdy je tolik zpráv o stavu naší planety deprimujících, znovuzrození tohoto ostrova ukazuje, že když dáme přírodě šanci, dokáže se odrazit ode dna.“