Drábová o tendru na Dukovany: Rosatom je napojený na Kreml. Není vhodným partnerem

V pondělí vláda fakticky vyřadila z dostavby jaderné elektrárny Dukovany ruský Rosatom v reakci na kauzu Vrbětice. Překvapilo vás to? 

„Mám ráda Rusy i jejich kulturu a velkou úctu k jejich vědě. To, jak je ten stát řízen a jak prosazuje své zájmy, je ale něco, co by do našeho světa patřit nemělo. Trochu mě to překvapilo. Ale od sobotní tiskové konference pana premiéra a vicepremiéra je to jedno překvapení za druhým.“ 

Měl být podle vás Rosatom vyřazen? 

„Dlouhodobě říkám, že Rosatom, jako státní korporace přímo napojená na Kreml, není vhodným partnerem pro stavbu jaderné elektrárny v České republice. To neznamená, že by neměli dobrou technologii, ta je srovnatelná se všemi ostatními dodavateli. Teď se ale ukázalo, že kromě hybridní nebo dezinformační války, které jsou tady obvyklé, se (ruská) politika projevila natvrdo.“ 

V čem konkrétně je problémová spolupráce s ruským dodavatelem? 

„Odkud my čerpáme informace, že Rosatom je nejlepší a nejúspěšnější? Z webových stránek Rosatomu a jejich PR kampaní. Když si ale rozeberete jeho projekty, najdete i super neúspěšné věci. Má rozjednané objednávky zejména v zemích, kde Rusko má své zájmy a nabízí i financování.“

Rosatom se vyjádřil, že mírová atomová energie by měla stát mimo politiku. A domnívá se, že to uškodí našemu průmyslu. Může nás toto rozhodnutí ekonomicky poškodit? 

„Když budeme šikovní a znalý a náš průmysl bude mít dobré technologie a komponenty za rozumnou cenu a ve vynikající kvalitě, každý z těch dodavatelů se bude snažit o co největší lokalizaci. Prostě proto, že to zcela jistě snižuje nabídkovou cenu. Argument, že mírová jaderná energetika by měla být oddělena od politiky, je nehorázná hloupost. To snad ani představitel Rosatomu nemůže myslet vážně. To je tak strategické odvětví, že to od politiky neoddělíte nikde na světě.“ 

Co říkáte na názor prezidenta Zemana, že je vlastně jedno, jestli to bude hráč z Číny nebo z Ruska? Protože čím více bude uchazečů, tím větší má Česko šanci na snížení ceny.

„Mně ten argument připadá z části lichý, protože to podstatné je, že nabídková cena, ať bude uchazečů pět nebo dva, bude podobná. Co bude důležitější, zda se konečná cena přiblíží té nabídkové. Tam bude ten rozdíl. A to si musíme odehrát doma. Musíme si toho dodavatele uhlídat. Takto velká investice se určitě nepostaví za nabídkovou cenu.“ 

I když je teď Rusko vyřazené z bezpečnostního dotazníku, může příští vláda toto rozhodnutí přehodnotit? 

„Jistě může po volbách přijít vláda, která řekne, že žádný tendr nebude a dáme to přímo Rusku. Je to pro mě sci-fi, ale nedá se to úplně vyloučit.“ 

Podle jakých kritérií se vybírají zájemci do tendru? Co je z hlediska bezpečnosti nejdůležitější? 

„Musíme si rozebrat, jaké různé bezpečnosti je třeba zajistit. Ta jednodušší část je zajistit jadernou bezpečnost. To znamená, aby elektrárna fungovala podle standardů a jak se sluší a patří. Ale neoddělíte od toho ty otázky, které vedly k vyřazení Číny a teď i ruského uchazeče. Protože tu elektrárnu stavíte a provozujete čtyři generace a po celou tu dobu země, ze které pochází dodavatel, je více méně partnerem. My si vlastně společně s dodavatelem jaderné elektrárny vybíráme také to, kam chceme ve světě patřit.“ 

Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Kdo má v tom schvalovacím procesu poslední rozhodující slovo? 

„Ve chvíli, kdy se vybírá dodavatel, tak určitě vláda. Protože ta říká investorovi, že výběrová kritéria byla naplněna a že zhodnotili, jestli je to ten správný partner. To ale není konec procesu. Investor si vybere a podepíše smlouvu a předstoupí před státní úřad pro jadernou bezpečnost s mnoha tisíci stránek licenční dokumentace. My ji zhodnotíme a rozhodneme o tom, jestli se to opravdu z hlediska té »jednodušší« bezpečnosti může stavět. Je odpovědnost investora, podepsat smlouvu s tím, o kom si bude více méně jist, že dodrží ty nejvyšší světové požadavky a že mu ta licence – tedy povolení k výstavbě a následně povolení k provozu, bude moci být uděleno.“

Kdy si myslíte, že je reálné, že položíme základní kámen a začne se reálně stavět? 

„Plánuje se, že by to mělo být někdy v roce 2029. To je pořád ještě dosažitelné.“

V současné době máme tři soutěžící – francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse. Mohla byste zhodnotit, v čem spočívají jejich výhovy a nevýhody? 

„Z hlediska toho, čemu já rozumím, jsou ti uchazeči srovnatelní. A byli s nimi srovnatelní i ti vyřazení. Všichni jsou schopni dodat projekt, který obstojí. Jedna z věcí, která bude do konečného výběru určitě vstupovat, je charakteristika dukovanské lokality. Dvě úzká místa. Jednak dostatek chladící vody. A zadruhé je to dopravní dostupnost. To znamená, že svoji roli tu zahraje i fakt, jak se tam dostanou velké komponenty. To je u těch uchazečů různé.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Rosatom měl v tom výhodu?

„Ano. Hovořilo se o tom, protože Rusko je taky z větší části vnitrozemský stát a projekty jsou uzpůsobeny tak, aby se daly dopravovat po železnici. To nemusí být úplně případ Korejců nebo Westinghouse. Samozřejmě, že čím kompaktnější design, tak tím větší výhoda. Možná že Westinghouse má v tomto taky výhodu. On svůj projekt staví modulárně, takže na stavbu dopravuje kompaktní části, které se dohotovují na staveništi.“

Čím nahradíme tepelné elektrárny po roce 2038? Jak by mělo Česko řešit svou energetickou situaci? Co bude se stárnoucími bloky Dukovan a proč stavíme jen jeden nový blok? Co bude s  Temelínem 3 a 4? Sledujte celý záznam pořadu Epicentrum.