Česko jako křižovatka obchodníků se zbraněmi? Síť muničních skladů je láká, zabezpečení chybí

Mezi vyhoštěnými ruskými agenty působícími v Česku pod diplomatickým krytím byl v návaznosti na vrbětickou kauzu podle informací Radiožurnálu i Viktor Viktorovič Buďjak. Právě on přitom minulý rok nahradil Jevgenije Borisenka, vysokého důstojníka GRU, který v Říčanech nakupoval speciální munici do odstřelovacích pušek finské společnosti Lapua.

Jak informoval Radiožurnál, tuzemské zpravodajské služby pracují s verzí, že náboje mohly být určené právě pro elitní jednotku GRU. Kvůli diplomatické imunitě byl ale Borisenko propuštěn na svobodu a ihned poté odcestoval domů do Ruské federace.

Plot u areálu ve Vrběticích místy zcela chyběl

Ani Borisenkův nástupce Buďjak nebyl, tentokrát podle týdeníku Respekt, žádný svatoušek. Na českém území měl v rámci GRU spolupracovat s tajnou jednotkou číslo 29155. Právě její příslušníci – Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga – měli mít na svědomí výbuch ve Vrběticích, ale i pokus o otravu bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury.

Na útok ve Vrběticích dohlížel generál GRU! Rusové prý nasadili elitní komando

Miškin s Čepigou na české území v říjnu 2016 vstoupili se stejnými fiktivními cestovními pasy, kterými se prokázali i později ve Velké Británii – na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Kopie pasů (tentokrát už ale se jmény Ruslan Tabarov a Nikolaj Popa) byly i součástí e-mailu, kterým se muži k návštěvě vrbětického areálu objednali. Mimochodem, jak upozornili vyšetřovatelé, elektronická korespondence ze strany ruských agentů byla zbavena veškerých metadat – tedy údajů, pomocí nichž by bylo možné zjistit místo odeslání.

Po krátkém pobytu v Praze muži odcestovali na severní Moravu, kde přespali v ostravském hotelu Corrado, a pak měli putovat do Vrbětic. I kdyby Miškin s Čepigou nebyli k návštěvě areálu objednáni, pro trénované agenty vojenské rozvědky GRU by nebyl nejmenší problém se do mizerně zabezpečeného areálu dostat. Plot, který měl nevítaným návštěníkům ve vstupu do skladovací zóny bránit, byl poničený a někde dokonce úplně chyběl.

Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Gebrev byl trnem v oku Kremlu

Říjnová exploze 58 tun munice, která srovnala část areálu se zemí a připravila o život dva Čechy – Vratislava Havránka a Luďka Petříka –, ale nebyla součástí plánu. To ostatně potvrdil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jak uvedl na pondělní tiskové konferenci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek, cílem Rusů byl materiál určený k převozu do Bulharska.

Ve vrbětickém skladu se totiž nacházely zbraně, které byly určeny pro bulharského obchodníka Emiliana Gebreva. Právě tuto dodávku měli Miškin s Čepigou znehodnotit. Policejní zdroje hovoří o tom, že zbraně Gebrev prodával syrským povstalcům bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi, kterého Kreml v konfliktu podporuje. Druhou verzí je, že část zásilky mířila na Ukrajinu, která byla v té době v aktivní fázi boje proti ruským separatistům na východě území. V obou případech měla Moskva evidentní zájem Gebrevův byznys zhatit.

Pravděpodobně neplánovaná manipulace nebo selhání výbušného zařízení způsobily, že materiál explodoval dříve, než měl. K tomu mělo nastat pravděpodobně až mimo území Česka při transportu zbraní do Bulharska nebo ke koncovým adresátům. Distributora dodávky – tedy obchodníka Gebreva – by to tak v jejich očích zdiskreditovalo.

Obchodník přežil dvakrát vážnou otravu neurotoxinem

O skutečnosti, že byl byznysmen pro ruské agenty významným cílem, svědčí i následující pokusy o jeho otravu. Za těmi v roce 2015 měla podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat stát opět jednotka GRU číslo 29155, tentokrát už ale jiní členové než Miškin a Čepiga. První pokus se odehrál v centru bulharské Sofie a Gebrev po něm skončil v kómatu. Zhruba měsíc po propuštění z nemocnice se jej ruští agenti pokusili otrávit znovu, a to přímo v jeho letovisku u Černého moře. I tentokrát Bulhar díky péči lékařů přežil a z újmy způsobené toxickou látkou, připomínající nervově paralytický jed, se nakonec zotavil.

Emilian Gebrev vlastní firmu EMCO, která v globálním měřítku obchoduje se zbraněmi a bulharský zbrojař je jednou z vedoucích osobností tohoto byznysu. Jeho vyjádření k vrbětické kauze už médii proběhlo – Gebrev odmítl jak variantu s prodejem materiálu na území Ukrajiny, tak verzi akcentující vývoz zbraní syrským rebelům. Je třeba podotknout, že zdroje z obchodníkova okolí, se kterými mluvil například novinář deníku The New York Times Michael Schwirtz, tvrdí, že Gebrev na Ukrajinu zbraně skutečně prodával, a to až do roku 2016. Bulhar tvrzení rozporuje.

Hamáček vítal vyhoštěné Čechy a naznačil „uklizení“ agentů z Moskvy. Co mu řekl Zeman?

„Muničák“ do každého okresu

Už několik let před samotným výbuchem ve vrbětickém areálu se ozývaly tamní hlasy, které upozorňovaly na riziko, které sklady s nebezpečným materiálem v lesích za vsí představují.

„V roce 2009 jsme zjistili, že do muničního areálu, který už v té době byl pronajímaný soukromým zbrojařským firmám, je záměr umístit provoz recyklace raketového paliva. Pro nás to bylo nepříjemné, nepřípustné a zbytečné zvýšení rizika v areálu,“ řekl v pondělí České televizi obyvatel Vrbětic Rostislav Kašša.

Přítomnost objektů bývalých muničních skladů z dob nacistické okupace nebo období pobytu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa u nás není žádnou výjimkou. Areálů, kde se skladovalo střelivo do zbraní nebo speciální letecká munice, se svého času nacházelo v každém okrese hned několik. V některých případech se ke skladovým zónám dokonce přistavěly provozy a fungují dodnes.

„Největší eskalace napětí od studené války.“ Kauza Vrbětice rezonuje i ve světovém tisku

Sklad je bezpečný, tvrdil ředitel. Za půl roku hořel

Na podzim 2014, krátce po prvním výbuchu ve Vrběticích, se s obavami ozývali obyvatelé na vedení obce Rataje na Kroměřížsku. Tamější sklad patří pražské společnosti STV Group, která obchoduje s vojenským materiálem a v Ratajích vyrábí trhaviny pro civilní použití. Areál se nachází v lesích asi dva kilometry vzdušnou čarou od zástavby a tvoří jej desítka objektů. Armáda ho využívala od poloviny 20. století, privatizován byl v 90. letech.

„Ukládání munice v těchto skladech je velice bezpečnou činností,“ uklidňoval tehdy veřejnost obchodní ředitel společnosti Jan Děcký. V červnu roku 2015 došlo v jednom ze skladů v Ratajích k požáru, který se rozhořel při výrobě výbušnin a zranil jednoho člověka.

Armáda dodržuje přísná pravidla, po ČR má osm skladů

Zatímco k drobným nehodám i katastrofám rozměrů té vrbětické dochází v objektech vlastněných soukromými společnostmi, v muničních skladech Armády ČR k podobné události prozatím nedošlo. Česká armáda má na území republiky celkem osm skladovacích zón munice – v Týništi nad Orlicí, Čermné nad Orlicí, Hostašovicích, Travčicích, Mladkově, Dobroníně a v Novém Plese. Po události ve Vrběticích bylo navíc v listopadu 2014 rozhodnuto o obnovení muničního skladu u Květné na Svitavsku, kam byla převezena zejména část nevybuchlé munice právě z Vrbětic.

„Ve všech těchto muničních skladech platí velmi přísná pravidla, která musí dodržovat stanovené alianční standardy. Armáda České republiky skladuje v souladu s bezpečnostními opatřeními ve svých skladech pouze munici, která je v bezvadném stavu, je v době technické životnosti, je bezpečná pro manipulaci a přepravu. Každá munice před uložením do skladišť prochází jak odbornými muničními kontrolami, tak kontrolou zástupců Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Po celou dobu skladování je pak striktně sledována její způsobilost a jakostní stav v souladu se stanovenými předpisy,“ ujistila veřejnost ředitelka Kanceláře náčelníka Generálního štábu plk. Jana Růžičková.